Praha – Po skoro roce a půl prošel vládou zákon, na němž se dohodla ČSSD, ANO i lidovci ještě před podpisem koaliční smlouvy – zákon o prokazování původu majetku. Finanční správa by tak měla mít možnost prozkoumat výši majetku v souvislosti s daňovým přiznáním. Pokud hodnota neevidovaného majetku převýší 7 milionů, vyzve správa k prokázání jeho původu, popřípadě ho zdaní. Zákon musí ještě projít parlamentem a posléze musí získat podpis prezidenta.
Prokazování původu majetku? Po roce a půl se koalice dohodla
Dnešnímu schválení předcházely měsíce debat o konkrétní hranici výše hodnoty majetku, jehož původ by v případě nesouladu s výší příjmu musel být prokazován. V červnu 2014 označil prezident Miloš Zeman za rozumnou hranici, která nebude sloužit k „otravování“ lidí, 20 milionů korun. Když loni 17. října představilo ministerstvo financí podobu zákona, za významný rozdíl byla stanovena hranice 10 milionů korun. V lednu se zase na vládě mluvilo o 5 milionech, na dnešním jednání ale nakonec padlo konečně rozhodnutí a hranicí pro dokazování původu majetku se stalo 7 milionů.
- "Vláda schválením zákona o prokazování původu majetku plní jeden ze svých klíčových závazků, jedná se o jeden z nejvýznamnějších kroků v boji proti daňovým únikům a daňovým podvodníkům za poslední roky," uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Majetkové přiznání má mezi českou veřejností velkou podporu. Podle dřívějšího sociologického šetření agentury TNS Aisa by s ním souhlasily čtyři pětiny občanů České republiky. Souhlasně se k tomu přitom staví lidé s nižším vzděláním a méně ekonomicky aktivní. Častěji mezi ně patří voliči ANO, ČSSD a KSČM než příznivci pravicových stran. Míra souhlasu také roste s věkem. Na celkovém souhlasu pak mají podíl více ženy.
V souvislosti s tímto zákonem se ale mění i zákon o dani z příjmu a trestní zákon. Za trestný čin porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku, který se využívá v exekučních řízeních, v něm resort financí navrhuje zvýšit maximální sazbu z jednoho na tři roky a výslovně doplnit peněžitý trest. A finanční správa pak bude v rámci zjišťování původu majetku moci požadovat takové prohlášení. Pokud v něm poplatník uvede lživé údaje anebo žádné, bude mu hrozit trestní stíhání.
Opozice normu kritizuje a je připravená obrátit se na Ústavní soud. „Prosadí-li vládní koalice zákon v této podobě, bude namístě se obrátit na Ústavní soud, aby některá jeho ustanovení posoudil,“ říká poslanec Martin Plíšek (TOP 09). Se zákonem plně nesouhlasí ani Svaz průmyslu a dopravy. Ten žádal, aby se zákon nevztahoval na plátce daně z příjmu právnických osob.
Jiří Dienstbier (ČSSD), ministr pro lidská práva a rovné příležitosti
„Já zákon dlouhodobě podporuji. Je zřejmé, že spousta lidí užívá vyšší majetek, než k jakému mohli legálně přijít nebo než jaký zdanili…V případě tohoto zákona se bavíme o té situaci, kdy stát není schopen prokázat, že došlo k nelegálnímu nabytí majetku. Pouze tedy sankcionuje rozdíl mezí tím fakticky využívaným a průkazně nabitým majetkem.“
Andrej Babiš (ANO), ministr financí
„Kdyby prošlo, aby se to nevztahovalo na daň z příjmu právnických osob, tak by to ti, kteří mají podivný majetek, přesunuli do firem, a to určitě nechceme.“
Jaroslav Faltýnek (ANO), předseda poslaneckého klubu
„Dneska je to tak, že stát by měl prokázat poplatníkovi, že příjmy nezdanil. My to chceme otočit. Ať daňový poplatník, který má vyšší majetky než své zdaněné příjmy, prokáže, kde na to vzal.“
Michaela Marksová (ČSSD), ministryně práce a sociálních věcí
„Obecně se domnívám, že v naší zemi je potřeba prokazovat majetek. Ale samozřejmě nikdo nechce otravovat lidi ze střední třídy, tady jde o to, aby od určitého majetku výš byli lidé schopni dokázat, kde k němu přišli. Domnívám se, že za ta léta, kdy se odhaduje, že se rozkrade ve veřejných rozpočtech 70 miliard ročně, tak je to určitě na místě.“
Robert Pelikán (ANO), ministr spravedlnosti
„Vždy je to otázkou kompromisu v koalici. Já si myslím, že by mohl být tvrdší. Ale lepší něco, než nic.“
Miroslav Kalousek (TOP 09), 1. místopředseda strany, bývalý ministr financí
„Ti, kteří se skutečně dopouští daňových úniků, ti si poradí i s touhle normou. Není neobejítelná. A ti, kteří vydělávají své peníze poctivě se ocitnou na seznamu sprostých podezřelých, budou šikanováni a obtěžováni státem. Od toho tady stát není.“
Martin Plíšek (TOP 09), poslanec
„Zákon vykazuje velmi závažné legislativní chyby. Vychází z principu presumpce viny. V podstatě se říká: Milý občane, máme pochybnost, dolož, že si svůj majetek nabyl v souladu se zákony. Má to být přeci naopak.“
Finanční správa bude moci zjišťovat původ majetku i dále do minulosti. Daň ovšem může vyměřit podle zákona jen tři roky zpětně. Norma by měla platit od ledna 2016.
Jak bude vypadat prokazování majetku v praxi?
Finanční správa podle návrhu bude zjišťovat celkový majetek včetně případných dluhů, což v návrhu zákona označuje jako jmění. V případě příjmů bude zkoumat celkový příjem, tedy zdanitelný, osvobozený od daně i nepodléhající dani.
Následně porovná nárůst jmění a příjmů, o kterých finanční správa ví. Majetek, jehož hodnota nebude odpovídat příjmům, bude zdaněn, pokud poplatník nevysvětlí původ příjmů a především jejich zdanění.
Pokud daňový poplatník nebude schopen na výzvu správce daně prokázat původ svých příjmů a odhadovaná výše stanovené daně bude vyšší než dva miliony korun, správce daně stanoví daň podle takzvaných zvláštních pomůcek. To znamená, že odhadne výši příjmů poplatníka na základě porovnání s nárůstem jeho majetku.
Současně se stanovením daně předepíše penále až 100 procent. Pokud bude poplatník spolupracovat, penále bude činit 50 procent. V případě vyměřené daně do dvou milionů by mělo být penále 20 procent, což je standardní výše podle daňového řádu.
Od ekonomického statku je třeba odlišit statek "neekonomický", kterým je například láska bližního, pocit z dobře odvedené práce, štěstí jedince a další obdobné statky. Statky tohoto charakteru nejsou zohledňovány ani ve výši daně (je od nich abstrahováno, respektive jsou zohledňovány pouze skrze statky ekonomické).
(Důvodová zpráva k zákonu o prokazování majetku)