Praha - Vznik Československé republiky v roce 1918 s sebou automaticky nepřinesl měnovou samostatnost. Obyvatelé nově vzniklé republiky na ni ale dlouho čekat nemuseli. Už o několik měsíců později se zrodilo první československé platidlo, takzvané státovky. Mezi nimi i jedna koruna, kterou lidé mohli poprvé použít právě 24. září 1919. Státovky později nahradily skutečné bankovky. Československá měna v různých podobách přežila měnovou reformu i měnovou odluku.
Koruna česká - začala platit necelý rok po vzniku Československa
S novým způsobem výměny peněž přišel Alois Rašín
I po zrodu Československé republiky v oběhu zůstaly staré rakouské peníze s jejich inflačním dědictvím. Tehdejší ministr financí Alois Rašín přišel s novým způsobem výměny peněz. V březnu 1919 nechal okolkovat část starých bankovek, tím vznikly takzvané státovky. Zároveň okolkováním zmenšil peněžní oběh. V dubnu 1919 následovalo ustavení československé koruny. V té době se také objevilo několik návrhů na název pro novou měnu jako třeba hřivna, lev či sokol s drobnými káňaty. Žádný z nápadů se ale neujal a vznikající měna zůstala u staronového názvu koruna.
První emise československých státovek měla nominální hodnoty jedna, pět, deset, 20, 100, 500, 1000 a 5000 korun. Do oběhu se z nich nejdříve dostala stovka. Postupně následovaly další, mezi nimi 24. září 1919 i platidlo v hodnotě jedné koruny. Modro-červená státovka měřila 100krát 60 milimetrů a vytištěno jí bylo na 272 milionů kusů. Používala se do konce roku 1924. Další, v pořadí druhá, papírová koruna byla ještě v oběhu mezi lety 1953-1960.
Státovky byly předstupněm skutečných bankovek
Okolkované peníze neboli státovky byly považovány za provizorní a tomu také odpovídala jejich nevalná kvalita. Sloužily pouze několik let a od roku 1926, kdy začala fungovat centrální Národní banka československá, je postupně nahrazovaly skutečné bankovky. Jejich relativně rychlé stažení z oběhu z nich ale údajně udělalo sběratelsky nejvzácnější a nejdražší československé papírové platidlo.
Od roku 1921 se začaly razit mince. První korunová mince šla do oběhu o rok později a vydržela tam 31 let. I její následovnice, s motivem ženy sázející lípu, se nenechala zahanbit a v oběhu pobyla celých 35 let až do měnové odluky v roce 1993. Tím se stala nejdéle obíhající mincí u nás. První česká korunová mince asi takovým rekordmanem nebude. V souvislosti se zrušením padesátihaléřů, a tím i faktickým koncem haléřů vůbec, se objevily úvahy i o možném konci korunové mince. S růstem cen prý již nebude potřeba malých mincí. Dle bankéřů se ale zatím takový krok nechystá.
Československá koruna z roku 1919 byla v oběhu až do 8. února 1993, kdy došlo k měnové odluce se Slovenskem. V průběhu téměř 75 let své existence zažila dvě měnové reformy v letech 1945 a 1953. Po rozpadu Československa vznikly dvě samostatné měny - koruna česká a slovenská v poměru jedna ku jedné. Bankovky a mince fungovaly v obou státech ještě několik dalších měsíců, než byla postupně do oběhu uvedena nová platidla obou nástupnických států. Slováci přešli počátkem roku 2009 na euro, a tak je od ledna slovenská koruna již historií.
- Československá stokoruna podle návrhu Alfonse Muchy zdroj: www.lovecpokladu.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/793/79236.jpg
- Československá koruna zdroj: czmince.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/793/79237.jpg
- Československá mince z roku 1925 zdroj: www.lovecpokladu.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/793/79238.jpg