Na co si dát pozor při nákupu potravin a jak je reklamovat?

Praha – Bez jídla se člověk neobejde, potřebuje je k tomu, aby přežil. A tak téměř každý den vedou naše kroky do supermarketu nebo alespoň do obchůdku na rohu, abychom naši základní potřebu ukojili. Přestože potraviny jsou nejčastěji nakupovaným zbožím, spotřebitelé si často neuvědomují práva, která při jejich nákupu mají. Stejně jako jakékoliv jiné zboží může nespokojený zákazník i potraviny třeba reklamovat. Zkažená vajíčka, mléko a nebo mouka s larvami hmyzu tak nutně nemusí hned skončit v odpadkovém koši. Jaká platí při reklamacích potravin pravidla? A na co všechno si dát při nákupu pozor, abychom předešli nepříjemným překvapením?

Potraviny běžného charakteru můžeme reklamovat do 8 dnů od zakoupení, není-li na výrobku vyznačena lhůta použitelnosti potraviny. Lahůdky, jako jsou například obložené chlebíčky, pomazánky na váhu a nebo saláty, smí zákazník reklamovat nejpozději do 24 hodin.

Při reklamaci je třeba předložit doklad o koupi - paragon. V případě, že ho nemáme, je možné nákup prokázat také výpisem z účtu za předpokladu, že jsme zaplatili platební kartou.

Záruka se u potravin vztahuje na kvalitu výrobku, konzistenci, vizuální a chuťové požadavky a na kvalitu a stav obalu. Většina prodejců vychází spotřebitelům vstříc výměnou za nový produkt, v případě, že by produkt již nebyl na prodejně, má samozřejmě spotřebitel právo na vrácení peněz.

Čtěme informace na obalech výrobku

Raději než ale chodit tzv. „s křížkem po funuse“ a zboží reklamovat, se nám mnohdy vyplatí prevence. Důležité proto je číst informace na obalech výrobků, abychom koupili skutečně kvalitní výrobek, a ne třeba jeho náhražku. V regálech se běžně můžeme setkat s náhražkami čokolád a nebo sýrů, mnohé výrobky se jen tváří jako sýr, ale ve skutečnosti sýrem nejsou.

Na obale musí být uveden název firmy a adresa výrobce nebo dovozce či prodávajícího nebo balírny. Dále musí být přesně specifikován název druhu, skupiny nebo podskupiny potravin stanovených v příslušné vyhlášce, pod nímž je potravina uváděna do oběhu. Potravina, kterou nelze takto označit vzhledem k použitým surovinám nebo použité technologii se označí názvem odvozeným od základní použité suroviny nebo technologie. Obal musí dále obsahovat údaje o množství výrobku, u pevných potravin v nálevu musí být kromě celkové hmotnosti uvedena i hmotnost pevné potraviny.

Dále musí být na obalu vyznačeno datum použitelnosti u druhů potravin podléhajících rychlé zkáze a u druhů, kde to stanovuje příslušná vyhláška. Výjimku z tohoto zákonného pravidla tvoří například čerstvé ovoce a zelenina, konzumní brambory, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje.

Potraviny s prošlým datem spotřeby se nesmí dál prodávat, potraviny s prošlým datem minimální trvanlivosti lze prodávat dál ve slevě, ale vždy odděleně a spotřebitel na to musí být upozorněn.

Spotřebitel by měl na obale najít ale i další informace. Jde zejména o údaje o způsobu skladování, jde-li o potraviny, u nichž by při nesprávném skladování mohlo dojít k poškození zdravotní nezávadnosti nebo zhoršení jakosti. Dále údaje o způsobu použití, jde-li o potraviny, u nichž by při nesprávném použití mohla být poškozena zdravotní nezávadnost či stanovená nebo výrobcem deklarovaná jakost, údaje o určení potraviny pro zvláštní výživu, údaje o složení potraviny podle použitých surovin a přídatných látek, látek určených k aromatizaci a potravních doplňků.

Na obale nesmí chybět ani označení šarže, nejde-li o potravinu označenou datem minimální trvanlivosti nebo datem použitelnosti. Pokud toto datum obsahuje den a měsíc, uvedeny musí být i údaje o možnosti nepříznivého ovlivnění zdraví lidí, pokud tak stanoví zvláštní předpisy, údaje o ošetření potraviny nebo suroviny ionizujícím zářením, údaje o výživové (nutriční) hodnotě u potravin, na jejichž obalu je uvedeno výživové tvrzení a v dalších předepsaných případech údaje o třídě jakosti, je-li to zvláštními předpisy předepsáno.

Jde-li o balení určené pro tuzemského spotřebitele, musí být údaje uvedeny v českém jazyce, kromě obchodního názvu potraviny a údajů, které nelze jednoznačně v českém jazyce vyjádřit.

Malé, nečitelné písmo je protizákonné

Etiketu musí být zákazník schopen bez problémů přečíst. Zákon stanoví, že označení údaji na obalu musí být pro spotřebitele srozumitelné, uvedené na viditelném místě, snadno čitelné, nezakryté, nepřepsané jinými údaji, nesmazatelné a vyjádřené v nekódované formě (s výjimkou označení šarže).

Zřetelně musí být ve složení potraviny označeny především alergenní složky nebo jakoukoliv látky z nich pocházející, která byly použita při výrobě potraviny a jsou v konečném výrobku stále obsažena, a to i v změněné formě. Toto označení není povinné, pokud název, pod kterým je potravina prodávána, na tuto složku jednoznačně odkazuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 17 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...