Nejen vzdělanost a pracovitost podle kolegů a přátel zdobila Zdeňka Mahlera. Spisovatel a scenárista zemřel v sobotu v pražské Ústřední vojenské nemocnici ve věku 89 let. Byl jedním z těch, kdo v lidském počínání hledají smysl a řád, uměl ale také až zarputile prosazovat vlastní názor, shodli se Mahlerovi spolupracovníci.
Zdeněk Mahler byl první česká wikipedie, vzpomněl režisér Tyc na zesnulého kolegu
Události: Zemřel Zdeněk Mahler (zdroj: ČT24)
„Zdeněk Mahler byl první česká wikipedie,“ vzpomněl režisér Zdeněk Tyc, který s Mahlerem koncem 90. let natočil třídílný dokument o Tomáši Garrigue Masarykovi. „Setkání s ním bylo jako srážka s nákladním vlakem: pokud si vzal slovo, tak si ho pak držel, dokud nevypověděl vše, co si myslel, že je nutno,“ pokračoval Tyc. „Byl velmi pracovitý a jakoby trochu smutný, že každý neví tolik, co on. Prostě: národní obrozenec,“ dodal.
Mahler se intenzivně věnoval hudbě a odkazu slavných českých skladatelů, s Tycem natočil dvoudílný film o Antonínu Dvořákovi. Spolupráce s ním byla podle Tyce tak intenzivní, že se po jistou dobu vídali denně. „A stávalo se, že mi zatelefonoval třeba i na Štědrý den odpoledne, jak že budeme natáčet v úterý po Vánocích,“ přiblížil Mahlerovo nadšení pro věc.
GALERIE
Zdeněk Mahler
Kačer: Vzdělání a řád
Teprve v tento nevratný moment si uvědomuji, co ztrácíme. Ztrácíme člověka, který svojí erudicí, svým řečnickým nadáním dokázal formulovat možná jako jediný několika slovy to, co my obyčejní smrtelníci jen cítíme. Setkání s ním bylo vždy intelektuálním svátkem, ke kterému měl člověk důvod se vracet. Milý Zdeňku, budete nám chybět!
Pro herce a režiséra Jana Kačera patřil Mahler k těm, kdo se snaží ve společnosti hledat a pěstovat to krásné, důležité a ušlechtilé navzdory ideologiím či jiným překážkám. „Věděl, že život nám je pouze propůjčen, že ho člověk žije, dá mu všechno, ale také ho musí zase odevzdat,“ poznamenal Kačer.
Zdeněk Mahler byl podle Kačera nesmírně vzdělaný člověk, který hledal řád ve světě. Byl pro něj prý symbolem globalizace v dobrém slova smyslu. „Pořád se o něm mluví jen politicky, ale on byl příkladem globalizace, toho, že dílo jednoho člověka má přesah do mnoha oborů lidské činnosti,“ podotkl.
„Bojoval s nemocí do posledních sil, i když už ho tělo neposlouchalo, dával mu co proto. Možná ale nakonec už odejít i chtěl. Když už člověk nemůže jít na výstavu a hodinu stát před krásným obrazem, když už nemůže jít na houby a sehnout se pro hříbka, je možná lepší usnout a vzdálit se někam do vesmíru,“ zauvažoval Jan Kačer.