Průměrná úroková sazba hypoték v červnu stoupla na 2,04 procenta z květnových 2,03 procenta. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Loni v listopadu a prosinci byla sazba na minimu 1,77 procenta. V prosinci začal platit zákon o spotřebitelském úvěru a velké banky v této souvislosti ohlásily růst sazeb. Statistický úřad Eurostat zároveň vydal zprávu, podle níž byl růst cen nemovitostí v Česku (meziročně o 12,8 procenta) v prvním čtvrtletí nejvyšší v celé Evropské unii.
V červnu si do banky přišlo pro hypotéku 10 822 klientů, což je o 488 více než v květnu. Podobně na tom byly i objemy. Lidé si v šestém měsíci sjednali hypotéky v objemu 22,2 miliardy korun, tedy o miliardu více než v předchozím měsíci.
Průměrná sazba hypoték v Česku se tak v červnu ocitla na své nejvyšší úrovni od ledna 2016, upozornil analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Růst úrokových sazeb je však zatím pomalejší, než se v prvních měsících letošního roku čekalo. Klíčovým důvodem je podle něj skutečnost, že zdroje na mezibankovním trhu zde i v zahraničí sice zdražují, avšak pomaleji, než se předpokládalo.
Sazby jednotlivých bank se velmi vzájemně sblížily
Červen byl v režii postupného sbližování sazeb jednotlivých bank. Rozpětí sazeb, tedy nejvyšší rozdíl mezi reportovanými průměrnými sazbami bank přispívajících do Hypoindexu, bylo v červnu nejnižší za posledních deset let. „Hlavní nabízené sazby jednotlivých bank se tak velmi vzácně vzájemně sblížily a rozdíly napříč trhem lze nalézt zejména ve specializaci na konkrétní délku fixace,“ uvedl hlavní analytik Fincentra Josef Rajdl.
Rok 2017 v pololetním součtu jasně vede. Loni bylo za půl roku sjednáno 55 266 hypotečních úvěrů za 106,7 miliardy korun. Letos jsou celkové počty vyšší o 2911 smluv a objemy vyhrály o 11,853 miliardy korun. Letošní rok má prozatím podle Rajdla našlápnuto na rekord.
Vysoká konkurence tlačí banky k tomu, aby se předháněly v lepších nabídkách, míní ředitel společnosti Chytrý Honza Jiří Paták. Vlivy regulace jsou podle něj nadále tlumeny vysokou poptávkou, a to díky rostoucím reálným příjmům domácností. Nic nenasvědčuje tomu, že by to v příštích měsících mělo být jinak, dodal.
„Rostoucí počet žadatelů o hypoteční úvěr dokazuje, že je pro Čechy vlastní bydlení prioritou i v případě vyšších úrokových sazeb. Zvyšující se částka průměrné hypotéky koresponduje s růstem cen nemovitostí obecně,“ podotkl výkonný ředitel realitní kanceláře Reality IQ Ondřej Mašín.
„Ceny nemovitostí v Česku stále rostou. Ve většině lokalit však pomaleji než ve stejném období roku 2016. V regionech, kde je nárůst cen znatelnější, jsme zaznamenali snižující se počet nabízených bytů, a to převážně malometrážních. V příštích měsících předpokládáme pokračování růstu, ale spíš pomalejším tempem,“ doplnil výkonný ředitel společnosti CeMap - cenové mapy Ondřej Hon.
Od listopadu 2016 průměrná hypotéka neklesla pod dva miliony korun. Lidé si tedy stále půjčují vyšší částky. Před tím byl výjimkou jen leden 2016, kdy průměrná výše hypotéky byla rekordní (2 138 995 korun), ale jinak k ataku dvoumilionové hranice nedošlo. Až právě v listopadu 2016 a od té doby tento trend stále trvá.
Česko vede růstem cen Evropskou unii
Evropský statistický úřad Eurostat uvedl, že růst cen domů a bytů v Česku (meziročně o 12,8 procenta) v prvním čtvrtletí letošního roku byl nejvyšší v celé Evropské unii. To může ovlivnit i rozhodování České národní banky o tom, zda zvýšit úrokové sazby.
Na druhém místě v rámci Unie byla Litva (10,2 %) a Lotyšsko (10,1 %). V Evropě jako celku byl nejvyšší růst těchto cen na Islandu (16,3 %), za kterým již následovalo Česko.
Za výrazné zdražování v Česku mohou hlavně složité povolovací procesy, které brzdí výstavbu nového bydlení. Lidé se přitom nebojí zadlužovat - a berou si stále vyšší hypotéky. Někteří analytici varují před novou krizí. Česká národní banka se proto snaží hypoteční trh zkrotit regulacemi. Od dubna například musí mít člověk aspoň deset procent ceny nemovitosti z vlastního.
Nově se po bankách chce také přísnější posuzování bonit klienta. Objem hypotéky nesmí překročit maximálně osminásobek ročního příjmu žadatele a měsíční splátka nesmí být vyšší než 40 procent měsíčního příjmu.
Češi přitom musí na bydlení vydělávat nejdéle v porovnání s patnáctkou evropských zemí, ukazuje studie společnosti Deloitte, která porovnává výši platů v dané zemi s cenou průměrného sedmdesátimetrového bytu. Ze studie vyplývá, že lidé v tuzemsku dají skoro jedenáct svých ročních platů na koupi takové nemovitosti. To je srovnatelné například s Británií, kde na koupi takového bytu stačí 10 ročních platů. Na druhém konci žebříčku je Holandsko nebo třeba Německo, kde stačí na zaplacení bytu zhruba 4,5 tamního ročního platu.
Poptávka po bydlení roste napříč celou Českou republikou stejně jako ceny nemovitostí. Nejdražší je hlavní město. Byt v Praze vyšel letos v prvním čtvrtletí v průměru na 63 tisíc korun za metr čtvereční a cena pozemku byla zhruba desetinová. Mezi lety 2010 a 2016 v metropoli nejvýrazněji zdražily pronájmy bytů, a to zhruba o 30 procent. Naopak k nejlevnějším patří Moravskoslezský kraj. Metr čtvereční je za 24,5 tisíce korun a velmi nízké jsou ceny pozemků. V Ústeckém kraji dají lidé za jeden metr čtvereční v novém bytě 18,5 tisíce korun. Pozemek vyjde na 700 korun za metr čtvereční a ceny pronájmu tam mezi lety 2010 a 2016 dokonce mírně klesly.
