Recenze: Věra Stuchelová - Hyperreality

Věra Stuchelová vyráží svou sérií Hyperreality dech svým pojetím a přetvářením reálného prostředí. Opět se jedná o výstavu léta a opět je proč zajít do galerie FotoGrafic do kouzelné Stříbrné uličky. A ujistit se, že Stuchelová dnes již každou svou výstavou potvrzuje své přední místo před oním pelotonem nadaných a kvalitně tvořících tvůrců.

Věra Stuchelová může být pro klasického diváka velkým překvapením – ale za její prací stojí zajímavý a logický vývoj. Dnes zaujímá zasloužené místo mezi nejzajímavějšími tvůrci nové generace. Vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Nová media u Veroniky Bromové, jejíž otisk je na řadě prací či u řady koncepcí jednoznačně cítit. V době studií pracovala také na zajímavých místech – v roce 1999 to bylo na International Summer Academy of Fine Arts v Salzburgu, v roce 2001 pobývala u docenta Pavla  Baňky na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, rok 2002 ji zastihl v  milínské Academia Di Belle Arti. Od roku 2003 pracuje jako odborná asistentka výuky digitální fotografie v Ústavu umění a designu na Západočeské univerzitě v Plzni.

Do všeobecného diváckého povědomí vstoupila svými fotografickými cykly – připomínám zajímavé série Dopisy, Intimita nebo Sen, ve kterých nejen potvrdila svoji profesionalitu, ale přemítala o sobě, o ženství, vlastní identitě. Její slavný cyklus Soukromý prostor již ideově předchází současnou výstavu Hyperreality.

Zátiší-nezátiší s (nejen) skrytou agresivitou

Intimní výběr několika jejích fotografií z rozsáhlejšího cyklu působí v komorním prostředí galerie FotoGrafic náležitě sugestivně (což je ale dar, který Martin Fojtek - organizátor a kurátor této malé galerie – soustavně a plánovitě využívá). Komentář k výstavě hovoří o mozaice příběhů, které se v nově, hyperreálně viděném předvedení nejrůznějších zátiší-nezátiší, zákoutí, detailů, stop po nejrůznějších domácích výkonech dají vysledovat či vycítit.

Zvolené technologie však dají každému souboru objektů tolik dokonalých barev, tvarů, stínů, že jsme jejich skrytou i zjevnou agresivitou slastně zaskočeni (to je spojení, co…) a máme spíš pocit, že sledujeme zvláštní zprávu o nepříběhu. Vsouváme si do viděného svá vlastní vysvětlení a své vlastní příběhy, srovnáváme s velkou školou amerického, nejen fotografického, hyperrealismu, kde absence smyslu a děje odkrývala možnou prázdnotu některých finálních segmentů konzumního života ad absurdum.

To vše možná ani Stuchelová nechtěla, ale díla, která vznikla nutně k řadě takových úvah vedou – a to pomíjíme až vzrušující estetiku podvečerního smutku předčasně ukončeného děje a stavu. Ony totiž objekty „skutečnější než skutečnost“ mají svoji nečekanou sílu a agresivitu, perou se mezi sebou, i když finální efekt může vyznívat zcela opačně. Jedno však zůstává – i když to patrně nemuselo být přímo cílem: okouzlení obrazem.

Galerie FotoGrafic, Stříbrná 2, Praha 1, denně 11-19 hod., do 3. září 2009

  • Věra Stuchelová: Hyperreality zdroj: JoVo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1054/105400.jpg
  • Věra Stuchelová: Hyperreality zdroj: JoVo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1054/105394.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
před 11 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 14 hhodinami

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
včera v 06:29

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026
Načítání...