Deficit veřejných financí loni klesl na historické minimum

3 minuty
Deficit veřejných financí loni klesl na historické minimum
Zdroj: ČT24

Deficit veřejných financí loni klesl na 0,42 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 1,95 procenta v roce 2014, a je tak na historickém minimu. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ) s tím, že schodek za rok 2015 činil 18,7 miliardy korun. Ke snížení deficitu výrazně napomohly investiční dotace ze zahraničí, které meziročně vzrostly o 84 procent. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) se tak potvrzuje správné nastavení hospodářské politiky státu. Ministerstvo financí pro letošek očekává zvýšení deficitu na 0,6 procenta HDP.

„Je to nepochybně další příznivá zpráva, kterou ocení světové finanční trhy i ratingové agentury a která by se měla projevit dalším zlepšením ratingové pozice České republiky. Zvyšuje se také pravděpodobnost, že česká vláda by opravdu mohla v roce 2017 vykazovat vyrovnané hospodaření,“ uvedl hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.

Ze zprávy ČSÚ plyne, že meziroční růst celkových výdajů sektoru vládních institucí dosáhl 4,6 procenta, zatímco příjmy sektoru vzrostly o výrazných 8,5 procenta. Nejsilnější byl pak na příjmové straně zaznamenán u investičních dotací přijatých ze zahraničí, daní z výroby a dovozu a sociálních příspěvků. Na výdajové straně nejvíc vzrostly investiční výdaje, a to o 30 procent.

„Výraznější meziroční růst byl zaznamenán také u náhrad zaměstnancům, v oblasti mezivstupů a sociálních dávek,“ doplňují statistici. V souladu s vývojem na finančních trzích loni navíc meziročně klesly úrokové náklady. „Aktuální výše zadlužení sektoru dosáhla úrovně 41,06 procenta HDP při meziročním poklesu o 1,63 procentního bodu,“ uvedl ČSÚ. Výše dluhu se tak dostala na úroveň před rokem 2012.

Analytici předpovídají, že se podobně dobrý výsledek jako vloni, opakovat nebude. Zatímco tehdy ekonomika rostla čtyřprocentním tempem, letos se očekává růst jen dvě a půl procenta.

Příznivý stav zadlužení je  podle Kovandy výsledkem loňského růstu české ekonomiky a stabilizace státního dluhu. „Té ale bylo z velké části dosaženo prostřednictvím rozpouštění rezervních prostředků. Také zářný růst ekonomiky byl do značné míry dán vzácnou a přechodnou souhrou několika faktorů a nebude si již letos opakovat,“ upozornil.  

Udržet na uzdě deficit veřejných financí je důležité pro přijetí eura

Zveřejněná čísla jsou součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie dvakrát za rok. Oproti údajům ze září loňského roku zahrnují dnes publikované údaje navíc i ekonomické ukazatele za veřejnoprávní média. „Rok 2015 byl charakteristický vysokým nárůstem daňových příjmů včetně pojistného na sociální a zdravotní pojištění,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Připomněl, že do vládního dluhu ve výši 1836 miliard korun se loni promítl nákup nadzvukových letounů JAS-39 Gripen pro českou armádu.

Vývoj kriteria plnění deficitu
Zdroj: Zavedenieura.cz

Udržet na uzdě deficit veřejných financí je jedna z podmínek, aby země mohla vstoupit do eurozóny, tedy přijmout euro.  Konkrétně se sleduje, zda poměr plánovaného nebo skutečného schodku sektoru vládních institucí k hrubému domácímu produktu nepřekročil referenční hodnotu tří procent. Dluh pak musí být pod 60 procenty HDP.

Pro letošní rok odhaduje ministerstvo zvýšení deficitu vládního sektoru na 0,6 procenta hrubého domácího produktu. „Změna salda je dána zejména ukončeným financováním projektů ze staré finanční perspektivy EU a částečným nahrazením českými prostředky, které již mají na rozdíl od evropských plný dopad do deficitu,“ uvedl Žurovec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...