V bohaté předvánoční vídeňské nabídce, ve které neschází ani Matisse, Warhol nebo Freud, přesvědčivě vítězí (nečekaně) velká výstava věnovaná soukromí slavného expresionisty první poloviny dvacátého století Oskara Kokoschky. Instalace v rozsáhlých podzemních prostorách Leopold Musea ve vídeňském Museum Quartieru je prezentována na rozsáhlých PR výstupech jako výstava více než 200 fotografií z bohatého Kokoschkova života. Není to však (naštěstí) zcela pravda.
Dvěstěkrát Oskar Kokoschka v Leopold Museu
Kurátoři Leopold Musea jako by šli již několik let narýsovanou cestou – představují základní hvězdy rakouského malířství počátku dvacátého století ve velkých, výpravných a hodnotných expozicích, věnovaných soukromí těchto osobností. Naposledy se v této linii svezl i sám až zbožňovaný Gustav Klimt…
Co však lze přičíst k dobru takto zvolené dramaturgické linii je to, že představování tvůrců je prováděno bez jakýchkoliv dalších podtextů či záměrů, že se snaží o co nejvyšší objektivitu, pracuje s bohatými archivy (v tomto případě se záviděníhodným souborem ze sbírky MAK – uměleckoprůmyslového muzea ve Vídni, která jen k položce Kokoschka vlastní přes 5000 záběrů). A vždy logicky doplní fotografickou prezentaci dalšími artefakty z umělcova života – v Kokoschkově případě naštěstí jeho zářivými originály, dokreslující chronologicky seřazené kapitoly z umělcova života.
Oskar Kokoschka a Konrad Adenauer (1966)
A tady je možná i jeden ze základních prvků úspěchu této expozice. Ve vynuceném sešeřelém prostoru velkých výstavních sálů - fotografie se jinak vystavovat nesmějí - září doplňující obrazy, efektně osvětlené, jako slunné přitahující body. Celá výstava tak dostává neuvěřitelně přitažlivý a až optimistický výraz. Leopold Museum, které je hrdo na svou sbírku expresionistů a jeho soubor díla Egona Schieleho patří k největším na světě, s chutí sáhlo i do svých kokoschkovských depozitářů. Celek, šedý setmělý prostor s originály fotografií a zářivá Kokoschkova díla spolu naprosto harmonují.
Jaké jsou základní magnety expozice? Fotografie z autorova života vytvářely opravdové osobnosti fotografického umění 20. století. Lehce připomenu některé: – Hugo Erfurth (1874-1948), Wenzel Weis (1858-1929), Sven Simon (1941-1980), Earl Schubert (1932-2001), Angelika Spielmannová, René Burri (1933), Madame d'Ora, Brassai, George Platt Lynes, Herbert List, Erich Lessing či Barbara Pflaumová. Avšak nebýt Kokoschkova pestrého životaběhu, nebylo by co fotografovat.
GALERIE
Oskar Kokoschka s Almou Mahler (1913) zdroj: Leopold Museum
Kokoschka totiž doslova žil dvacáté století, se všemi příchutěmi a barvami této nelehké doby. Sám nebyl velký přítel fotografie ani fotografování, přesto stopy po jeho životě jsou stopy po životě fotogenickém. A tak provázíme Kokoschku dynamickým Berlínem desátých let, lehce Prahou i Karlovými Vary, posléze zakotvíme v důležitém okamžiku Kokoschkova mládí. Femme fatale kavárny Central Alma Mahlerová vstoupila do autorova života již v roce 1911, po pětiletém období dokumentovaném i obrazy a kresbami se stává Kokoschka profesorem v Drážďanech.
Tempo tvůrčího, společenského i výstavního života stupňuje a nečekané grády mu dodává i logické tango s nacismem. Však si vydobyl i čestné místo na absurdní putovní nacistické velkovýstavě Entartete Kunst, na kterou pak za svého pobytu v Praze patřičně reagoval. Pak už Kokoschka mění místa pobytu, své okolí i přátele v pestrém kaleidoskopu - Vídeň, Paříž, Praha, Drážďany, sem tam, až nakonec zvolí bezpečný anglický přístav. Jeho díla reflektují, do jisté míry skrytě, měnící se bouřlivou a bezútěšnou scénu.
GALERIE
Oskar Kokoschka / Praha z vltavského nábřeží (1936) zdroj: Leopold Museum
Posledních dvacet sedm let pak pracuje a žije na ženevském jezeře ve Villeneuve. Nikdy se však nestahuje do sebe, nedistancuje se od vroucího tvůrčího života Evropy poloviny století. Je spoluzakladatelem Documenty v Kasselu, té se také třikrát, do roku 1964, účastní. Portrétuje Adenauera, vystavuje, přednáší, prodává… V roce 1975 se stává opět rakouským občanem. A my jsme u toho všeho, navíc vzorně informováni bohatým textovým komentářem.
Četnost dalšího vystaveného materiálu, poznámek, textů, kreseb a zejména nejlepších Kokoschkových obrazů vytváří z výstavy nečekaně zajímavý a rozsáhlý soubor. Není to suchý příspěvek ze života mrtvého mistra - je to neobyčejně živá expozice, informačně šťavnatá, dokumentárně přebohatá, vizuálně přitažlivá. Věnujte Kokoschkovi správný čas – jinak to nejde, výstava i vy si to zasloužíte.
Oskar Kokoschka / Malíř a model (1923)
Oskar Kokoschka / Das ich Im Brennpunkt (Já v ohnisku). Kde a kdy: Leopold Museum, Museum Quartier Wien, kurátoři Tobias G. Natter, Franz Smola, Patrick Werkner, Bernadette Reinholdová. Otevřeno denně mimo úterý 10:00–18:00, ve čtvrtek do 21:00. Výstava potrvá do 27. ledna 2014.