Praha – Bez jídla se člověk neobejde, potřebuje je k tomu, aby přežil. A tak téměř každý den vedou naše kroky do supermarketu nebo alespoň do obchůdku na rohu, abychom naši základní potřebu ukojili. Přestože potraviny jsou nejčastěji nakupovaným zbožím, spotřebitelé si často neuvědomují práva, která při jejich nákupu mají. Stejně jako jakékoliv jiné zboží může nespokojený zákazník i potraviny třeba reklamovat. Zkažená vajíčka, mléko a nebo mouka s larvami hmyzu tak nutně nemusí hned skončit v odpadkovém koši. Jaká platí při reklamacích potravin pravidla? A na co všechno si dát při nákupu pozor, abychom předešli nepříjemným překvapením?
Na co si dát pozor při nákupu potravin a jak je reklamovat?
Potraviny běžného charakteru můžeme reklamovat do 8 dnů od zakoupení, není-li na výrobku vyznačena lhůta použitelnosti potraviny. Lahůdky, jako jsou například obložené chlebíčky, pomazánky na váhu a nebo saláty, smí zákazník reklamovat nejpozději do 24 hodin.
Při reklamaci je třeba předložit doklad o koupi - paragon. V případě, že ho nemáme, je možné nákup prokázat také výpisem z účtu za předpokladu, že jsme zaplatili platební kartou.
Záruka se u potravin vztahuje na kvalitu výrobku, konzistenci, vizuální a chuťové požadavky a na kvalitu a stav obalu. Většina prodejců vychází spotřebitelům vstříc výměnou za nový produkt, v případě, že by produkt již nebyl na prodejně, má samozřejmě spotřebitel právo na vrácení peněz.
Čtěme informace na obalech výrobku
Raději než ale chodit tzv. „s křížkem po funuse“ a zboží reklamovat, se nám mnohdy vyplatí prevence. Důležité proto je číst informace na obalech výrobků, abychom koupili skutečně kvalitní výrobek, a ne třeba jeho náhražku. V regálech se běžně můžeme setkat s náhražkami čokolád a nebo sýrů, mnohé výrobky se jen tváří jako sýr, ale ve skutečnosti sýrem nejsou.
Na obale musí být uveden název firmy a adresa výrobce nebo dovozce či prodávajícího nebo balírny. Dále musí být přesně specifikován název druhu, skupiny nebo podskupiny potravin stanovených v příslušné vyhlášce, pod nímž je potravina uváděna do oběhu. Potravina, kterou nelze takto označit vzhledem k použitým surovinám nebo použité technologii se označí názvem odvozeným od základní použité suroviny nebo technologie. Obal musí dále obsahovat údaje o množství výrobku, u pevných potravin v nálevu musí být kromě celkové hmotnosti uvedena i hmotnost pevné potraviny.
Dále musí být na obalu vyznačeno datum použitelnosti u druhů potravin podléhajících rychlé zkáze a u druhů, kde to stanovuje příslušná vyhláška. Výjimku z tohoto zákonného pravidla tvoří například čerstvé ovoce a zelenina, konzumní brambory, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje.
Potraviny s prošlým datem spotřeby se nesmí dál prodávat, potraviny s prošlým datem minimální trvanlivosti lze prodávat dál ve slevě, ale vždy odděleně a spotřebitel na to musí být upozorněn.
Spotřebitel by měl na obale najít ale i další informace. Jde zejména o údaje o způsobu skladování, jde-li o potraviny, u nichž by při nesprávném skladování mohlo dojít k poškození zdravotní nezávadnosti nebo zhoršení jakosti. Dále údaje o způsobu použití, jde-li o potraviny, u nichž by při nesprávném použití mohla být poškozena zdravotní nezávadnost či stanovená nebo výrobcem deklarovaná jakost, údaje o určení potraviny pro zvláštní výživu, údaje o složení potraviny podle použitých surovin a přídatných látek, látek určených k aromatizaci a potravních doplňků.
Na obale nesmí chybět ani označení šarže, nejde-li o potravinu označenou datem minimální trvanlivosti nebo datem použitelnosti. Pokud toto datum obsahuje den a měsíc, uvedeny musí být i údaje o možnosti nepříznivého ovlivnění zdraví lidí, pokud tak stanoví zvláštní předpisy, údaje o ošetření potraviny nebo suroviny ionizujícím zářením, údaje o výživové (nutriční) hodnotě u potravin, na jejichž obalu je uvedeno výživové tvrzení a v dalších předepsaných případech údaje o třídě jakosti, je-li to zvláštními předpisy předepsáno.
Jde-li o balení určené pro tuzemského spotřebitele, musí být údaje uvedeny v českém jazyce, kromě obchodního názvu potraviny a údajů, které nelze jednoznačně v českém jazyce vyjádřit.
Malé, nečitelné písmo je protizákonné
Etiketu musí být zákazník schopen bez problémů přečíst. Zákon stanoví, že označení údaji na obalu musí být pro spotřebitele srozumitelné, uvedené na viditelném místě, snadno čitelné, nezakryté, nepřepsané jinými údaji, nesmazatelné a vyjádřené v nekódované formě (s výjimkou označení šarže).
Zřetelně musí být ve složení potraviny označeny především alergenní složky nebo jakoukoliv látky z nich pocházející, která byly použita při výrobě potraviny a jsou v konečném výrobku stále obsažena, a to i v změněné formě. Toto označení není povinné, pokud název, pod kterým je potravina prodávána, na tuto složku jednoznačně odkazuje.
GALERIE
Ilustrační foto