Po Psychedelic Pill se Neil Young ohlíží, ale nelituje se

Navzdory svému věku se dokáže Neil Young pořád ještě řádně opřít do kytary. A pokud má, jako na novince Psychedelic Pill, za spoluhráče kapelu Crazy Horse, vše je ještě umocněno.

Píše se někdy, že píseň, album či koncert je od prvního tónu pořádný nářez, kdy se na posluchače valí jedna vlna energie za druhou, podpořená samozřejmě výtečným muzikantstvím a tak podobně, a leckdy to bývá pouze klišé či žvást. Ovšem v případě nového dvojalba Neila Younga a jeho staronových souputníků Crazy Horse to platí zcela a bez výjimky.

První, co posluchače překvapí, možná až zaskočí, je délka skladeb, hned úvodní Driftin' Back totiž trvá celých sedmadvacet minut, na albu jsou ještě dvě šestnáctiminutové, jedna osmiminutová a pak teprve, možná pro ty, co se ztrácí v delších kompozicích, pět „normálních“, to znamená tří až čtyřminutových. Díky dlouhé stopáži si ale Young i Crazy Horse mohou se všemi nápady krásně vyhrát, ostatně řada písní vznikala ve studiu při dlouhých improvizacích. A jak jistě každý milovník Neila Younga ví, ani on, ani Crazy Horse se dlouhých písní nebojí. Již na druhém Youngově albu Everybody Knows This Is Nowhere (1969), prvním, na kterém jej doprovázeli Crazy Horse, totiž najdeme dvě písně, které se blíží deseti minutám.

Young v úvodní písni zpívá o tom, že ho to táhne zpátky, berme to však s nadhledem, se stejným, s jakým se ohlíží za svým hledáním i s jakým se usmívá nad módními trendy – pod tím vším ovšem stále slyšíme jeho charakteristickou řezavou kytaru, proplétající se s obdobně syrovou kytarou Poncha Sampedra. Rytmika Billyho Talbota a Ralpha Moliny vše tlačí nekompromisně kupředu, žádné efekty nebo playbacky, vše je pěkně nasyrovo, naživo. I když, jeden efekt si Young dopřál - ve skladbě Psychedelic Pill je kytara prohnána zvláštním efektem a zní jako prolétající tryskáč.

Dalo by se říct, že byť se Young svým způsobem ohlíží, a album je tak nasáklé lehkou nostalgií - hlavně v již zmiňované Driftin' Back, ale i v dalších písních, vzpomínky prostupují i píseň Twisted Road, v níž Young vzpomíná na chvíli, kdy poprvé slyšel Dylanovu Like A Rolling Stone, koupil si ji na desce a přinesl domů („a přisvojil jsem si ji“), stejně jako když slyšel poprvé Hanka Williamse či Grateful Dead v rádiu -, nikdy to není uslzené listování starým albem. Ostatně, zpívá zde i o tom, jak „stále hledal něco nového“.

Vyzkoušel si hudebně ledacos, čisté country i hlukové experimenty, počítačovou muziku i akustické písničkářství nebo syrový rock, platí to ovšem i na novém albu? Jistě, ovšem tentokráte ne tak příliš v hudební rovině – i když způsob, jakým uchopuje například ryčnou Walk Like A Giant, prozrazuje snahu po jiném přístupu, zároveň se ale v jednu chvíli v rozvazbených sólech ozve, jako protnutí současnosti s minulostí, motiv z Youngova starého hitu Hey Hey, My My z roku 1979.

Hlavně se ale Neil Young snaží – a zdá se, že úspěšně – vypořádat s minulostí. „Všechno, co člověka trápí, se pozvolna vytrácí a možná se vrací jako pouhý stín, ale ne tak velký,“ píše v komentáři k úvodní písni a tato slova lze vnímat i jako motto celého vynikajícího alba, jež patří k Youngovým nejlepším.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 17 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...