Film se ale dotýká též poválečného režimu v Polsku, kde lidé spojeni s Katyní jsou perzekvováni. Rusové doposud neuznali tyto popravy jako genocidu a celá pravda o katyňském masakru nebyla nikdy zveřejněna. „Je to nádherně natočený film o velice kontroverzní tematice. Dalo by se říci, že je to filmařsky tradičně vyprávěný příběh, ale zvláštním způsobem v něm režisér pracuje s časovými rovinami, kdy uprostřed sledu událostí, odkloní reálný čas do budoucnosti a my vidíme, jak se tyto události zpracovávají v Polsku 50. let,“ přibližuje film publicista Jan Dědek.
Publicista Jan Dědek:
„Je to vynikající film, který by si jistě zasluhoval Oskara.“
Podle něj Wajdův film získává na kvalitě také tím, že není vyprávěn černobíle, ačkoli by vzhledem k rodinným vazbám mohl takto režisér postupovat a nikdo by se nad tím nepozastavil. Přesto se Wajda snaží o celistvý, objektivní pohled za pomoci vykreslení nejednoznačného a individuálního postoje jednotlivých účastníků z obou táborů.