V neděli večer se pražský klub Roxy otřásl v základech. V prostorách malého klubu totiž vystoupila jedna z thrashmetalových legend – američtí Anthrax – aby zde odehrála průřez celou svou dosavadní tvorbou. Kdo si tuto jedinečnou příležitost nenechal ujít, určitě nelitoval.
Recenze: Legendární Anthrax rozezpívali pražský klub Roxy
Když se řekne Big four, každému fanouškovi se automaticky vybaví Metallica, Megadeth, Slayer a Anthrax. Pomyslná čtyřka thrashmetalového trůnu, jež tvořila hudební dějiny a dnes se může bez ostychu pyšnit statusem legend.
A právě posledně jmenovaní si během megatour, kterou absolvují spolu se Slayer a Lamb of God, udělali menší zastávku v pražském klubu Roxy. Možná se nad tím leckdo pozastaví. Legendy a v klubu? Ty přece vyprodávají velké stadiony! No, ne nutně…
Pionýři napříč žánry
Zatímco pro první trojici to víceméně platí, o Anthrax to tak úplně říct nelze. Těžko říct, proč tomu tak je. Co do kvality tvorby si nic nezadají se svými slavnějšími kolegy, nicméně pokud jde o zmíněnou čtveřici, zůstávali tito pionýři křížení napříč žánry vždy tak trochu v ústraní.
Možná to není úplně fér, ale na druhou stranu – vychutnat si jedinečný koncert jedné z nejzásadnějších kapel v klubovém prostoru se vám podaří pouze tehdy, vlastníte-li stroj času, se kterým se vrátíte o pár desítek let zpět do dob, kdy tyhle kapely teprve začínaly psát hudební historii. Nebo – jste-li 25. listopadu 2018 na značkách před pražským klubem Roxy.
Na rozehřátí kultovka z Německa
Jako předkapela se na pódiu představili neméně slavní S.D.I. (Satan’s Defloration Incorporated). Trio z německého Osnabrücku, zformované v roce 1985 a hrající na pomezí speedu a thrashe, dnes už lze zařadit ke kultovním kapelám. Po demu Bloodsucker a debutovém albu nesoucím název kapely vydávají asi nejznámější kousek – Sign of the Wicked, obsahující jejich nejznámější hit Megamosh.
To pochází z roku 1988, o kterém lze bez nadsázky říct, že je to jeden z magických roků thrash metalu. Ve stejném roce totiž vychází například i Under the Influence od Overkill, South of Heaven od Slayer nebo State of Euphoria právě od Anthrax. Mohli jste si tedy spolu s nimi nostalgicky zavzpomínat a připravit se na hlavní hvězdy večera.
Peklo s ohněm bylo zplozeno, aby bylo osvobozeno. 666 – the Number of the Beast…
Parta kolem kytaristy Iana Scotta dorazila na pódium po úvodním intru od Iron Maiden úderem třičtvrtě na devět a začala hned zostra trojicí skladeb Among the Living, Caught in a Mosh a Got the Time. Teplota zaplněného klubu začala pomyslně stoupat.
Kdo doteď neměl paroháče ve vzduchu, při následující kultovce Madhouse už zcela jistě neodolal a pod pódiem utvořeným moshpitem začaly lítat rovné kšilty vzduchem. Zvuk byl parádní a fenomenální Scottovy riffy si hutným sálovým vzduchem prořezávaly cestu do vaší kůže, aby v ní zanechaly zásek jak po čerstvě nabroušeném katanovi.
Navrátivší se Joey Belladonna má z celé královské čtveřice bezesporu největší hlasový rozsah, který naplno vynikl při skladbě Medusa nebo když se skladbou Be All, End All sborově rozezpíval veškeré publikum. Na konec nechyběla nezbytná Indians, která celou parádní bezmála hodinu a půl dlouhou thrashmetalovou jízdu zakončila. Sečteno a podtrženo: parádní akce s nostalgickým nádechem minulosti, kterou byste si na stadionu těžko naplno vychutnali.
Setlist: Among the Living – Caught in a Mosh – Got the Time (Joe Jackson cover) – Madhouse, Fight ’Em ’Til You Can’t – Breathing Lightning – NFL – Medusa – I Am the Law – Be All, End All – Antisocial (Trust cover) – Indians
Na thrashmetalové scéně byli američtí Anthrax jednou z nejpopulárnějších skupin 80. let 20. století. Tato kapela je známá kombinováním metalové muziky s rapem, hardcorem a alternativním rockem a je označována za jednu z „Velké čtyřky“ thrash metalu – spolu se skupinami Metallica, Slayer a Megadeth.
Členové:
Scott Ian, kytara
Jon Donais, kytara
Frank Bello, baskytara
Charlie Benante, bicí, kytara
Joey Belladonna, zpěv
Diskografie:
Fistful of Metal (1984)
Spreading the Disease (1985)
Among the Living (1978)
State of Euphoria (1988)
Persistence of Time (1990)
Sound of White Noise (1993)
Stomp 442 (1995)
Volume 8: The Threat Is Real (1998)
We've Come for You All (2003)
Worship Music (2011)
For All Kings (2016)
Zdroj: Wikipedia