Hodiny v umění spojuje intimita

Praha - Tématy cyklu obrazů Michala Pěchoučka, nositele Ceny Jindřicha Chalupeckého a jedné z nejvýraznějších osobností současné výtvarné scény, které jsou k vidění v Galerii hlavního města Prahy, jsou intimita a sdílení. Díla vystavená v expozici nazvané Hodiny v umění působí dojmem, jako by je vytvářeli dva odlišní tvůrci – jeden věnující se malbě, druhý filmu. „Cílem kompozice je diváka navést na cestu k tomu, že tyto dva postupy, ač jsou kontrastní, stojí velmi blízko a souvisí spolu. Tu souvislost by si měl divák trochu najít sám,“ poznamenává k výstavě Pěchouček.

Odlišnost dvou hodin v umění – malby a filmu –, ačkoli ve své klasické podobě obě média na výstavě absentují, vyjadřuje odlišnost dvou pater výstavního prostoru GHMP v Domě U Kamenného zvonu.

První „hodina v umění“ patří fotografickému projektu Filmogram. Filmogramy, které označují minimální jednotku filmu – políčko na filmovém pásmu, sestavuje Pěchouček z kontaktních fotografií a inverzních fotografických filmů. Sekvenčnost filmogramu je dobrou pomůckou k navození pocitu, že fotografie zachycuje čas, domnívá se výtvarník.

Jednotlivé snímky „filmového pásu“ vznikaly v průběhu jednoho roku. Vždy jeden den v týdnu, v pravidelných hodinových intervalech, snímal Pěchouček jeden objekt - například tyčku opřenou o stěnu. „Přistoupil jsem na to, že fotografie nebude nic zobrazovat, že vytváří různé sekvence, které mají nějakou geometrickou osnovu. Zároveň jsem se vrátil i k fotografii, jak ji viděl Josef Sudek, jako nosič světla,“ vysvětlil Pěchouček. "Celá metoda filmogramu je dost neosobní, racionální, odtažitý přístup k fotografii, ale zároveň bych se jejím prostřednictvím rád vrátil k magické funkci fotky."

"Výstava Michala Pěchoučka…

… se rozpadá do dvou částí, dvou lekcí. První lekce se týká takového racionálního, technického či konceptuálního přístupu k obrazu. Druhá část je senzuálnější, smyslovější, je tak lehce eroticky laděná." /kutárotka Olga Malá/

Druhá část výstavy zahrnuje obrazy vytvořené podle fotografických předloh, jsou vyšité z látek, přesněji z nočních úborů. Název této části – Time for Bed – signalizuje čas jít spát. Připomíná podle Pěchoučkových slov nutnost podřídit se prostředí, jakou návštěvníci zažili na dětských táborech nebo studentských internátech.

A přitom evokuje noc jako hájemství romantiky, erotiky a intimity. Soubor graduje v čistě milostných scénách a inscenovaných sexuálních polohách. „Můžu prozradit, že u série souložících párů byla fotografickou předlohou příručka z roku 1972, která je hodně cudně nafocená,“ dodal výtvarník.

Malířský cyklus Time for Bed vznikl pomocí techniky strojového šití, jako jsou asambláže nebo textilní reliéfy. Jako materiál využil Pěchouček, který pochází z krejčovské rodiny, noční úbory. „Velmi mě na tom zajímalo právě to vybírání textilií nebo jejich půjčování od kamarádů a kamarádek. Triko na noc je v podstatě nechtěný textil, který si nemůžeme vzít nikam jinam. Je to dost intimní záležitost,“ upozorňuje Pěchouček.

Technikou „vyšívání“ obrazů se prý snaží nahradit klasické malříské prostředky. "Mám malbu strašně rád, ale nejsem schopen toho procesu, kdy je člověk zavřený v ateliéru, má k dispozici plátno a barvy a musí se k tomu postavit zase znova, čistě. Přemáhat se a spoléhat na náhodu. Snažím se ten klasický akt nahradit, mít to víc pod kontrolou, víc obrazy 'vyrábět'."

Rohodl jsem se to návštěvníkům neusnadnit

Vnímání Hodin v umění, především Filmogramu, nechtěl Pěchouček prý návštěvníkům galerie nijak usnadnit. Dojem, že se divák ocitl na výstavě dvou tvůrců, kteří nemají nic společného, není schválností, upozorňuje výtvarník. Odlišnost dvou linií výstavy reflektuje jen dvě rozdílné linie, jimiž se jeho tvroba v poslední době paralelně ubírá. Věří, že divák se s tím, co v galerii může zhlédnout, nějakým způsobem popasuje i bez návodu. „Nejistota, dezorientace jsou důležitými principy ve výtvarném umění,“ domnívá se Pěchouček, „jsou takovou líhní toho, jak se k té věci postavit.“ 

Michal Pěchouček / Hodiny v umění. Kde: Dům U Kamenného zvonu, GHMP. Kdy: do 5. června. Hosty výstavy jsou Viktor Takáč, který v části Filmogram pomohl vytvořit pohyblivé obrazy, situace ve formě jednoduchých skečů, a Pavel Švec, jenž pro část Time for Bed natočil loutkový film ironizující galerijní svět.

Michal Pěchouček je umělcem, jehož tvorba je ve svém základu spjata s různými podobami vyprávění příběhu. Zaměřuje se na význam příběhu, jeho archetypy a především styl, jakým lze vyprávět prostřednictvím různých médií. Jeho ranými pracemi z konce 90. let byly fotoromány (Jako host, 1999, Důvod k rozvodu, 1999) a první videa (Kouzelný mrakodrap, 1999). Jejich formálním východiskem byla fotografie. V pracích z prvního desetiletí 21. století – obrazových novelách a videích – přistupuje k vlivu fotografického média výrazná reflexe filmových a malířských přístupů (Čestná stráž z roku 2006, cyklus olejů Sběratel a stejnojmenné video z roku 2003). Průlom do narativně odvíjeného děje dosavadních děl představovaly dvě Pěchoučkovy samostatné výstavy Playtime (Brno, 2006) a Screen (Praha, 2008).

  • Michal Pěchouček / Filmogram zdroj: GHMP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2407/240664.jpg
  • Michal Pěchouček / Time for Bed zdroj: GHMP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2407/240655.jpg
  • Michal Pěchouček / Time for Bed zdroj: GHMP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2407/240657.jpg
  • Michal Pěchouček / výstava Hodiny v umění zdroj: GHMP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2407/240658.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Třikrát Mucha. Brněnské Národní propojilo epopej, zpěvačku a boudu

Zpěvačka Nikola Mucha, Slovanská epopej Alfonse Muchy a Muchova bouda s rychlým občerstvením. Tuto trojici jihomoravských atributů můžou diváci vidět v nové komedii Národního divadla Brno s příznačným názvem Mucha, Mucha, Mucha. Premiéru má v pátek na scéně divadla Reduta.
před 5 hhodinami

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
před 12 hhodinami

Na členství v komisi pro výběr šéfa Národní galerie rezignovali dva členové

Fotograf Lukáš Jasanský a jeho žena, grafička a ilustrátorka Lenka Jasanská rezignovali minulý týden na členství v komisi ministerstva kultury pro výběr nového generálního ředitele nebo ředitelky Národní galerie Praha. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) jejich odstoupení respektuje. Další postup zváží, členy komise vybíral osobně a za výběrem si stojí.
včera v 10:10‌‌

Rok od krádeže v Louvru. Evropská muzea dál čelí problémům se zabezpečením

Série krádeží v muzeích ve Francii a Španělsku vyvolala otázky ohledně zabezpečení cenných uměleckých děl. Odborníci upozorňují, že samotné kamery ani moderní technologie jejich ochranu nezaručí. Muzea navíc často sídlí v historických budovách, které nejsou na současné bezpečnostní hrozby připravené, a náklady na účinnější zabezpečení mohou dosahovat desítek tisíc eur za jediný obraz.
19. 10. 2026‌‌

VideoV poezii na albu Fru Fru se najde každý muž s testosteronem

Skupina Fru Fru po třinácti letech vydala nové album. Na nahrávce s názvem Gramofonová deska zhudebnila verše Vítězslava Nezvala, Jana Skácela, Františka Ladislava Čelakovského nebo Alexandra Sergejeviče Puškina. Poezie přitom nebyla původním záměrem. „Hledal jsem zajímavá témata a zjistil jsem, že je už všechny napsali dobří básníci před sto lety,“ vysvětlil frontman Václav Bartoš. „Většina věcí je o lásce a o takovém pocitu, že jsem součástí něčeho, o čem dávno vím, ale přitom jsem nebyl schopný to napsat,“ dodal. „Každý muž, který má trošku testosteronu, se v tom vidí,“ míní.
19. 10. 2026‌‌

Pardubické Postřižiny mají blíž k Hrabalovi než k Menzelovi

Dlouhé vlasy nezkrotné Maryšky, její rozvážný manžel, který se chce stát ředitelem pivovaru, a hlučný strýc Pepin. Do maloměstského života na začátku minulého století vrátily diváky Postřižiny podle románu Bohumila Hrabala. V premiéře hru uvedlo Východočeské divadlo v Pardubicích.
19. 10. 2026‌‌

Kdo vraždil během Pražského povstání? Scenárista Vyprávěj napsal knižní krimi

Scenárista Rudolf Merkner, který stojí za seriálem Vyprávěj a za filmy Bobule či Rafťáci, se vrhl na zcela nový žánr. Napsal thriller Případ pražské bestie, ve kterém detektiv pátrá po sériovém vrahovi během Pražského povstání v roce 1945.
19. 10. 2026‌‌

Zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák

Ve věku 77 let v sobotu zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák. ČTK o tom v neděli informovala jeho manželka Drahomíra. Jirák ztvárnil desítky rolí ve filmech i seriálech. Svým charismatickým hlasem se proslavil rovněž jako dabér. Namlouval například chlupatého mimozemšťana Alfa ve stejnojmenném americkém sitcomu, jeho hlasem mluvila i oranžová postavička Hele z televizního Studia Kamarád.
18. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.