Na bezmála šesti stech stránkách svého dosud nejrozsáhlejšího textu předkládá Jindřich Vybíral vzrušující příběh o krnovském rodákovi, slezském a posléze rakouském architektovi Leopoldu Bauerovi. Sledujeme dílo a život slavného tvůrce, stojícího nikoliv osaměle mimo proud převládajících modernistických teorií a realizací první poloviny dvacátého století. Současně však Vybíral doplňuje velkolepě naše vnímání citovaného období o další valéry oproti vládnoucí jednostranné interpretaci teorií dějin moderního umění.
Heretik moderní architektury. Leopold Bauer z jiného pohledu
Málokdy se nám dostane do rukou publikace, tak výrazně se vymykající převládajícímu průměru v tiskařském a knihařském zpracování i fotografické dokumentaci - jako v případě knihy Leopold Bauer – Heretik moderní architektury. Text Jindřicha Vybírala je ale především bohatým faktografickým příbojem. Doplňuje tak naši informační poušť o nepřímo zamýšlené zkypření našich představ a vědomostí o intelektuálním prostředí Vídně konce devatenáctého a počátku dvacátého století. I když se soustřeďuje na problémy, dotýkající se architektonické tvorby a stavebních projektů a realizací té doby, nechává nám mimoděk nahlédnout bez předsunutých znamének kritiky či konstantní nedůvěry do dění centra tehdejší říše.
Mnohaleté studium bohatých pramenů a jejich vědecké zpracování a posouzení vytváří dokonalý podklad, nutící čtenáře bez odporu přijímat autorův úhel pohledu, do jisté míry sympatizující i chápající Bauerův intelektuální profesní vývoj. Navíc nepřímo souzní se situací tak známou většině tvořících architektů i praktikujících investorů v dobách, které jsou od sledovaného období vzdáleny bezmála o sto let, a přitom přinášejí stejné otázky, problémy, lámání hřbetů…
GALERIE
Fasáda obchodního a obytného domu ve Vídni zdroj: Jindřich Vybíral
Bauerův profesní i soukromý život se otvírá v nových souvislostech, které sice byly poměrně známé, ale podloženy konkrétními daty získávají zcela nové rozměry a hodnoty. Putujeme od zářících okamžiků projektů nadaného modernisty a věrného studenta a až apologeta architekta Otto Wagnera, přes komíhání soukromého života po prozření při vstupu do reálného tržního světa, kdy jej nutí panující intelektuální poměry zákaznického spektra jednoznačně posouvat i tvář svých realizací či projektů. Smutný konec jeho profesorování na vídeňské akademii, zatuchlé prostředí tehdejšího Slezska, série neúspěchů na různých mezinárodních architektonických soutěžích i citelný rozpor v politické disharmonii tvoří možná až smutný příběh tolik zajímavého a v jednotlivých fázích tvorby i neopominutelného autora své doby.
GALERIE
Reissigova vila v Brně zdroj: Jindřich Vybíral
To vše dává Vybíralovi dostatek materiálu, podporujícího kritický pohled na dnes převládající jednosměrné tendence tvorby a výkladu konstrukce dějin a teorie současného umění a architektury. Autor se snaží pomocí všeho bohatého předloženého materiálu zpochybňovat současné převládající, či možná lépe řečeno diktující teoretické směry a upozorňuje na nutné další pohledy na bohaté spektrum moderní tvorby. Zde vidíme možná druhé hlavní poslání dokonalého díla.