České kultuře chybí mecenáši

Praha - Kultura v České republice je stále příliš závislá na podpoře státu. Firmy ani soukromé osoby totiž kulturu příliš nepodporují. Takové jsou závěry zprávy, kterou zpracovala společnosti PROKALČR ((Proculture)). Při tom ti, kteří by chtěli kulturu podporovat, můžou využít daňová zvýhodnění. Stát a ministerstvo kultury – taková je běžná představa o podpoře umění v České republice. O firemním dárcovství slyšel v tuzemsku málokdo, překotně rozvíjející se trh na něj zapomíná.

Totalita nezpustošila pouze kulturu, ale i její vnímání. V běžném povědomí v Česku, je to hlavně stát, kdo by se měl starat o kulturu. V západních zemích je při tom podpora kultury součástí tzv. sociální odpovědnosti firem. 

„S mým kolegou ze Spojených států, se kterým jsem spolupracoval na konci 90. let, když jsme udělali nějaký velký byznys a vydělali peníze, tak 10% šlo na charitu nebo na podporu umění,“ informoval Jiří Kejval, ředitel společnosti Techo.

2 minuty
Reportáž Maria Kubaše
Zdroj: ČT24

Pro ty, kteří se rozhodnou nenechat kulturu napospas veřejným financím, čekají daňové úlevy. Dary kultuře a umění lze totiž odečíst ze základu daně. Právnické osoby si mohou odečíst až 5%, fyzické osoby dokonce 10%. 

V České republice je takových darů ale jenom hrstka. Její největší část míří do divadel. „Dá se tomu rozumět i tak, že divadla v České republice disponují velmi reprezentativní sítí, každé větší město má na náměstí krásnou budovu,“ upozornila řditelka Proculture Marta Smolíková. Divadlo je totiž vždy společenskou akcí. Červené koberce a zdobené chodby, ve kterých se klienti setkávají, je někdy důležitější než to, co se odehrává na jevišti.

6 minut
Události, komentáře s kulturní analytičkou Martou Smolíkovou
Zdroj: ČT24

Největší tradici dárcovství se těší Spojené státy. Ať už se jedná o kulturu nebo charitu, v přepočtu na jednoho obyvatele daruje průměrný Američan ročně v přepočtu 14 tisíc korun, průměrný Čech jenom stovku.

„V USA je úplně jiná tradice. Tamní společnost je postavena na tom, že občané se podílejí na vytváření společnosti. V Evropě role státu a centrální vlády byla vždy velká. My se chceme přiblížit občanské společnosti. Ambice by se tak měla projevit v tom, že se občané a další sektory budou podílet na vytváření jejích atributů včetně kultury,“ zhodnotila Smolíková.

„Nadnárodní firmy v Česku jsou k tomu stimulovány svými matkami, protože to patří do společenské zodpovědnosti firem. Dárcovství není ale jen otázkou velkých firem a institucí, protože s malými penězi se dá také udělat leccos a pomůže to,“ doplnila Marta Smolíková v pořadu ČT24 Události, komentáře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 55 mminutami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 3 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 10 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026
Načítání...