Příšerné děti Alice Nellis našly azyl v Bohnicích

Praha - V areálu psychiatrické léčebny v Praze-Bohnicích se od 17. června uskuteční šest repríz komorní opery skladatele Philipa Glasse Les enfants terribles (Příšerné děti). V produkci Národního divadla inscenaci připravuje Alice Nellis jako součást přehlídky scénografie a divadelního prostoru Pražské Quadriennale. Představení na motivy novely francouzského modernisty Jeana Cocteaua je pro Nellis operní premiérou.

Libreto vychází z románu Jeana Cocteaua a nabízí řadu interpretačních rovin. „Právě bývalá vývařovna v Bohnicích nám umožní tyto polohy rozvíjet,“ předpokládá režisérka, známá především jako filmařka, která netradiční prostor nalezla. „A je to prostor, na který stojí za to upozornit,“ domnívá se.

Základním tématem Příšerných dětí je podle ní láska přesahující hranice. „Opravdová láska není jen mateřská, mezi rodičem a dítětem, nebo milenecká, mezi mužem a ženou. Láska může mít navenek jakoukoli podobu, důležitá je podstata,“ poznamenala Nellis.

Z jejího pohledu disponuje opera na rozdíl od činohry nebo filmu jedním mimořádným předpokladem emocí - hudbou. „V činohře máte k dispozici text, režisér musí emoce i motivace postav teprve vytvořit. V opeře však máme díky hudební složce toto všechno jasně dané,“ vysvětlila Nellis.

Prostředí léčebny je podle ní dobrým východiskem pro vypravěče, který diváky příběhem provází. Líbí se jí klenutý strop vývařovny, ochozy i autentická patina. Jediným fyzickým zásahem budou bílé závěsy, které v různých situacích vytvoří menší prostory, případně v základní variantě velký nemocniční pokoj. K dalšímu modelování prostoru poslouží světelný design a projekce.

Tvorba amerického skladatele Philipa Glasse patří k tomu nejzajímavějšímu z klasické tvorby konce 20. století. Komorní opera Les enfants terribles (Příšerné děti) představuje ideální dílo pro uvedení v alternativním prostoru. Zachycuje hlavní postavy žijící ve světě svých představ, jimiž se izolují od reality. Cocteauův román se stal také předlohou pro stejnojmenný film Jeana-Pierra Melvilla z roku 1950.

K inscenaci byl přizván dirigent Petr Kofroň, jehož doménou je právě interpretace soudobé hudby. Hlavní role vytvoří Alžběta Poláčková, Jiří Hájek, kontratenorista Jan Mikušek a Ljubomir Popović.

Inscenací Les enfants terribles navazuje Národní divadlo na úspěch Glassovy opery La Belle et la Bete (Kráska a zvíře), kterou v sezoně 2003/2004 připravili Petr a Matěj Formanovi, rovněž v hudebním nastudování Petra Kofroně.

Premiéra Les enfants terribles se uskuteční v pátek 17. června 2011 od 20.00. Reprízy jsou naplánovány na 18., 20., 21., 23. a 24. června vždy od 21.00.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Soud zakázal televizní vysílání Sbormistra

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku. ČTK to sdělil advokát ženy, která na producenty podala žalobu.
před 1 mminutou

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 11 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 14 hhodinami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 19 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
16. 3. 2026Aktualizováno16. 3. 2026

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026
Načítání...