„Pohádka není jen sentimentální a číst ji mohou i dospělí,“ nepochybuje Vratislav Maňák

4 minuty
Rozhovor s Vratislavem Maňákem
Zdroj: ČT24

Spisovatel Vratislav Maňák ohmatává hranice žánrů a možnosti krásné češtiny. Jeho novinka Smrt staré Maši je soubor příběhů odehrávajících se na hraně reality a podobenství. K současnosti se v nich autor vyjadřuje prostřednictvím pověstí a mýtů.

Vratislav Maňák do literatury vstoupil oceňovaným povídkovým souborem Šaty z igelitu. Po románu Rubikova kostka se novinkou opět vrací ke kratším literárním útvarům. Prvním impulsem k napsání šesti alegorických povídek bylo autorovo zaujetí pohádkou.

„Ale ne tou pohádkou, kterou známe dneska, tedy sentimentální, idealistickou a určenou dětem. Mě zajímala pohádka jako příběhy, které si vyprávěli dospělí ještě někdy na začátku devatenáctého století. Kratochvilné nebo hrůzostrašné příběhy,“ upřesňuje Maňák.

Nechce, aby inspirace pohádkou byla pro čtenáře zavádějící. Smrt staré Maši nepsal pro děti. „Je to vážně myšlený text, trochu romantický a pro dospělého čtenáře,“ upozorňuje. V příbězích zkoumá politiku identit, migrační hrozby nebo vzestup populismu.

Jen málo událostí se propíše do paměti

Základem knihy je otázka, jak by vypadala naše současnost, kdyby se už dávno stala a zbyla by z ní jen torza mýtů a vyprávění. Maňák totiž nevěří, že by naše doba byla zajímavá natolik, aby z ní pro budoucnost zbylo více než z minulosti.

Smrt staré Maši
Zdroj: Nakladatelství Host

„Jenom minimum událostí má takový význam, aby se propsaly do historické paměti,“ domnívá se a doplňuje konkrétní příklady: „Třeba taková bitva u Sadové měla dalekosáhlé důsledky pro celou střední Evropu, a dneska je prakticky zapomenutá. Nebo už šest let se hádáme o přijímání uprchlíků, a co víme o migrační vlně z Řecka, která k nám přišla po druhé světové válce? Znovu skoro nic, a to od ní na rozdíl od Sadové uplynulo jenom osmdesát let, a navíc by pro současnou diskusi mohla být referenční.“

Chybí mi krásná čeština

Při psaní volil rozmanité žánry, přímo mluví o žánrovém experimentu. „Knížka sleduje různé útvary ústní lidové slovesnosti, žánry, které známe z folkloru. Pověst, legenda, apokryf nebo báchorka,“ vyjmenovává.

Pojetí knihy si přímo vyžadovalo rovněž hru s bohatostí slovní zásoby. „Obecně mi chybí krásná čeština. Je docela normální, že jazyk bývá líný, a člověk sklouzne k nejjednoduššímu vyjádření, ale čeština je tak barevná, že jsem chtěl využít možností, které dává,“ uvedl. Podporu měl navíc i od nakladatele. „Říkal mi: ,Pokud máš pocit, že chceš psát pateticky a že se chceš předvádět v jazyce, tak se tomu nebraň.‘ Tak jsem to pustil,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na „něco menšího“ Pú pomyslel před sto lety. Nebyl to ale žádný med

Na Štědrý den roku 1925 se představil dnes jeden z nejslavnějších medvědů na světě. List London Evening News totiž otiskl povídku, kterou britský autor Alan Alexander Milne napsal o hračce svého syna. Hlavní hrdina se jmenoval Medvídek Pú. A i když tisíce dětských čtenářů hloupoučké zvířátko měly a mají rádi, těm nejbližším, včetně autora, přinesla jeho sláva i dost frustrace.
před 15 hhodinami

Filmové písničky postupně lidoví, pohádky by se bez hudby neobešly

Česká televize na Štědrý den představí novou pohádku Záhada strašidelného zámku – v hlavních rolích s Oskarem Hesem a Sofií Annou Švehlíkovou. Hudbu k pohádce Ivo Macharáčka, bez níž by se přirozeně neobešla, složil Jan P. Muchow. Mnoho filmových písní z pohádek přitom časem zlidovělo a staly se přirozenou součástí repertoáru jejich interpretů. Mezi nimi třeba Kdepak ty ptáčku hnízdo máš z klasiky Tři oříšky pro Popelku nebo Miluju a maluju z Šíleně smutné princezny.
včera v 20:25

Pařížský Louvre po krádeži šperků umístil na okna mříže

Pařížské muzeum Louvre nechalo nainstalovat mříže na okna galerie, kudy se dovnitř muzea před dvěma měsíci dostali lupiči, informuje agentura AFP. Při krádeži z 19. října pachatelé odcizili šperky v hodnotě 88 milionů eur (2,1 miliardy korun). Muzeum po loupeži zavádí přísnější bezpečnostní standardy.
včera v 14:23

Zemřel Vince Zampella. Udával směr moderních videoherních stříleček

Při autonehodě v Kalifornii zemřel Vince Zampella, vývojář, který stál za řadou ikonických videoherních sérií, mimo jiné Call of Duty nebo nejnověji Battlefield. Zemřel ve věku 55 let při nehodě svého Ferrari na dálnici severně od Los Angeles. Úmrtí Zampelly potvrdila společnost Electronic Arts, vlastník herního studia Respawn Entertainment, které Zampella založil.
včera v 12:43

Anděl Páně už dvacet let baví miliony „nenapravitelných hříšníků“

Od premiéry pohádky Anděl Páně uplynula letos dvě desetiletí. V televizi ji diváci viděli na Štědrý večer o rok později. Dnes už je tento příběh evergreenem vánočního programu, stejně jako pokračování, které vzniklo před dekádou. A tvůrci v čele s režisérem Jiřím Strachem a herci Ivanem Trojanem a Jiřím Dvořákem od té doby dostávají otázky, jestli dojde i na Anděla Páně 3.
včera v 09:00

Zemřel britský hudebník Chris Rea, bylo mu 74 let

Ve věku 74 let v pondělí ráno po krátké nemoci zemřel britský kytarista a zpěvák Chris Rea, sdělil portálu BBC a agentuře PA mluvčí rodiny. Hudebník s charakteristickým chraplavým hlasem se proslavil mimo jiné písněmi The Road to Hell, Julia či Driving Home For Christmas. Svou bluesrockovou tvorbu představil několikrát i v Praze.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

KVÍZ: Nejen Pelíšky. Jak dobře znáte vánoční filmovou klasiku?

Ve svátečním programu České televize nemůže chybět ani tuzemská filmová klasika. Například Štědrý večer si už mnozí diváci ani nedovedou představit bez Pelíšků. A i letos pobaví během Vánoc oblíbené komediální tituly. Ověřte si v přiloženém kvízu, jak dobře je opravdu znáte.
22. 12. 2025

Třetí díl Avatara je v kinech, v plánu jsou další

Kina po světě i v Česku promítají film Avatar: Oheň a popel – další část jedné z nejdražších filmových sérií. Oscarový režisér James Cameron má v plánu další dvě pokračování, osud náročného projektu je ale nejistý.
21. 12. 2025
Načítání...