Hodiny v umění spojuje intimita

Praha - Tématy cyklu obrazů Michala Pěchoučka, nositele Ceny Jindřicha Chalupeckého a jedné z nejvýraznějších osobností současné výtvarné scény, které jsou k vidění v Galerii hlavního města Prahy, jsou intimita a sdílení. Díla vystavená v expozici nazvané Hodiny v umění působí dojmem, jako by je vytvářeli dva odlišní tvůrci – jeden věnující se malbě, druhý filmu. „Cílem kompozice je diváka navést na cestu k tomu, že tyto dva postupy, ač jsou kontrastní, stojí velmi blízko a souvisí spolu. Tu souvislost by si měl divák trochu najít sám,“ poznamenává k výstavě Pěchouček.

Odlišnost dvou hodin v umění – malby a filmu –, ačkoli ve své klasické podobě obě média na výstavě absentují, vyjadřuje odlišnost dvou pater výstavního prostoru GHMP v Domě U Kamenného zvonu.

První „hodina v umění“ patří fotografickému projektu Filmogram. Filmogramy, které označují minimální jednotku filmu – políčko na filmovém pásmu, sestavuje Pěchouček z kontaktních fotografií a inverzních fotografických filmů. Sekvenčnost filmogramu je dobrou pomůckou k navození pocitu, že fotografie zachycuje čas, domnívá se výtvarník.

Jednotlivé snímky „filmového pásu“ vznikaly v průběhu jednoho roku. Vždy jeden den v týdnu, v pravidelných hodinových intervalech, snímal Pěchouček jeden objekt - například tyčku opřenou o stěnu. „Přistoupil jsem na to, že fotografie nebude nic zobrazovat, že vytváří různé sekvence, které mají nějakou geometrickou osnovu. Zároveň jsem se vrátil i k fotografii, jak ji viděl Josef Sudek, jako nosič světla,“ vysvětlil Pěchouček. "Celá metoda filmogramu je dost neosobní, racionální, odtažitý přístup k fotografii, ale zároveň bych se jejím prostřednictvím rád vrátil k magické funkci fotky."

"Výstava Michala Pěchoučka…

… se rozpadá do dvou částí, dvou lekcí. První lekce se týká takového racionálního, technického či konceptuálního přístupu k obrazu. Druhá část je senzuálnější, smyslovější, je tak lehce eroticky laděná." /kutárotka Olga Malá/

Druhá část výstavy zahrnuje obrazy vytvořené podle fotografických předloh, jsou vyšité z látek, přesněji z nočních úborů. Název této části – Time for Bed – signalizuje čas jít spát. Připomíná podle Pěchoučkových slov nutnost podřídit se prostředí, jakou návštěvníci zažili na dětských táborech nebo studentských internátech.

A přitom evokuje noc jako hájemství romantiky, erotiky a intimity. Soubor graduje v čistě milostných scénách a inscenovaných sexuálních polohách. „Můžu prozradit, že u série souložících párů byla fotografickou předlohou příručka z roku 1972, která je hodně cudně nafocená,“ dodal výtvarník.

Malířský cyklus Time for Bed vznikl pomocí techniky strojového šití, jako jsou asambláže nebo textilní reliéfy. Jako materiál využil Pěchouček, který pochází z krejčovské rodiny, noční úbory. „Velmi mě na tom zajímalo právě to vybírání textilií nebo jejich půjčování od kamarádů a kamarádek. Triko na noc je v podstatě nechtěný textil, který si nemůžeme vzít nikam jinam. Je to dost intimní záležitost,“ upozorňuje Pěchouček.

Technikou „vyšívání“ obrazů se prý snaží nahradit klasické malříské prostředky. "Mám malbu strašně rád, ale nejsem schopen toho procesu, kdy je člověk zavřený v ateliéru, má k dispozici plátno a barvy a musí se k tomu postavit zase znova, čistě. Přemáhat se a spoléhat na náhodu. Snažím se ten klasický akt nahradit, mít to víc pod kontrolou, víc obrazy 'vyrábět'."

Rohodl jsem se to návštěvníkům neusnadnit

Vnímání Hodin v umění, především Filmogramu, nechtěl Pěchouček prý návštěvníkům galerie nijak usnadnit. Dojem, že se divák ocitl na výstavě dvou tvůrců, kteří nemají nic společného, není schválností, upozorňuje výtvarník. Odlišnost dvou linií výstavy reflektuje jen dvě rozdílné linie, jimiž se jeho tvroba v poslední době paralelně ubírá. Věří, že divák se s tím, co v galerii může zhlédnout, nějakým způsobem popasuje i bez návodu. „Nejistota, dezorientace jsou důležitými principy ve výtvarném umění,“ domnívá se Pěchouček, „jsou takovou líhní toho, jak se k té věci postavit.“ 

Michal Pěchouček / Hodiny v umění. Kde: Dům U Kamenného zvonu, GHMP. Kdy: do 5. června. Hosty výstavy jsou Viktor Takáč, který v části Filmogram pomohl vytvořit pohyblivé obrazy, situace ve formě jednoduchých skečů, a Pavel Švec, jenž pro část Time for Bed natočil loutkový film ironizující galerijní svět.

Michal Pěchouček je umělcem, jehož tvorba je ve svém základu spjata s různými podobami vyprávění příběhu. Zaměřuje se na význam příběhu, jeho archetypy a především styl, jakým lze vyprávět prostřednictvím různých médií. Jeho ranými pracemi z konce 90. let byly fotoromány (Jako host, 1999, Důvod k rozvodu, 1999) a první videa (Kouzelný mrakodrap, 1999). Jejich formálním východiskem byla fotografie. V pracích z prvního desetiletí 21. století – obrazových novelách a videích – přistupuje k vlivu fotografického média výrazná reflexe filmových a malířských přístupů (Čestná stráž z roku 2006, cyklus olejů Sběratel a stejnojmenné video z roku 2003). Průlom do narativně odvíjeného děje dosavadních děl představovaly dvě Pěchoučkovy samostatné výstavy Playtime (Brno, 2006) a Screen (Praha, 2008).

  • Michal Pěchouček / Filmogram zdroj: GHMP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2407/240664.jpg
  • Michal Pěchouček / Time for Bed zdroj: GHMP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2407/240655.jpg
  • Michal Pěchouček / Time for Bed zdroj: GHMP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2407/240657.jpg
  • Michal Pěchouček / výstava Hodiny v umění zdroj: GHMP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2407/240658.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 16 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...