Ruská ekonomika bude zřejmě spolu s ropou klesat

Ruská vláda zhoršila hospodářský výhled pro letošní rok. Ten teď počítá s poklesem HDP o 0,8 procenta, předtím se naopak čekal růst. Ruská ekonomika, která je silně závislá na příjmech z prodeje ropy, se navíc nyní potýká s negativními dopady prudkého poklesu cen této suroviny. Ta zahájila nový týden propadem, kdy cena ropy Brent sestoupila až pod hranici 28 dolarů za barel na zhruba třináctileté minimum. Trh se totiž připravuje na zvýšení íránských dodávek této strategické suroviny.

Základní scénář ruského ministerstva nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) letos klesne o 0,8 procenta. Doposud úřad počítal s růstem, a to o 0,7 procenta. Hospodářskou situaci Ruska navíc komplikují sankce, které na Moskvu uvalily západní země kvůli jejímu postupu v ukrajinské krizi. Ministr hospodářského rozvoje Alexej Uljukajev minulý měsíc uvedl, že loni ruská ekonomika podle odhadů klesla o 3,7 procenta.

Nová hospodářská prognóza na letošní rok je podle dokumentu založena i tak na předpokladu, že průměrná cena ropy bude činit zhruba 40 dolarů za barel. Dosavadní rozpočtové plány ruské vlády přitom počítají s cenou 50 dolarů za barel. Ropa se společně se zemním plynem podílí na příjmech ruského státního rozpočtu zhruba polovinou.

2 minuty
Ruská ekonomika bude zřejmě spolu s ropou klesat
Zdroj: ČT24

Ruský ministr financí Anton Siluanov už tak varoval, že pokud ceny ropy nízko setrvají dlouhodobě, mohlo by to Rusko donutit přijmout tvrdá rozhodnutí v otázce vládních výdajů. 

Ceny ropy dále padají, reagují na chystané zvýšení jejího vývozu Teheránem

Trh se připravuje na zvýšení íránských dodávek této strategické suroviny poté, co USA a EU ohlásily rušení sankcí vůči Íránu uplatňovaných kvůli kontroverznímu íránskému jadernému programu.

Severomořská ropa Brent dnes v asijském obchodování sestoupila až na 27,67 dolaru za barel, tedy na nejnižší hodnotu od roku 2003. Později mírně oživila a obchodovala se za zhruba 28,37 USD za barel, což bylo stále o zhruba dvě procenta méně než cena v závěru pátečního obchodování.

Americká lehká ropa WTI se dnes časně ráno propadla až na 28,36 dolaru za barel, což je rovněž minimum od roku 2003. Později se pohybovala kolem 28,86 USD se ztrátou téměř dvou procent.

obrázek
Zdroj: ČT24

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) dospěla k závěru, že Teherán dodržuje závazky z loňské červencové dohody o omezení tohoto programu, načež Spojené státy a Evropská unie v sobotu oznámily rušení sankcí vůči Íránu uplatňovaných kvůli kontroverznímu íránskému jadernému programu. Náměstek íránského ministra ropného průmyslu pak v neděli prohlásil, že Teherán se po zrušení protiíránských sankcí chystá zvýšit vývoz ropy o půl milionu barelů denně.

Podle analytiků společnosti Barclays přichází íránský vývoz ve velmi špatnou dobu. Na světovém trhu panuje chronický nadbytek ropy, kvůli kterému ceny této suroviny klesly od poloviny roku 2014 o více než 75 procent. Jenom od začátku tohoto roku spadly o více než čtvrtinu. Za celý minulý týden klesla cena Brentu o 13,7 procenta. Byl to její třetí týdenní propad v řadě.

Podle analytiků není iránská ambice realistická

Podle obchodníků je ale nejnovější propad cen v reakci na vývoj kolem Íránu bezmyšlenkovitou reakcí. Íránské ambice na zvýšení denního exportu o 500 tisíc barelů prý nejsou příliš realistické a zemi údajně nějaký čas potrvá, než obnoví vývozní infrastrukturu, která má za sebou roky nedostatečných investic.

Írán, který je členským státem ropného kartelu OPEC, má však nejméně deset obřích tankerů plných ropy, které by mohly zamířit na trh. Analytici tudíž předpokládají, že ceny ropy ještě klesnou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...