Nobelovu cenu za ekonomii získali Američané Nordhaus a Romer za analýzy klimatických změn a inovací

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Američané William Nordhaus a Paul Romer za integraci klimatických změn a technologických inovací do makroekonomických analýz. Oznámila to v pondělí Královská švédská akademie věd. Na držitele ocenění čeká finanční odměna devět milionů švédských korun (22 milionů korun).

William Nordhaus (77) z Yaleovy univerzity se věnuje začlenění klimatických změn do dlouhodobých makroekonomických analýz. Druhým oceněným je Paul Romer (62), někdejší hlavní ekonom Světové banky. Ten do ekonomických modelů promítl technologické inovace.

„Letošní laureáti nám dali k dispozici nástroje, které jsou nesmírně důležité k pochopení vzájemných vztahů ekonomiky s přírodou a s lidskými vědomostmi. Můžeme díky nim nasměrovat hospodářskou politiku tak, aby podpořila trvalý a udržitelný ekonomický růst,“ uvedl předseda výboru Nobelovy ceny za ekonomii Per Strömberg.

Švédská akademie ocenila Nordhause i Romera za navržení metod pro řešení některých nejdůležitějších a nejnaléhavějších otázek, které se týkají toho, jak vytváříme dlouhodobě udržitelný ekonomický růst. 

William D. Nordhaus

William Nordhaus, laureát Nobelovy ceny za ekonomii 2018
Zdroj: Michelle Mcloughlin/Reuters

Nordhaus je jeden z předních amerických ekonomů, bývá považován za zřejmě největšího světového experta na ekonomické aspekty klimatických změn. Jeho vědecká práce v oboru ekonomie má široký záběr témat od inflace přes energetické problémy, přírodní zdroje a ochranu životního prostředí až po vývoj zisku a produktivitu. Předmětem jeho zájmu je také hospodářská politika.

Před lety publikoval studii, ze které vyplývá, že omezování emisí skleníkových plynů by mělo začínat mírným snižováním, které se bude během doby stupňovat; nejlepší formou politiky je podle něj pak zavést všude obdobnou daň ze spotřeby uhlíku a postupně ji zvyšovat.

Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda připomněl, že zvláště Nordhausovo jméno je dobře známé i české ekonomické veřejnosti. Byl totiž spoluautorem pozdějších vydání zřejmě nejslavnější ekonomické učebnice dějin, té s prostým názvem Ekonomie. První její vydání měl ve 40. letech 20. století na svědomí první americký nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Samuelson. Později jako spoluautora přibral právě Nordhause.

„Český překlad jejich učebnice, který vznikl počátkem 90. let, je minimálně pro jednu generaci současných českých ekonomů a manažerů poměrně důvěrně známým dílem, které jim odhalovalo základní principy fungování tržní ekonomiky. S jen mírnou nadsázkou lze říci, že Nordhaus Čechy po revoluci vlastně učil, co je to kapitalismus,“ zdůraznil Kovanda.

Paul M. Romer

Paul Romer, laureát Nobelovy ceny za ekonomii v roce 2018 (archivní foto)
Zdroj: AP (ČTK)/Virginia Mayo

Romer je předním obhájcem investic do lidského kapitálu a inovací a je považován za jednu z největších ekonomických autorit posledních desetiletí. Je zastáncem endogenní teorie růstu, která tvrdí, že investice do lidského kapitálu, inovací a znalostí výraznou měrou přispívají k ekonomickému růstu.

Teorie, kterou sám pomáhal v 80. a 90. letech minulého století vyvinout, také uvádí, že vedlejší efekty ekonomie založené na znalostech povedou k ekonomickému rozvoji a dlouhodobou míru růstu ekonomiky je možné zvýšit opatřeními, jako jsou dotace na výzkum a vývoj a vzdělání. 

Nobelovu cenu získává za objevnou analýzu technologické změny, uvedl Kovanda. Tou Romer chápe postupný proces, to, že každý rok ta či ona ekonomika zpravidla o několik málo procent povyroste. Tyto jednotlivé roční růsty se v běhu desetiletí kumulují a v souhrnu transformativně mění lidské životy a osudy.

Romer ve svém díle demonstruje, jak ekonomické síly podněcují firmy a podniky k inovacím a následně tedy k růstu, který v určitém koloběhu opět aktivizuje ony ekonomické síly podněcující inovaci.

Letos vyhrály velmi známé tváře

Jména letošních laureátů jsou v ekonomickém světě notoricky známá, uvedl hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler. 

Paul Romer se zabýval teorií růstu a snažil se objasnit, jaké faktory vysvětlují dlouhodobý růst ekonomiky a zvyšování životní úrovně obyvatelstva. Ukázal, jak podstatnou roli v tomto procesu hrají investice do lidského kapitálu a výzkumu, které umožňují zvyšovat technologickou úroveň ekonomiky. Dosavadní modely (Solowův model růstu) braly při objasňování dlouhodobého růstu ekonomiky technologii také v potaz, byla však předem stanovená a v modelech nebylo nastíněno, jakým způsobem se vyvíjí a může měnit, uvedl Seidler. 

Jméno Williama Nordhause je v nevědecké ekonomické komunitě známo především díky již zmíněné ekonomické učebnici, nyní již v 19. vydání. „Nordhaus se také jako Romer zabýval růstovými modely, do kterých se snažil zabudovat klimatické změny a jejich dopad na dlouhodobý růst ekonomiky. S využitím jeho modelů je tak možné vyhodnotit vliv klimatických změn a dopad různých regulací zaměřených na životní prostředí,“ dodal hlavní ekonom ING Bank.  

Cena pro makroekonomy

Po delší době tak podle hlavního ekonoma Deloittu Davida Marka směřuje Nobelova cena za ekonomii k tradiční makroekonomii. „Romerova práce v oblasti modelů růstu ekonomiky je dodnes základem v této oblasti. Nordhaus je širší veřejnosti patrně znám jako spoluautor jedné z nejpoužívanějších učebnic ekonomie, kterou napsal společně s dalším laureátem Nobelovy ceny Paulem Samuelsonem,“ uvedl.

Ředitel společného pracoviště Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd CERGE-EI Michal Kejak uvedl, že přístupy obou oceněných hledí na problémy globálně, dlouhodobě a staví na existenci vnějších vlivů. V případě Romera jde o pozitivní vlivy ve formě přelivů znalostí a v případě Nordhause o vlivy negativní ve formě znečistění životního prostředí při výrobě zboží.

„Určitým optimistickým poselstvím těchto teorií je, že existence těchto vnějších vlivů vytváří prostor pro vlády, které mohou promyšlenými politikami motivovat výrobce a spotřebitele v tržních ekonomikách tak, aby bylo dosaženo dlouhodobého udržitelného růstu při zachování klimatické rovnováhy,“ uvedl Kejak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
před 7 hhodinami

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
před 14 hhodinami

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
včeraAktualizovánovčera v 18:42

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
včera v 14:54

Vánočním nákupům na poslední chvíli vévodí poukázky či dárkové koše

Vánoční nákupy vrcholí. Lidé často pořizují zásoby jídla a někteří ještě i dárky. Mezi ty nejžádanější patří přednabité karty, poukazy na výrobky nebo zážitky či tematické balíčky zboží. Po těch je poptávka oproti loňsku vyšší. Rostl také zájem o odložené platby, protože Češi letos podle on-line platební služby hojně objednávali na poslední chvíli a riskovali, že zboží neobdrží včas. Za uplynulý víkend se obchodníkům zisky zvýšily oproti předchozímu týdnu až o čtyřicet procent, sezonu ale hodnotí jako srovnatelnou s tou minulou. Některým kamenným obchodům však tržby meziročně klesly kvůli internetové konkurenci. Právě e-shopy naopak očekávají vyšší čísla než loni.
22. 12. 2025

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda v pondělí nezabývala.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Od ledna ubude na úřadech 322 míst, schválila vláda

Na úřadech ubude od začátku ledna 322 míst, schválila podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vláda. Nejvíce míst ubude na úřadu vlády, ministerstvech financí a průmyslu, řekl po zasedání kabinetu. Jde podle něj teprve o první kolo, úspory se budou ještě hledat. Na začátku roku 2025 bylo úřednických míst 73 520. Aktuální návrh takzvané systemizace počítá pro letošní rok s číslem 73 352.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Brusel zahájil šetření české státní podpory pro jaderné bloky v Dukovanech

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Unijní exekutiva se chce zaměřit na vhodnost a přiměřenost státní podpory i na dopad, jaký toto opatření bude mít na hospodářskou soutěž na trhu.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025
Načítání...