Praha - Přijetí eura není v současnosti podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) v Česku aktuálním tématem. Důvodem jsou nejen miliardové odvody do záchranných fondů, které by musela ČR po vstupu do eurozóny zaplatit, ale i současná neschopnost vyřešit situaci kolem Řecka. Prezident Zeman má však na věc jiný názor: kvůli urychlení příprav na přijetí eura svolává na schůzku premiéra Bohuslava Sobotku, ministra financí Andreje Babiše i guvernéra České národní banky Miroslava Singera. Euro chce co nejdříve.
Euro: když jsme na to neměli, tak jsme chtěli. Teď, když bychom na to i měli, tak nechceme. Proč?
Janíčko: Ještě nejsme na přijetí eura připraveni (zdroj: ČT24)
„Schůzku vnímám jako součást snahy pana prezidenta akcelerovat debatu o přijetí eura a myslím si, že to je dobře. Je dobré, abychom pojmenovávali přínosy a možná rizika související s přijetím jednotné měny v České republice. Jsem přesvědčen o tom, že pokud si máme v Česku dlouhodobě udržet konkurenceschopnost a být atraktivní pro zahraniční investice a udržet tady zaměstnanost, tak dříve nebo později bychom euro přijmout měli,“ konstatuje premiér a předseda strany ČSSD svá očekávání ke svolané schůzce.
Nicméně, současný šéf státní kasy a předseda hnutí ANO Andrej Babiš před několika dny na sněmu Hospodářské komory upozornil, že vstup do eurozóny s sebou nese také nemalé náklady. „Po vstupu do eurozóny bychom museli během čtyř let zaplatit 51 miliard korun do fondů a garantovat až dalších 400 miliard korun. A v této fázi, kdy eurozóna není schopna vyřešit Řecko, tak to není v této situaci téma,“ uvedl.
Podle ekonoma Mooddy´s Analytics Martina Janíčka však Babišovy argumenty platí jen částečně. „Jde o to, že u nás není euro aktuálním tématem z jiných důvodů, zejména proto, že my stále prosperujeme z toho, že máme nezávislou měnovou politiku a ještě nedochází ani k plnění Maastrichtských kritérií, to znamená, nelze v tuto chvíli ani hovořit o vstupu do eurozóny. Tak jako tak, my jsme se zavázali k tomu, že euro jednou přijmeme, takže dříve nebo později na to určitě dojde, momentálně ale docela s ministrem financí souhlasím, že to skutečně není aktuální téma. Eurozóna se sice nachází už v o něco menší krizi než před pár lety, ale ta krize zdaleka ještě neodezněla, a samozřejmě benefity toho, mít nezávislou měnovou politiku, jsou celkem vysoké,“ konstatuje Janíčko.
A Babišovy argumenty poukazující na povinné odvody, platí podle Janíčka jen za předpokladu, že se podmínky do doby, než vstoupíme do eurozóny, nezmění. Ale ty se však s největší pravděpodobností právě měnit budou. „Myslím si, že se směrem do příštích let budou změkčovat, jak krize začne odeznívat. Argument je tedy pouze hypotetický, počítá s tím, že se podmínky nezmění. A za druhé, bavíme se teď o momentálním čase, který pro nás není relevantní. My se musíme bavit o tom, co bude dejme tomu za čtyři roky, kdy už náš vstup do eurozóny je mnohem pravděpodobnější,“ dodává Janíčko.
Přípravy na přijetí eura (zdroj: ČT24)
Současná vláda nemá totiž zavedení společné evropské měny ani v programu. Podle prezidenta Miloše Zemana je však schůzka svolána především proto, aby se konečně zahájila „systematická a na argumentech postavená“ debata o vhodnosti či nevhodnosti zavedení společné měny v Česku. Cílem tedy není stanovit konkrétní datum vstupu ČR do eurozóny.
- „Smyslem schůzky není přesvědčovat se vzájemně, ale dohodnout se, že zatím vůbec ve veřejném českém prostoru neprobíhá debata o vhodnosti nebo nevhodnosti přijetí eura. Ozývají se ojedinělé výkřiky, ale systematická debata není. A pokud tato schlůzka tu debatu zahájí, splní svůj účel,“ říká prezident Miloš Zeman.
Pro rychlé přijetí eura každopádně není centrální banka. „Necítím potřebu přemýšlet o tom, zda 2019 nebo 2020 je ten správný rok. Jeden z mnoha dobrých důvodů je to, že my o přijetí eura nerozhodujeme, o tom rozhodne vláda. A tato vláda ho v programu nemá, to znamená, že buď by musela změnit program, nebo by musela přijít jiná vláda a ta říci, že euro chce, a to nejdříve za tři roky. A to je daleko za horizontem měnové politiky a za horizontem, na který se v bankovní radě soustředíme,“ konstatoval již v březnu guvernér České národní banky Miroslav Singer.
Navíc na svém blogu už tehdy popsal, proč přijetí eura nemusí české ekonomice přinést očekávaný stimul. Vysvětlil, že souhrnný růst hrubého domácího produktu v zemích Evropské unie mimo eurozónu byl v posledních sedmi letech většinou vyšší než ve státech platících eurem. Guvernér tak odpověděl na prezidentovy výroky z poloviny února, ve kterých Miloš Zeman Centrální banku kritizoval a dodal, že do ní chce dostat zastánce eura. Podle prezidenta by totiž Česko mělo přijmout euro co nejdříve. „Z čistě technického hlediska bychom mohli euro přijmout za dva až tři roky,“ říká Zeman.
Česko by však muselo projít dvouletým přechodovým obdobím, do něhož se země musí nejdříve přihlásit (jde o systém směnných kurzů označovaný jako ERM II). Právě proto se mluví i o tom, že v čele ČNB nahradí Singera, kterému končí mandát v bankovní radě v červenci příštího roku, Zemanův oblíbenec Jiří Rusnok, ve kterém má najít spojence i v otázkách přijetí eura. Současný člen bankovní rady ČNB Rusnok však odhaduje, že Česko do roku 2020 do eurozóny stejně nevstoupí.
Podobně jako sociální demokraté, kteří chtějí společnou evropskou měnu přijmout za pět let. „Vláda by měla ve své hospodářské a rozpočtové politice pokračovat v přípravách na přijetí společné evropské měny v možném termínu kolem roku 2020, tak aby naše země zůstala atraktivní pro investice a snížilo se riziko prudkých měnových výkyvů,“ uvedla ČSSD v programové rezoluci, kterou v březnu schválil její sjezd.
„Stále větší množství obyvatel si bude klást otázky, proč neplatíme stejnou měnou, jako v zemích kam jezdíme, nebo kde studijí naše děti, nebo se kterými intenzivně obchodujeme,“ upozornil v této souvislosti premiér.
- „Chápu určité koaliční napětí, ANO je vůči euru spíše skeptické, sociální demokracie spíše optimistická,“ poznamenal prezident Miloš Zeman. Proto vstup Česka do eurozóny očekává později. Zeman přitom znovu vyjádřil lítost, že do eurozóny vstoupilo dříve Slovensko nebo Baltské země.
Ševčíková: V současnosti pro ČR převažují nevýhody přijetí eura (zdroj: ČT24)
Nemění se však ani postoje tradičně euroskeptická pravice, která na přijetí eura nic pozitivního neshledává. Naopak. „Euro je nevýhodné pro české občany. My se budeme muset podílet na splácení rozpočtové nekázně některých zemí eurozóny,“ říká předseda ODS Petr Fiala. „Nevratný krok je možné udělat teprve tehdy, až bude zcela jasné, jak bude eurozóna definitivně vypadat, současná situace Řecka nabádá k ostražitosti,“ míní první místopředseda strany TOP 09 Miroslav Kalousek. Ale zároveň dodává, že potenciálně by do eurozóny Česká republika vstoupit měla, protože je dominantně exportní ekonomikou a odstranění kurzových rizik je obrovskou výhodou pro exportéry.
Nicméně, kabinet Bohuslava Sobotky počítá se vstupem Česka do eurozóny po roce 2018, přesný termín však přiblíží až příští vláda. „Rozhodnutí o případném vstupu do eurozóny je na politické reprezentaci. Role České národní banky je v odborné a poradenské rovině,“ uvádí pravidelně ČNB. Ta navíc tedy ve společném dokumentu s ministerstvem financí ohledně vyhodnocení kritérií pro přijetí eura z konce loňského roku doporučila prozatím nestanovovat datum přijetí eura.
Technicky je však v současné době možné přijmout euro podle odborníků i politiků stejně nejdříve v roce 2020. O vstupu do eurozóny totiž bude nejdříve rozhodovat nový kabinet vzešlý z voleb v roce 2017. Následně koruna musí dva roky setrvat ve zmíněném systému směnných kurzů ERM II.
Koordinátor: Přijetí eura je výsostně strategické a politické rozhodnutí
Jak konstatuje národní koordinátor pro zavedení eura v Česku Oldřich Dědek, vzhledem k aktuální situaci josu technické přípravy přijetí společné měny v současné fázi utlumeny. Hlavní program koordinátora v současti spočívá zejména v aktualizaci webové stránky tak, aby přinášela informace o novinkách v zemích eurozóny a případně přednášet na fórech týkajících se přijetí eura.
Co se plnění Maastrichtských kritérií týče, tak zde žádnou závažnější překážku Dědek neshledává. „Jediné kritérium které neplníme, je kurzové kritérium, ale to není z důvodu ekonomických, že by česká koruna nebyla dostatečně stabilní, ale je to čistě z důvodu politického rozhodnutí, že vláda nepřijala rozhodnutí vstoupit do kurzového mechanismu,“ konstuje.
Čistě technicky, pokud se vezmou v úvahu procedury, které přijetí měny musí předcházet, podle koordinátora nepřijme Česko euro dříve než na začátku roku 2020. „Je potřeba to ale brát tak, že jde o výsostně strategické a politické rozhodnutí. Nemůžeme se k tomu stavět, že je to podle toho, co se zrovna v EU děje, ale jde o to, kam eurozóna směřuje, zda se stává stabilním tělesem. A já si myslím, že právě během krize eurozóna již prokázala svou životaschopnost,“ upozorňuje Děděk.
A dodává: „Uvědomme si, co vše vzniklo. Máme bankovní unii, máme mechanismy na podporu stability, které se osvědčují, žádá jiná země kromě Řecka netrpí nákazou, ačkoliv ještě před několika lety by země jako Španělsko nebo Portugalsko učitě také pociťovaly otřesy z Řecka.“ A to, že tomu tak není, je podle Dědka právě dáno mimo jiné i díky stabilizačním mechanismům. Pokud by Česko tedy přispívalo do stabilizačních mechanismů, na což upozorňuje ministr Babiš, pak by vlastně, jak vysvětluje Dědek, přispívalo i sobě na ochranu vlastní stability, „protože Česká republika je výsostně závislá na stabilitě eurozóny“.
Co je potřeba vzít v úvahu je také to, že v české společnosti navíc stále přetrvává převážně odmítavý postoj k přijetí eura. Proti zavedení společné evropské měny je například podle CVVM 69 procent Čechů, naopak 24 procent lidí by korunu za euro vyměnilo. Podle průzkumu agentury Ipsos bylo v dubnu proti euru dokonce 85 procent Čechů.
Průzkum agentury Ipsos o zavedení eura
- „Prezident je znám svými prointegračními snahami a existuje řada argumentů ve prospěch přijetí společné měny, například, že se snižují transakční náklady, nebo se zvýší rozhodovací role Česka. A studie, které za zbývají vstupy do eurozóny, ukazují, že v dlouhodobém horizontu jsou benefity spíše plusové. Ale myslím si, že momentálně naše připravenost ani celkový kontext není úplně zralý na vstup do eurozóny. Střízlivě odhaduji náš vstup někdy kolem roku 2020,“ konstatuje ekonom Mooddy´s Analytics Martin Janíčko.
Zeman zveřejnil argumenty pro euro, Singer s nimi nesouhlasí
Podle guvernéra České národní banky Miroslava Singera zveřejněné argumenty prezidenta Miloše Zemana ohledně přijetí eura přímo neodrážejí realitu nebo ignorují kontext ekonomického vývoje. Guvernér to napsal na svém blogu jako reakci na text, který zveřejnil prezident prostřednictvím tisku. Prezident v něm mimo jiné argumentoval tím, že koruna neuchovává nejlépe svou hodnotu a podléhá velkým výkyvům, zatímco euro je stabilnější měna. Podle něho by také část investic směřujících na Slovensko skončila v Česku, pokud by mělo euro.
- K snížení hodnoty koruny
Zeman uvedl, že od roku 1999 se snížila hodnota české koruny o 46 procent vlivem inflace, kterou řídí Česká národní banka. Euro podle Zemana za stejnou dobu přišlo o 39 procent své hodnoty.
Singer oponuje, že to však neodráží úspěšnost měnové politiky České národní banky ani Evropské centrální banky, ale prostý fakt, že „zatímco jádro eurozóny již na přelomu tisíciletí dávno představovaly stabilizované nízkoinflační ekonomiky, u nás byla v té době pod vládou vedenou právě Milošem Zemanem teprve dokončovaná ekonomická transformace.“ Navíc podle guvernéra k inflaci vyšší měrou než v eurozóně přispívalo v Česku zvyšování nepřímých daní, tedy politika vlády. „Pokud se podíváme na data dostupná od konce roku 2002, vzrostla cenová hladina u nás bez vlivu změn daní jen o necelých 20 procent, zatímco v eurozóně o 22 procent,“ uvedl Singer. Ten dále upozornil, že do EU Česká republika vstoupila až v roce 2004, takže nebylo formálně možné euro přijmout dříve než v roce 2007. „Srovnání inflace za tak dlouhé období tedy žádný smysl nedává,“ dodal.
- K velkým výkyvům koruny
Prezident ČR dále mimo jiné uvádí, že koruna podléhá velkým výkyvům kvůli spekulantům a „naproti tomu spekulovat proti společné evropské měně je skoro nemožné“.
Singer k tomu říká, že na počátku tohoto tisíciletí stoupla hodnota eura zhruba o 50 procent, aniž by tomu odpovídal nějaký pokrok ekonomických základů eurozóny. Dnes naopak evropská měna prudce oslabuje, za poslední rok ztratilo euro vůči dolaru čtvrtinu své hodnoty. „Euro samotné je ale předmětem spekulací v takové míře, ve které je nezažívá žádná jiná světová měna s výjimkou amerického dolaru,“ uvedl guvernér.
- K přílivu investic
Dalším argumentem Zemana pro zavedení eura je příliv investic na Slovensko.
To je však podle Singera omyl, který vyvracejí celkové statistiky přímých zahraničních investic. „I při jejich velkých výkyvech lze konstatovat, že dlouhodobě vždy více investic na občana či jednotku výstupu přitékalo do ekonomiky české. Po zavedení eura se tyto nůžky pro slovenskou ekonomiku dále nepříznivým způsobem rozevřely,“ uvedl guvernér. Singer dále k roli centrální banky ohledně přijetí eura upozornil, že shoda s reprezentací centrální banky v otázce zavedení eura není zdaleka tak zásadní, jak se mnozí domnívají. „Centrální banky včetně té, kterou reprezentuji, zde nejsou hybatelem vývoje, ale prostým vykonavatelem vůle politiků, případně voličů, je-li jim tato otázka přímo referendem svěřena,“ uvedl Singer. Tak bylo podle něj euro proti vůli relevantní reprezentace Bundesbanky zavedeno v Německu a proti vůli reprezentace dánské či švédské centrální banky naopak v daných zemích nezavedeno. „Navíc ČNB byla do této chvíle při projednávání materiálů týkajících se eura vždy schopna nalézt s vládou věcnou shodu,“ dodal guvernér.