Ministerstvo průmyslu zvažuje zvýšení poplatků za dobývání uhlí v Česku. Teď je jejich výše zafixovaná kvůli memorandu, které loni s firmami uzavřel stát. Ministerstvo zvažuje ukončení této dohody. Legislativní rada vlády ale doporučuje spíš opatrný postup.
Poplatky z vydobytých nerostů vláda nemůže měnit ještě další tři roky. Těžařům to ulehčuje situaci, protože vědí, kolik budou v následujících letech platit. Novela zákona, která se připravuje, ale počítá s tím, že bude fixace zrušena.
Legislativní rada vlády nicméně doporučila, aby se s poplatky nehýbalo hned po schválení novely. Podle ní by jinak došlo ke konfliktu se zásadou právní jistoty. I kvůli tomu je s případnými rychlými změnami opatrná ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO). „Mělo by tam dojít k nějaké dohodě,“ míní.
Nebezpečí sociální nejistoty v krajích
Pětiletá fixace má vypršet v roce 2021. Okamžité zrušení a případné zvýšení poplatků by podle části opozice vedly k sociální nejistotě v krajích. „Neumím si představit, že by bylo na vládě, kdy zvýší poplatky,“ řekla komunistická poslankyně Hana Aulická Jírovcová.
„Pokud budou hlavní složkou energetické koncepce fosilní paliva, tak by ta změna mohla být velmi sociálně citlivá,“ dodal předseda hospodářského výboru sněmovny Radim Fiala (SPD).
Vyšší poplatky těžařské společnosti odvádějí od roku 2017. Jen za hnědé uhlí zaplatily téměř třikrát víc než v roce 2016.
„Cíl je, abychom dokázali reflektovat situaci, která je na světových trzích, a dokázali se tomu přizpůsobit i v poplatcích za vytěžené nerosty,“ uvedla ministryně Nováková.
Téma zmíněné státní energetické koncepce by se pak mělo znovu otevřít do konce roku. Pokud potvrdí rozvoj jaderné energie, musí řešit i to, kam s jaderným odpadem. Ve sněmovně se pak řešilo, jak vybudovat nová úložiště. Chybí například zákon, který by dovolil podávat obcím kompletní informace v případě, že se v jejich katastru s úložištěm počítá.
