Lidé mají z druhého pilíře dostat zpět minimálně svoje vklady

Praha - Až se zruší druhý důchodový pilíř, střadatelé by měli dostat zpět aspoň takovou částku, jakou do něj vložili. Kdyby však měla být vyplácená suma kvůli slabým výnosům nižší než vklad, rozdíl by měl lidem dorovnat stát. Takový závěr přinesla analýza, kterou si nechala od experta na ústavní právo vypracovat důchodová komise. Stát by navíc měl počítat i s případnou úplnou náhradou výdajů za zavedení a zrušení systému pro penzijní společnosti.

„Považujeme za nezbytné, aby vložené prostředky byly vráceny alespoň v jejich nominální hodnotě. V opačném případě by podle našeho názoru bylo potřeba rozdíl mezi vloženými a vyplacenými prostředky dorovnat z prostředků státu,“ píše se v právní analýze, kterou vypracoval odborník na ústavní právo Aleš Gerloch.

Stát by podle něj měl peníze doplatit, protože o ukončení druhého pilíře sám rozhodl - zruší ho zákonodárci novelami. Analýza připomíná to, že se počítalo s tím, že vklady měly být dlouhodobé, takže výnosy se daly očekávat až po čase.

Kompenzace penzijním firmám nebo ne?

Návrh postupu rušení druhého pilíře zveřejnila minulý týden důchodová komise zástupců parlamentních stran a expertů. Podle ní existuje riziko, že penzijní společnosti budou žádat kompenzaci za náklady na zavedení a ukončení systému a suma by mohla činit „až několik stovek milionů“. Právní analýza varuje, že je potřeba počítat s případnou úplnou kompenzací výdajů. Penzijní společnosti totiž mohly „legitimně očekávat“, že se jim náklady na druhý pilíř po čase vrátí. Přitom šéf komise Potůček ještě minulý týden uváděl, že by se soukromým firmám nic platit nemělo a konec pilíře by měly brát jako riziko podnikání.

Gerloch označil zrušení druhého pilíře za „poměrně zásadní zásah“ do postavení střadatelů i penzijních společností. Podle analýzy by tak bylo kvůli souladu s ústavním pořádkem vhodné, aby se s případným dorovnáním vyplácené částky lidem a s náhradami pro penzijní společnosti počítalo.

Důchodkyně
Zdroj: Gaetan Bally/ČTK/KEYSTONE

Za druhým důchodovým pilířem stála vláda Petra Nečase (ODS). Od loňska mohou lidé přesměrovat tři procenta odvodů z veřejného důchodového systému do vlastního spoření u penzijních společností, částku ve výši dvou procent odvodů musí přidat ze svého. Využilo toho kolem 83 000 lidí. ČSSD ještě jako opoziční strana avizovala, že po svém nástupu do vlády druhý pilíř zruší. Nynější kabinet sociálních demokratů, ANO a lidovců se k tomu zavázal v koaliční smlouvě.

Lidé by podle návrhu důchodové komise měli přestat odvody a své peníze do fondů posílat od ledna 2016. Do konce září 2016 by měli po výzvě penzijním společnostem oznámit, jak chtějí vklady dostat zpět. Měli by je pak mít do konce roku. Buď by jim dorazily na účet, nebo by se přesunuly do třetího pilíře, tedy do dobrovolného spoření na penzi - dřívějšího penzijního připojištění. Pokud by střadatel zemřel, úspory dostanou jeho dědicové.

Výnosy se budou danit. Kdyby si ale lidé sumu převedli do třetího pilíře, daň by se hradit neměla. Zájemci by měli mít i možnost doplatit si odvody do veřejného systému za dobu, kdy je posílali do fondů. Důchod od státu by se jim pak v budoucnu nekrátil.

Ministerstvo financí rozpracovalo dva harmonogramy. Podle prvního by se do druhého pilíře přestaly peníze posílat od ledna 2017, podle druhého o rok dřív. Resort doporučoval pomalejší ukončení, komise se přiklonila k rychlejší cestě. Příprava a prosazení novel by tak měla zabrat zhruba 11 měsíců. Do té doby by bylo možné do druhého pilíře ještě vstoupit.

6 minut
Potůček: Výnosy jsou v tuto chvíli vyšší než vklady účastníků
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 11 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 18 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 18 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...