Agrofert dostává dotace na pozemky, které mu nepatří

Nahrávám video

Holding Agrofert, jehož správu v únoru předal Andrej Babiš svěřenským fondům, pobírá dotace i na pozemky, které nevlastní a ani je nemá v nájmu. Informoval o tom Český rozhlas. Podle právníků, které oslovil, by se mohlo jednat o trestný čin. Samotná firma ale odmítá, že by šlo o neoprávněný postup.

Veřejně dostupné databáze uvádějí rozlohu pozemků kolem 1700 hektarů půdy. Podle Agrofertu se jedná zhruba o jedno procento půdy, kterou společnost obdělává. Jsou to prý pozemky, u kterých není jasný vlastník například z důvodu nevypořádaného dědictví.

„Co se týká půdního registru ELPIS, Evropská legislativa stanovila, že na dotaci má nárok ten zemědělec, který půdu obhospodařuje,“ uvádí mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Vladimíra Nováková.

Společnost Agrofert čerpání dotací na uvedených pozemcích nepopírá, odmítá ovšem, že by na nich hospodařila neoprávněně. „Často může jít o nějakou zátěž z minulosti, kdy docházelo k ústním dohodám mezi sousedy typu: ty budeš hospodařit na mém, já na tvém. Dodnes to nemusí být v katastru vypořádáno. Agrofert skupoval firmy historicky, takže je to zátěž, která se nese z minulosti,“ vysvětluje mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

Zemědělské podniky, které v Česku chtějí získat dotace v podobě přímé platby, by měly předložit, že jsou vlastníkem nebo nájemcem pozemků. „Problém nastává zřejmě tehdy, pokud některé velké holdingy přebírají celé zemědělské podniky, tak ne vždycky projde inventurou veškerá půdní držba,“ konstatuje předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík.

Dotace pro zemědělce
Zdroj: ČT24

V minulém roce Intervenční fond na dotacích rozdělil přes 34 miliard korun. Téměř 25 miliard to přitom bylo jenom v přímých platbách. Ty zahrnují jednotnou platbu na plochu, platbu za ozelenění nebo příplatek pro mladé zemědělce.

Sazby
Zdroj: ČT24

Hospodařením na půdě, kterou nevlastní, i pobíráním evropských dotací na ni ale podle právníků zřejmě firmy Agrofertu spáchaly trestné činy. „Z hlediska soukromého práva je to bezdůvodné obohacení, takový squatting, prostě – vlezl jsem někomu do bytu. A z hlediska trestního práva je to buď přímo podvod, nebo velmi zjednodušeně dotační podvod. Ostatně máme dva nebo tři rozsudky, které říkají – ano, to je trestný čin na úkor EU, je to neoprávněné čerpání dotací,“ řekl Radiožurnálu právník Václav Vlk.

Problémy s neoprávněným hospodařením se podle rozhlasu týkají i doby, kdy byl Babiš majitelem Agrofertu a zároveň vicepremiérem a ministrem financí.

Babiš se nyní potýká s podezřením z podvodu v kauze padesátimilionové dotace na výstavbu farmy Čapí hnízdo. Policie zaslala do sněmovny žádost o vydání Babiše a místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání. V úterý se jí začne zabývat sněmovní mandátový a imunitní výbor.

Celkem v Česku žádá o dotace kolem třiceti tisíc zemědělců.

obrázek
Zdroj: ČT24

Komora: Praxe Agrofertu je běžná, týká se až pěti procent všech zemědělských pozemků

Na půdě s neujasněnou vlastnickou strukturou nehospodaří pouze společnost Agrofert. Naopak podle Agrární komory ČR to je rozšířená praxe, která se týká tří až pěti procent všech zemědělských pozemků. Podle ministerstva zemědělství jde o legislativní problém.

Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by se však tyto hektary půdy, na kterých se historicky hospodařilo, musely nechat ležet ladem. Jde přitom o půdu, jež mohla patřit lidem, kteří již zemřeli, emigrovali, nezajímají se dlouhodobě o své nemovitosti, nebo například o půdu po dělení pozemků v rámci dědického řízení. Mohou to být přitom například pouze úzké pásy pozemků.

Podle úřadu se všichni majitelé nemovitostí, u kterých je majitel nejednoznačný, musí do roku 2023 přihlásit o tyto nemovitosti. Pokud se tak nestane, zůstanou státu. „Problém je tedy primárně legislativní, není dořešený výkon vlastnických práv u těchto pozemků do roku 2023. Některé pozemky, na kterých se historicky desítky let hospodaří, by se musely nechat ležet ladem, protože ještě několik let se nepodaří určit jejich jasného vlastníka,“ dodal Jurečka. Ministr také slíbil, že nechá prověřit, o kolik půdy v Česku jde.

„Mezi majiteli často dochází ke směnám, k dělení pozemků na základě dědického řízení, či dokonce k opuštění nemovitosti v případě úmrtí nebo emigrace vlastníka a s tím spojené ztráty zájmu o nemovitost,“ vysvětlil tajemník Agrární komory Jan Doležal.

Bez aktivního kroku ze strany nového majitele půdy tak na půdě hospodaří stávající zemědělec, což je podle komory správné. Samotný uživatel půdy podle ní nemusí mít ani kapacitu, aby se například u právnických osob dopátral toho, kdo je aktuálním vlastníkem pozemku, na kterém hospodaří.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle Jiřího Jaklína ze společnosti Agro21, která se zabývá prodejem zemědělské půdy, jde o běžnou věc, která se vyskytuje v procentech případů. „Je to rozprostřené mezi všechny zemědělce, ale primárně to mají velká družstva, která logicky nebudou objíždět malé vlastníky malých proužků polí, takže na nich dál hospodaří,“ řekl.

Po vstupu do EU v roce 2004 se podle něj zvykově tolerovalo, že hospodáři dostávali dotace na to, co měli do té doby. „Jinak bychom jeli krajinou a viděli bychom hektar křoví vpravo, čtyři hektary křoví vlevo a všichni by byli naštvaní, že je tady nějaký problém,“ uzavřel.

Pro oprávněnost dotací není určující vlastník

Výplata zemědělských dotací na plochu se řeší prostřednictvím zápisů v registru půdy, tzv. LPIS (anglicky Land Parcel Identification System). „Výplata plošných dotací je navázaná na oficiální zápis v evidenci LPIS. V něm jsou podle evropských pravidel uvedeny subjekty, které na daném pozemku hospodaří, nikoliv vlastníci. Pro oprávněnost výplaty dotací tedy není určující právní vztah žadatele k zemědělským pozemkům,“ řekl Jurečka.

Právní vztah uživatele k zemědělské půdě je pak podle něho relevantní pouze ve dvou případech. Prvním je rozpor mezi jednotlivými údaji v LPIS nebo zápis nového pozemku. Druhým je prošetřování podnětu ze strany vlastníka pozemku nebo od orgánů státní správy, které mohou mít podezření na trestnou činnost nebo jiné případně nekalé jednání. V ostatních případech právní vztahy žadatelů o dotace stát neřeší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena bitcoinu klesla na dvouleté minimum

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin sestoupila pod 56 tisíc dolarů (zhruba 1,25 milionu korun), dostala se tak na nejnižší úroveň za dva roky. Za poklesem bitcoinu podle agentury Reuters stojí odklon investorů od rizikovějších aktiv, který je důsledkem nejistoty ohledně dalšího vývoje v oblasti umělé inteligence (AI).
před 4 hhodinami

GTA VI za první den dosáhla rekordních tržeb 3,79 miliardy dolarů

Videohra GTA VI během prvního dne po uvedení do prodeje dosáhla rekordních tržeb 3,79 miliardy dolarů (zhruba 85,5 miliardy korun). Uvedlo to studio Rockstar Games, které za hrou stojí. Číslo vychází z odhadů společnosti ke konci čtvrtka, kdy hra po třinácti letech vývoje vyšla.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump chce udržet datová centra v USA, firmám hrozí obřími daněmi

Spojené státy nedovolí americkým firmám stavět datová centra v zahraničí, prohlásil v pátek americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci v Bílém domě. Pohrozil jim pro takový případ vysokými daněmi. Není však jasné, jak by prezident takový krok provedl.
před 16 hhodinami

Británie a EU v den společného summitu oznámily dohodu o mobilitě mladých lidí

Británie a Evropská unie oznámily v den společného summitu dohodu na prohloubení spolupráce v oblasti obchodu či emisních povolenek. Obě strany se dohodly také na harmonogramu zavádění programu mobility mladých lidí. Británie a Evropská unie chtějí po letech sporů a odcizení obnovit vzájemné vztahy a budovat ambiciózní a dynamické partnerství. Burnham páteční schůzku označil za historický okamžik. „Je to dobrý den pro Británii i pro Evropu. Dohoda, které jsme dosáhli, je výhodná pro obě strany,“ míní.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Trump v září kupoval akcie firem, které v té době získaly významné federální zakázky

Investiční účty amerického prezidenta Donalda Trumpa v září nakoupily akcie společností Nvidia, Palantir či SpaceX. K nákupům došlo podle webu CNBC v době, kdy společnosti získaly významné federální zakázky a jejich představitelé se setkali s prezidentem, vyplývá podle serveru z Trumpova nejnovějšího finančního výkazu. Transakce se také uskutečnily několik týdnů předtím, než se objevily zprávy o vazbách generálního ředitele firmy Jensena Huanga na údajnou čínskou špionku, píše agentura Reuters. Bílý dům nicméně tvrdí, že Trump nemá ve správě svých investic žádnou roli.
19. 11. 2026Aktualizovánovčera v 09:14‌‌

Jak zlepšit veřejné finance? Experti navrhují úpravy v daních i revizi výdajů

Poslance čeká 25. listopadu druhé čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Už v říjnu schválili základní parametry, schodek má proti tomu letošnímu vzrůst z 310 na 386 miliard korun. Resort financí dle fiskálního výhledu očekává, že se deficit veřejných financí příští rok prohloubí zhruba na 3,5 procenta HDP. Vláda se přitom zavázala snížit do roku 2030 deficit na 1,2 procenta HDP. I proto experti z Centra veřejných financí předkládají dvacet opatření, která by podle nich saldo veřejných financí zlepšila.
včera v 07:00‌‌

Nvidia čelí největší zkoušce své historie

Americká společnost Nvidia vykázala rekordní tržby, zároveň ale čelí vážné krizi vedení. Její spoluzakladatel a dlouholetý šéf Jensen Huang rezignoval po zveřejnění informací o mimomanželských vztazích, z nichž jeden se týká čínské podnikatelky Alice Huangové, podezírané z napojení na čínskou rozvědku. Kauza vyvolala otázky ohledně národní bezpečnosti, vývozních omezení i budoucnosti technologického giganta, jehož čipy jsou zásadní pro rozvoj umělé inteligence (AI).
19. 11. 2026‌‌

Anthropic uskutečnil největší primární veřejnou nabídku akcií v historii

Primární veřejná nabídka (IPO) akcií americké společnosti Anthropic vynesla 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,8 bilionu korun). Stala se tak největší v historii. Předchozí rekord držela firma SpaceX miliardáře Elona Muska, jejíž červnový vstup na burzu vynesl 75 miliard dolarů, píší agentury DPA a Reuters.
19. 11. 2026Aktualizováno19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.