Hodiny v umění spojuje intimita

Praha - Tématy cyklu obrazů Michala Pěchoučka, nositele Ceny Jindřicha Chalupeckého a jedné z nejvýraznějších osobností současné výtvarné scény, které jsou k vidění v Galerii hlavního města Prahy, jsou intimita a sdílení. Díla vystavená v expozici nazvané Hodiny v umění působí dojmem, jako by je vytvářeli dva odlišní tvůrci – jeden věnující se malbě, druhý filmu. „Cílem kompozice je diváka navést na cestu k tomu, že tyto dva postupy, ač jsou kontrastní, stojí velmi blízko a souvisí spolu. Tu souvislost by si měl divák trochu najít sám,“ poznamenává k výstavě Pěchouček.

Odlišnost dvou hodin v umění – malby a filmu –, ačkoli ve své klasické podobě obě média na výstavě absentují, vyjadřuje odlišnost dvou pater výstavního prostoru GHMP v Domě U Kamenného zvonu.

První „hodina v umění“ patří fotografickému projektu Filmogram. Filmogramy, které označují minimální jednotku filmu – políčko na filmovém pásmu, sestavuje Pěchouček z kontaktních fotografií a inverzních fotografických filmů. Sekvenčnost filmogramu je dobrou pomůckou k navození pocitu, že fotografie zachycuje čas, domnívá se výtvarník.

Jednotlivé snímky „filmového pásu“ vznikaly v průběhu jednoho roku. Vždy jeden den v týdnu, v pravidelných hodinových intervalech, snímal Pěchouček jeden objekt - například tyčku opřenou o stěnu. „Přistoupil jsem na to, že fotografie nebude nic zobrazovat, že vytváří různé sekvence, které mají nějakou geometrickou osnovu. Zároveň jsem se vrátil i k fotografii, jak ji viděl Josef Sudek, jako nosič světla,“ vysvětlil Pěchouček. "Celá metoda filmogramu je dost neosobní, racionální, odtažitý přístup k fotografii, ale zároveň bych se jejím prostřednictvím rád vrátil k magické funkci fotky."

"Výstava Michala Pěchoučka…

… se rozpadá do dvou částí, dvou lekcí. První lekce se týká takového racionálního, technického či konceptuálního přístupu k obrazu. Druhá část je senzuálnější, smyslovější, je tak lehce eroticky laděná." /kutárotka Olga Malá/

Druhá část výstavy zahrnuje obrazy vytvořené podle fotografických předloh, jsou vyšité z látek, přesněji z nočních úborů. Název této části – Time for Bed – signalizuje čas jít spát. Připomíná podle Pěchoučkových slov nutnost podřídit se prostředí, jakou návštěvníci zažili na dětských táborech nebo studentských internátech.

A přitom evokuje noc jako hájemství romantiky, erotiky a intimity. Soubor graduje v čistě milostných scénách a inscenovaných sexuálních polohách. „Můžu prozradit, že u série souložících párů byla fotografickou předlohou příručka z roku 1972, která je hodně cudně nafocená,“ dodal výtvarník.

Malířský cyklus Time for Bed vznikl pomocí techniky strojového šití, jako jsou asambláže nebo textilní reliéfy. Jako materiál využil Pěchouček, který pochází z krejčovské rodiny, noční úbory. „Velmi mě na tom zajímalo právě to vybírání textilií nebo jejich půjčování od kamarádů a kamarádek. Triko na noc je v podstatě nechtěný textil, který si nemůžeme vzít nikam jinam. Je to dost intimní záležitost,“ upozorňuje Pěchouček.

Technikou „vyšívání“ obrazů se prý snaží nahradit klasické malříské prostředky. "Mám malbu strašně rád, ale nejsem schopen toho procesu, kdy je člověk zavřený v ateliéru, má k dispozici plátno a barvy a musí se k tomu postavit zase znova, čistě. Přemáhat se a spoléhat na náhodu. Snažím se ten klasický akt nahradit, mít to víc pod kontrolou, víc obrazy 'vyrábět'."

Rohodl jsem se to návštěvníkům neusnadnit

Vnímání Hodin v umění, především Filmogramu, nechtěl Pěchouček prý návštěvníkům galerie nijak usnadnit. Dojem, že se divák ocitl na výstavě dvou tvůrců, kteří nemají nic společného, není schválností, upozorňuje výtvarník. Odlišnost dvou linií výstavy reflektuje jen dvě rozdílné linie, jimiž se jeho tvroba v poslední době paralelně ubírá. Věří, že divák se s tím, co v galerii může zhlédnout, nějakým způsobem popasuje i bez návodu. „Nejistota, dezorientace jsou důležitými principy ve výtvarném umění,“ domnívá se Pěchouček, „jsou takovou líhní toho, jak se k té věci postavit.“ 

Michal Pěchouček / Hodiny v umění. Kde: Dům U Kamenného zvonu, GHMP. Kdy: do 5. června. Hosty výstavy jsou Viktor Takáč, který v části Filmogram pomohl vytvořit pohyblivé obrazy, situace ve formě jednoduchých skečů, a Pavel Švec, jenž pro část Time for Bed natočil loutkový film ironizující galerijní svět.

Michal Pěchouček je umělcem, jehož tvorba je ve svém základu spjata s různými podobami vyprávění příběhu. Zaměřuje se na význam příběhu, jeho archetypy a především styl, jakým lze vyprávět prostřednictvím různých médií. Jeho ranými pracemi z konce 90. let byly fotoromány (Jako host, 1999, Důvod k rozvodu, 1999) a první videa (Kouzelný mrakodrap, 1999). Jejich formálním východiskem byla fotografie. V pracích z prvního desetiletí 21. století – obrazových novelách a videích – přistupuje k vlivu fotografického média výrazná reflexe filmových a malířských přístupů (Čestná stráž z roku 2006, cyklus olejů Sběratel a stejnojmenné video z roku 2003). Průlom do narativně odvíjeného děje dosavadních děl představovaly dvě Pěchoučkovy samostatné výstavy Playtime (Brno, 2006) a Screen (Praha, 2008).

  • Michal Pěchouček / Filmogram zdroj: GHMP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2407/240664.jpg
  • Michal Pěchouček / Time for Bed zdroj: GHMP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2407/240655.jpg
  • Michal Pěchouček / Time for Bed zdroj: GHMP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2407/240657.jpg
  • Michal Pěchouček / výstava Hodiny v umění zdroj: GHMP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2407/240658.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 20 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...