Hravé Divadlo AQUALUNG mohu doporučit, sleduji jeho novinky už několik let. Osvěží vaši mysl a odpoutá ji od všech zátěží. Minulý týden uvedlo v premiéře představení Čtyři vraždy stačí, drahoušku! Můžete s nimi vyplout na Lodi Tajemství Divadla bratří Formanů, inscenace doprovází dvorní kapela AQUAJAZZ.
„Jen“ čtyři vraždy Divadlu AQUALUNG nestačí
Z původně jednorázového projektu vzniklo pevné partnerství na prknech lodi a Divadlo AQUALUNG se stalo jedním z hlavních českých dramaturgických taháků sezony. Každý nový projekt přizpůsobují momentálním finančním možnostem, čemuž podřizují i aktuální obsazení hry. Lodí Tajemství prošla jejich Pytlákova schovanka 2010 aneb Šlechetný milionář, Cesta kolem světa za 60 dní a zvláště působivá Válka s mloky.
Divadelní šlágr o mdlém učiteli, který se bez svého přičinění stal populárním masovým vrahem, je napsaný podle literární předlohy Nenada Brixyho a filmového scénáře Miloše Macourka a Oldřicha Lipského. Upravil ho režisér inscenace a herec souboru Ondřej Lážnovský. „Víte, že autor byl tehdy rád, že zde podle jeho předlohy film připravují, a pak byl překvapen parodií Miloše Macourka a Oldřicha Lipského?“ ptá se. „On to totiž psal jako regulérní detektivku, ale jejich pojetí přijal.“
Divadlo AQUALUNG pobaví konverzační crazy komedií s detektivními zápletkami, podbarvenou jazzem. Text ctili na osmdesát procent, zbylých dvacet naplnili trefnými aktualizacemi. Některé postavy záměrně posunuli tím, že je obsadili druhým pohlavím. Muži v ženských rolích a ženy v mužském převleku bývají divácky vděční. Nesmělý učitel Georg, sexy redaktorka Sabrina, gangsteři a haldy mrtvol… Postavy populární veselohry ožívají i umírají za svižného tempa lodní kapely, která je trochu stísněně umístěná na vyvýšeném místě, zato je dobře vidět i slyšet.
Během jedné z úvodních scén v kupé jel přes blízký železniční most vlak, takové je kouzlo plavby, kdy zvuky okolí doplňují vizuální vjemy. Některé výstupy spojují reprodukované komentáře, čtené do živé hudby. Principál Lubor Šplíchal ve fialovém lesklém župánku a šedé paruce je v roli bytné Harringtonové (ve filmu part Marie Rosůlkové) perfektní. Zpívá si třeba operetní úryvek Chtěla bych tančit jen… a zvládá i tanec u tyče v blond paruce tehdy, kdy hraje lehkou děvu (ve filmu pikantní šarže Stelly Zázvorkové).
Důmyslné převleky a rekvizity (paruky, vousy, nožky liliputa, uniformy, figuríny, psík aj.) umožňují šestici herců zvládnout značné množství figur, vše se odehrává v rychlém sledu a koordinace pohybů je v daných podmínkách docela obtížná. Mobilní dřevěná dekorace - výtvarně přiléhavá - mohla být ještě prostornější. Dění na jevišti by prospělo více místa, nabízí se větší otevření jeviště směrem dozadu. Proměna dekorace skvěle funguje, když se děj přesune do tanečního baru. Škoda, že při atraktivní „gangster music show“ zrovna na chvilku vypadl zvuk. Impulsivní rytmus hry podporuje také neustálé kmitání třásní ve dveřích do pokoje bytné. Zaujalo mě originální grafické řešení stěny policejní stanice s obrazy zločinců.
Herecky je jednoznačně nejvýraznější Lubor Šplíchal v roli Barbary Harringtonové, k výrazným patří postavy v pojetí Petra Gelnara. Dámská část souboru pánskou nepřehraje, ale dobře vyvažuje rozvržení sil na place. Ptala jsem se režiséra Ondřeje Lážnovského, proč ke hře nezkomponovali vlastní písně, jako například v Pytlákově schovance. Důvodem byla snaha nepřerušit tok dynamické konverzačky. Pěkného hlasu Terezy Krippnerové si tedy užijete v představeních s plavbou a koncertem nebo v hlavní zpěvné roli Pytlákovy schovanky Elén Hadrbolcové.
V dramaturgii Kateřiny Šplíchalové Mocové, scéně Hynka Dřízhala a kostýmech Veroniky Moudré a Jitky Muchy Kotíkové hrají: Markéta Dvořáková, Zita Morávková, Václav Krátký, Petr Gelnar, Ondřej Lážnovský / Martin Dusbaba, Lubor Šplíchal a muzikanti kapely AQUAJAZZ. Druhá repríza kusu Čtyři vraždy stačí, drahoušku! se koná 28. května od 20:30. Další představení nové komedie se na lodi odehrají 29. a 31. května a 12. a 13. září. V červnu můžete vidět Válku s mloky, Pytlákovu schovanku a Cestu kolem světa za 60 dní.
Divadlo AQUALUNG o sobě a autorovi předlohy: Jediné repertoárové divadlo, co dokáže také plout. AQUALUNG jako komunikace jeviště a hlediště, jako hledání nových významů klasických kusů, ale i jako autorská tvorba. Výběr titulů a témat je ovlivněn estetikou steampunku - naivně pozitivní vizí technického světa obracející se k „idylické“ minulosti; vizionářstvím přelomu 19. a 20. století, kdy se věřilo, že nic není nemožné. Tak, jak je mechanika odlišná od člověka ze své podstaty, tak existují lidé, kteří jsou svou vnitřní „mechanikou“ odlišní od dalších svého rodu. A o těch jsou naše představení. AQUALUNG je divadlo pro ty, kteří se chtějí bavit, smát i snít. Pro ty, kteří mají fantazii a svobodnou duši.
Nenad Brixy (1924-1984). Chorvatský novinář, romanopisec, autor komiksů a detektivních příběhů. Své úspěšné komiksy vydával- pod pseudonymem Timothy Tatcher- především v sedmdesátých letech dvacátého století. Dále psal také komedie a rozhlasová dramata. U nás ho proslavil román Tři a půl mrtvých, přeložený Pavlem Lovričem v roce 1967. V jeho překladu vyšla i divadelní hra Případ Forester a románová díla: Mrtvým vstup zakázán, Hollywood proti mně, Soutěž za milion, Slyší to celý dům.