Hodiny v umění spojuje intimita

Praha - Tématy cyklu obrazů Michala Pěchoučka, nositele Ceny Jindřicha Chalupeckého a jedné z nejvýraznějších osobností současné výtvarné scény, které jsou k vidění v Galerii hlavního města Prahy, jsou intimita a sdílení. Díla vystavená v expozici nazvané Hodiny v umění působí dojmem, jako by je vytvářeli dva odlišní tvůrci – jeden věnující se malbě, druhý filmu. „Cílem kompozice je diváka navést na cestu k tomu, že tyto dva postupy, ač jsou kontrastní, stojí velmi blízko a souvisí spolu. Tu souvislost by si měl divák trochu najít sám,“ poznamenává k výstavě Pěchouček.

Odlišnost dvou hodin v umění – malby a filmu –, ačkoli ve své klasické podobě obě média na výstavě absentují, vyjadřuje odlišnost dvou pater výstavního prostoru GHMP v Domě U Kamenného zvonu.

První „hodina v umění“ patří fotografickému projektu Filmogram. Filmogramy, které označují minimální jednotku filmu – políčko na filmovém pásmu, sestavuje Pěchouček z kontaktních fotografií a inverzních fotografických filmů. Sekvenčnost filmogramu je dobrou pomůckou k navození pocitu, že fotografie zachycuje čas, domnívá se výtvarník.

Jednotlivé snímky „filmového pásu“ vznikaly v průběhu jednoho roku. Vždy jeden den v týdnu, v pravidelných hodinových intervalech, snímal Pěchouček jeden objekt - například tyčku opřenou o stěnu. „Přistoupil jsem na to, že fotografie nebude nic zobrazovat, že vytváří různé sekvence, které mají nějakou geometrickou osnovu. Zároveň jsem se vrátil i k fotografii, jak ji viděl Josef Sudek, jako nosič světla,“ vysvětlil Pěchouček. "Celá metoda filmogramu je dost neosobní, racionální, odtažitý přístup k fotografii, ale zároveň bych se jejím prostřednictvím rád vrátil k magické funkci fotky."

"Výstava Michala Pěchoučka…

… se rozpadá do dvou částí, dvou lekcí. První lekce se týká takového racionálního, technického či konceptuálního přístupu k obrazu. Druhá část je senzuálnější, smyslovější, je tak lehce eroticky laděná." /kutárotka Olga Malá/

Druhá část výstavy zahrnuje obrazy vytvořené podle fotografických předloh, jsou vyšité z látek, přesněji z nočních úborů. Název této části – Time for Bed – signalizuje čas jít spát. Připomíná podle Pěchoučkových slov nutnost podřídit se prostředí, jakou návštěvníci zažili na dětských táborech nebo studentských internátech.

A přitom evokuje noc jako hájemství romantiky, erotiky a intimity. Soubor graduje v čistě milostných scénách a inscenovaných sexuálních polohách. „Můžu prozradit, že u série souložících párů byla fotografickou předlohou příručka z roku 1972, která je hodně cudně nafocená,“ dodal výtvarník.

Malířský cyklus Time for Bed vznikl pomocí techniky strojového šití, jako jsou asambláže nebo textilní reliéfy. Jako materiál využil Pěchouček, který pochází z krejčovské rodiny, noční úbory. „Velmi mě na tom zajímalo právě to vybírání textilií nebo jejich půjčování od kamarádů a kamarádek. Triko na noc je v podstatě nechtěný textil, který si nemůžeme vzít nikam jinam. Je to dost intimní záležitost,“ upozorňuje Pěchouček.

Technikou „vyšívání“ obrazů se prý snaží nahradit klasické malříské prostředky. "Mám malbu strašně rád, ale nejsem schopen toho procesu, kdy je člověk zavřený v ateliéru, má k dispozici plátno a barvy a musí se k tomu postavit zase znova, čistě. Přemáhat se a spoléhat na náhodu. Snažím se ten klasický akt nahradit, mít to víc pod kontrolou, víc obrazy 'vyrábět'."

Rohodl jsem se to návštěvníkům neusnadnit

Vnímání Hodin v umění, především Filmogramu, nechtěl Pěchouček prý návštěvníkům galerie nijak usnadnit. Dojem, že se divák ocitl na výstavě dvou tvůrců, kteří nemají nic společného, není schválností, upozorňuje výtvarník. Odlišnost dvou linií výstavy reflektuje jen dvě rozdílné linie, jimiž se jeho tvroba v poslední době paralelně ubírá. Věří, že divák se s tím, co v galerii může zhlédnout, nějakým způsobem popasuje i bez návodu. „Nejistota, dezorientace jsou důležitými principy ve výtvarném umění,“ domnívá se Pěchouček, „jsou takovou líhní toho, jak se k té věci postavit.“ 

Michal Pěchouček / Hodiny v umění. Kde: Dům U Kamenného zvonu, GHMP. Kdy: do 5. června. Hosty výstavy jsou Viktor Takáč, který v části Filmogram pomohl vytvořit pohyblivé obrazy, situace ve formě jednoduchých skečů, a Pavel Švec, jenž pro část Time for Bed natočil loutkový film ironizující galerijní svět.

Michal Pěchouček je umělcem, jehož tvorba je ve svém základu spjata s různými podobami vyprávění příběhu. Zaměřuje se na význam příběhu, jeho archetypy a především styl, jakým lze vyprávět prostřednictvím různých médií. Jeho ranými pracemi z konce 90. let byly fotoromány (Jako host, 1999, Důvod k rozvodu, 1999) a první videa (Kouzelný mrakodrap, 1999). Jejich formálním východiskem byla fotografie. V pracích z prvního desetiletí 21. století – obrazových novelách a videích – přistupuje k vlivu fotografického média výrazná reflexe filmových a malířských přístupů (Čestná stráž z roku 2006, cyklus olejů Sběratel a stejnojmenné video z roku 2003). Průlom do narativně odvíjeného děje dosavadních děl představovaly dvě Pěchoučkovy samostatné výstavy Playtime (Brno, 2006) a Screen (Praha, 2008).

  • Michal Pěchouček / Filmogram zdroj: GHMP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2407/240664.jpg
  • Michal Pěchouček / Time for Bed zdroj: GHMP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2407/240655.jpg
  • Michal Pěchouček / Time for Bed zdroj: GHMP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2407/240657.jpg
  • Michal Pěchouček / výstava Hodiny v umění zdroj: GHMP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2407/240658.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 8 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 9 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...