„Pohádka není jen sentimentální a číst ji mohou i dospělí,“ nepochybuje Vratislav Maňák

Nahrávám video

Spisovatel Vratislav Maňák ohmatává hranice žánrů a možnosti krásné češtiny. Jeho novinka Smrt staré Maši je soubor příběhů odehrávajících se na hraně reality a podobenství. K současnosti se v nich autor vyjadřuje prostřednictvím pověstí a mýtů.

Vratislav Maňák do literatury vstoupil oceňovaným povídkovým souborem Šaty z igelitu. Po románu Rubikova kostka se novinkou opět vrací ke kratším literárním útvarům. Prvním impulsem k napsání šesti alegorických povídek bylo autorovo zaujetí pohádkou.

„Ale ne tou pohádkou, kterou známe dneska, tedy sentimentální, idealistickou a určenou dětem. Mě zajímala pohádka jako příběhy, které si vyprávěli dospělí ještě někdy na začátku devatenáctého století. Kratochvilné nebo hrůzostrašné příběhy,“ upřesňuje Maňák.

Nechce, aby inspirace pohádkou byla pro čtenáře zavádějící. Smrt staré Maši nepsal pro děti. „Je to vážně myšlený text, trochu romantický a pro dospělého čtenáře,“ upozorňuje. V příbězích zkoumá politiku identit, migrační hrozby nebo vzestup populismu.

Jen málo událostí se propíše do paměti

Základem knihy je otázka, jak by vypadala naše současnost, kdyby se už dávno stala a zbyla by z ní jen torza mýtů a vyprávění. Maňák totiž nevěří, že by naše doba byla zajímavá natolik, aby z ní pro budoucnost zbylo více než z minulosti.

Smrt staré Maši
Zdroj: Nakladatelství Host

„Jenom minimum událostí má takový význam, aby se propsaly do historické paměti,“ domnívá se a doplňuje konkrétní příklady: „Třeba taková bitva u Sadové měla dalekosáhlé důsledky pro celou střední Evropu, a dneska je prakticky zapomenutá. Nebo už šest let se hádáme o přijímání uprchlíků, a co víme o migrační vlně z Řecka, která k nám přišla po druhé světové válce? Znovu skoro nic, a to od ní na rozdíl od Sadové uplynulo jenom osmdesát let, a navíc by pro současnou diskusi mohla být referenční.“

Chybí mi krásná čeština

Při psaní volil rozmanité žánry, přímo mluví o žánrovém experimentu. „Knížka sleduje různé útvary ústní lidové slovesnosti, žánry, které známe z folkloru. Pověst, legenda, apokryf nebo báchorka,“ vyjmenovává.

Pojetí knihy si přímo vyžadovalo rovněž hru s bohatostí slovní zásoby. „Obecně mi chybí krásná čeština. Je docela normální, že jazyk bývá líný, a člověk sklouzne k nejjednoduššímu vyjádření, ale čeština je tak barevná, že jsem chtěl využít možností, které dává,“ uvedl. Podporu měl navíc i od nakladatele. „Říkal mi: ,Pokud máš pocit, že chceš psát pateticky a že se chceš předvádět v jazyce, tak se tomu nebraň.‘ Tak jsem to pustil,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Musíme bojovat proti tomuto návrhu.“ Ředitelé ČT a ČRo chtějí zachovat poplatky

„Ty podmínky, které byly dneska zveřejněné, jsou nepřijatelné,“ odsoudil ředitel České televize Hynek Chudárek návrh na změnu financování veřejnoprávních médií, který v pondělí 15. června představila vláda. „Musíme bojovat proti tomuto návrhu,“ deklaroval. „Já pořád věřím, že ještě je prostor pro diskusi,“ řekl ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, ale vzápětí dodal, že je v tomto ohledu mírným pesimistou. Ředitelé ČT a ČRo odpovídali v Interview ČT24 na otázky Jiřího Václavka ohledně postupů vládní koalice i plánů obou médií, jak na změny reagovat.
před 7 hhodinami

Ve svatovítské katedrále zazněly nové varhany, požehnal jim Graubner

Konečná cena za nové varhany v katedrále sv. Víta na Pražském hradě bude do 160 milionů korun, řekl předseda správní rady Nadačního fondu Svatovítské varhany Vojtěch Mátl. Většina peněz už se vybrala ve sbírce, veřejnost se do ní může stále zapojit. Novému nástroji v pondělí při liturgii vedené pražským arcibiskupem Stanislavem Přibylem požehnal jeho předchůdce Jan Graubner. Zazněly Dvořákovy, Händelovy, Haydnovy a Saint-Säensovy skladby za doprovodu České filharmonie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Strážnický modrotisk slaví 120 let. Ohrožují ho ale levné kopie

Strážnická modrotisková dílna letos oslaví 120 let od svého založení. Současně však bojovala o přežití kvůli levným napodobeninám tradičního modrotisku. Na její záchranu přispěli lidé ve veřejné sbírce téměř 700 tisíc korun. Část vybraných peněz chce dílna využít také na osvětu, aby zákazníci dokázali odlišit originál od padělku.
13. 6. 2026

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
13. 6. 2026

Disertační práci architekta Wiesnera i deník jeho ženy vystaví ve vile Stiassni

Disertační práci významného architekta Ernsta Wiesnera, deník jeho manželky Evy i rodinné fotografie převzal v Brně Národní památkový ústav. Vzácné archiválie budou k vidění ve vile Stiassni, jedné z Wiesnerových staveb. Z Velké Británie je přivezl generální konzul David Frous, který je převzal od anglického dárce Timothyho Wilkinsona, jehož rodina se s Wiesnerovými blízce přátelila.
12. 6. 2026

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
12. 6. 2026Aktualizováno12. 6. 2026

Géčko nebo Bílý dům? Ostravské divadlo buduje novou scénu

Národní divadlo moravskoslezské (NDM) získá novou scénu přestavbou výstavního pavilonu G na ostravské Černé louce. Multifunkční sál nebude sloužit pouze divadlu, díky variabilnímu prostoru se v něm budou moci konat také další kulturní akce. Divadlo zároveň hledá název pro nový prostor. Pracovně se mu říká Géčko nebo Bílý dům.
11. 6. 2026

Spielberg nepochybuje o mimozemšťanech v době, kdy se zpochybňuje vše

Mimozemšťané existují, nepochybuje věhlasný hollywoodský filmař Steven Spielberg. Reakcí lidstva na toto zjištění se zaobírá ve svém nejnovějším snímku Den odhalení, kterým se po letech vrací k žánru science fiction. Jak film pohrávající si s utajenými vládními materiály rezonuje v současné době označované za postfaktickou, kdy se zdá stále těžší rozlišit pravdu od dezinformací?
11. 6. 2026
Načítání...