Plzeňský Gambrinus vznikl o 27 let později než Plzeňský Prazdroj

Plzeň - V plzeňském hostinci U císaře rakouského se právě 24. ledna 1869 sešla skupina podnikatelů, která zde učinila první kroky k založení druhého moderního pivovaru v Plzni. Povolení k založení pivovaru podnikatelé získali v květnu 1869 a o měsíc později se v obchodním rejstříku objevila firma První plzeňský akciový pivovar. Ta se zapsala do povědomí jako pivovar Gambrinus, a to podle názvu, který pro své pivo později majitelé zvolili.

Mezi zakladateli Gambrinusu, kteří na schůzce upsali akciovou jistinu v částce milion zlatých, byli například majitel strojíren Emil Škoda, spolumajitel parního mlýna v Plzni Adolf Hýra a stavitel Martin Stelzer.

V Plzni tehdy již jeden velkopivovar byl, a to Měšťanský pivovar, dnešní Plzeňský Prazdroj, který první pivo uvařil v roce 1842. Jeho unikátní spodně kvašený ležák, který se později stal vzorem všem ostatním světlým pivům, inspiroval i zakladatele pivovaru Gambrinus. Pro jeho stavbu zakoupili pozemky sousedící s Měšťanským pivovarem a dostali se tak ke stejné spodní vodě, o níž se tradovalo, že je hlavním důvodem mimořádné chuti konkurenčního piva.

Nový pivovar vyrostl v rekordním čase a již v říjnu 1870 zahájil provoz - vybudovali jej firmy stavitelů Martina Stelzera a Václava Daniela, kotle a strojní zařízení dodala Škodova strojírna.

V roce 1907 se o pivu z Prvního akciového pivovaru pochvalně vyjádřil císař František Josef I., a proto správní rada zavedla značku „Pilsner Kaiserquell“ (Plzeňský císařský zdroj). V roce 1912 byl pivovaru propůjčen prestižní titul „c. k. dvorní dodavatel“. V roce 1919 si pivovar nechal zaregistrovat ochrannou známku „Plzeňský Gambrinus“.

V poválečné Plzni a okolí prosperovaly čtyři velké a několik menších pivovarů a bylo jen otázkou času, kdy se sloučí. Postupná fúze se odehrála v režii finančně nejsilnějšího z nich, Měšťanského pivovaru, který se dohodl na převzetí Gambrinusu. V roce 1933 se Prazdroj a Gambrinus spojily. Gambrinus poté převzal zákazníky slabších piv (především tzv. desítky), na které se v dalších letech specializoval.

Gambrinus

je dle pověsti zkomolenina jména brabantského vévody Jana I. (Jan Primus), předka císaře Karla IV., který je považován za patrona sladovníků a piva vůbec.

Po válce přišlo znárodnění, po kterém byly Měšťanský pivovar i První akciový pivovar začleněny do národního podniku Plzeňské pivovary. V roce 1959 byl samostatný závod Gambrinus zrušen a sloučen s Prazdrojem; obnovení se dočkal v roce 1990.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 10 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...