Holding Agrofert, jehož správu v únoru předal Andrej Babiš svěřenským fondům, pobírá dotace i na pozemky, které nevlastní a ani je nemá v nájmu. Informoval o tom Český rozhlas. Podle právníků, které oslovil, by se mohlo jednat o trestný čin. Samotná firma ale odmítá, že by šlo o neoprávněný postup.
Agrofert dostává dotace na pozemky, které mu nepatří
Agrofert pobírá dotace na pozemky, které nevlastní (zdroj: ČT24)
Veřejně dostupné databáze uvádějí rozlohu pozemků kolem 1700 hektarů půdy. Podle Agrofertu se jedná zhruba o jedno procento půdy, kterou společnost obdělává. Jsou to prý pozemky, u kterých není jasný vlastník například z důvodu nevypořádaného dědictví.
„Co se týká půdního registru ELPIS, Evropská legislativa stanovila, že na dotaci má nárok ten zemědělec, který půdu obhospodařuje,“ uvádí mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Vladimíra Nováková.
Společnost Agrofert čerpání dotací na uvedených pozemcích nepopírá, odmítá ovšem, že by na nich hospodařila neoprávněně. „Často může jít o nějakou zátěž z minulosti, kdy docházelo k ústním dohodám mezi sousedy typu: ty budeš hospodařit na mém, já na tvém. Dodnes to nemusí být v katastru vypořádáno. Agrofert skupoval firmy historicky, takže je to zátěž, která se nese z minulosti,“ vysvětluje mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.
Zemědělské podniky, které v Česku chtějí získat dotace v podobě přímé platby, by měly předložit, že jsou vlastníkem nebo nájemcem pozemků. „Problém nastává zřejmě tehdy, pokud některé velké holdingy přebírají celé zemědělské podniky, tak ne vždycky projde inventurou veškerá půdní držba,“ konstatuje předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík.
Dotace pro zemědělce
V minulém roce Intervenční fond na dotacích rozdělil přes 34 miliard korun. Téměř 25 miliard to přitom bylo jenom v přímých platbách. Ty zahrnují jednotnou platbu na plochu, platbu za ozelenění nebo příplatek pro mladé zemědělce.
Sazby
Hospodařením na půdě, kterou nevlastní, i pobíráním evropských dotací na ni ale podle právníků zřejmě firmy Agrofertu spáchaly trestné činy. „Z hlediska soukromého práva je to bezdůvodné obohacení, takový squatting, prostě – vlezl jsem někomu do bytu. A z hlediska trestního práva je to buď přímo podvod, nebo velmi zjednodušeně dotační podvod. Ostatně máme dva nebo tři rozsudky, které říkají – ano, to je trestný čin na úkor EU, je to neoprávněné čerpání dotací,“ řekl Radiožurnálu právník Václav Vlk.
Problémy s neoprávněným hospodařením se podle rozhlasu týkají i doby, kdy byl Babiš majitelem Agrofertu a zároveň vicepremiérem a ministrem financí.
Babiš se nyní potýká s podezřením z podvodu v kauze padesátimilionové dotace na výstavbu farmy Čapí hnízdo. Policie zaslala do sněmovny žádost o vydání Babiše a místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání. V úterý se jí začne zabývat sněmovní mandátový a imunitní výbor.
Celkem v Česku žádá o dotace kolem třiceti tisíc zemědělců.
obrázek
Komora: Praxe Agrofertu je běžná, týká se až pěti procent všech zemědělských pozemků
Na půdě s neujasněnou vlastnickou strukturou nehospodaří pouze společnost Agrofert. Naopak podle Agrární komory ČR to je rozšířená praxe, která se týká tří až pěti procent všech zemědělských pozemků. Podle ministerstva zemědělství jde o legislativní problém.
Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by se však tyto hektary půdy, na kterých se historicky hospodařilo, musely nechat ležet ladem. Jde přitom o půdu, jež mohla patřit lidem, kteří již zemřeli, emigrovali, nezajímají se dlouhodobě o své nemovitosti, nebo například o půdu po dělení pozemků v rámci dědického řízení. Mohou to být přitom například pouze úzké pásy pozemků.
Podle úřadu se všichni majitelé nemovitostí, u kterých je majitel nejednoznačný, musí do roku 2023 přihlásit o tyto nemovitosti. Pokud se tak nestane, zůstanou státu. „Problém je tedy primárně legislativní, není dořešený výkon vlastnických práv u těchto pozemků do roku 2023. Některé pozemky, na kterých se historicky desítky let hospodaří, by se musely nechat ležet ladem, protože ještě několik let se nepodaří určit jejich jasného vlastníka,“ dodal Jurečka. Ministr také slíbil, že nechá prověřit, o kolik půdy v Česku jde.
„Mezi majiteli často dochází ke směnám, k dělení pozemků na základě dědického řízení, či dokonce k opuštění nemovitosti v případě úmrtí nebo emigrace vlastníka a s tím spojené ztráty zájmu o nemovitost,“ vysvětlil tajemník Agrární komory Jan Doležal.
Bez aktivního kroku ze strany nového majitele půdy tak na půdě hospodaří stávající zemědělec, což je podle komory správné. Samotný uživatel půdy podle ní nemusí mít ani kapacitu, aby se například u právnických osob dopátral toho, kdo je aktuálním vlastníkem pozemku, na kterém hospodaří.
obrázek
Podle Jiřího Jaklína ze společnosti Agro21, která se zabývá prodejem zemědělské půdy, jde o běžnou věc, která se vyskytuje v procentech případů. „Je to rozprostřené mezi všechny zemědělce, ale primárně to mají velká družstva, která logicky nebudou objíždět malé vlastníky malých proužků polí, takže na nich dál hospodaří,“ řekl.
Po vstupu do EU v roce 2004 se podle něj zvykově tolerovalo, že hospodáři dostávali dotace na to, co měli do té doby. „Jinak bychom jeli krajinou a viděli bychom hektar křoví vpravo, čtyři hektary křoví vlevo a všichni by byli naštvaní, že je tady nějaký problém,“ uzavřel.
Pro oprávněnost dotací není určující vlastník
Výplata zemědělských dotací na plochu se řeší prostřednictvím zápisů v registru půdy, tzv. LPIS (anglicky Land Parcel Identification System). „Výplata plošných dotací je navázaná na oficiální zápis v evidenci LPIS. V něm jsou podle evropských pravidel uvedeny subjekty, které na daném pozemku hospodaří, nikoliv vlastníci. Pro oprávněnost výplaty dotací tedy není určující právní vztah žadatele k zemědělským pozemkům,“ řekl Jurečka.
Právní vztah uživatele k zemědělské půdě je pak podle něho relevantní pouze ve dvou případech. Prvním je rozpor mezi jednotlivými údaji v LPIS nebo zápis nového pozemku. Druhým je prošetřování podnětu ze strany vlastníka pozemku nebo od orgánů státní správy, které mohou mít podezření na trestnou činnost nebo jiné případně nekalé jednání. V ostatních případech právní vztahy žadatelů o dotace stát neřeší.