Praha – Tři nové profesory z Univerzity obrany v Brně jmenoval prezident Miloš Zeman osobně na Pražském hradě. V minulosti by jim byly dekrety předány společně s ostatními akademiky, ceremoniál pro dalších 42 kandidátů z nevojenských škol byl ale odložen na 12. června a tentokrát bez Zemanovy přítomnosti. Ten původní totiž mnoho akademiků kvůli prezidentovu rozhodnutí nejmenovat tři z nich bojkotovalo.
Zemanova profesorská škatulata: Tři jmenoval osobně
Zeman osobně jmenoval profesory Štefana Čorňáka, Stanislava Floruse a Jana Furcha. Při slavnosti prezident ocenil dopis rektora Univerzity obrany, ve kterém se zaručil za „osobnostní a morální integritu“ navržených. „Velice si toho vážím, protože se domnívám, že vedle přirozených, odborných kritérií, by měl vysokoškolský profesor, splňovat i ta mimoodborná kritéria, která by nijak nezpochybňovala jeho pověst,“ řekl Zeman.
- „Je to celoživotní ocenění a dostávat dekret přímo od prezidenta je něco výjimečného,“ uvedl jeden z jmenovaných profesorů Jan Furch.
V minulosti bývali profesoři vojenských i civilních škol jmenováni společně, tentokrát se tak nestalo. „Je třeba si uvědomit, že v zákoně o vysokých školách jsou vojenské a policejní školy upraveny zvlášť,“ uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček na dotaz, proč byla trojice jmenována odděleně.
Zeman před nedávnem odmítl podepsat dekrety Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala z Univerzity Karlovy a Jana Eichlera navrženého Vysokou školou ekonomickou. Na zasedání České konference rektorů ale akademici uvedli, že trvají na tom, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro jmenování profesorů. „Tito lidé jsou nepochybně významnými osobnostmi ve svých oborech a nepochybně svou činností přispívají k dobrým věcem v rámci naší republiky, je tudíž zvláštní, že má pan prezident dvojí metr,“ uvedl Ivo Medek, místopředseda České konference rektorů.
Jiří Fajt v reakci na Zemanovo odmítnutí mluví o žalobě na ochranu osobnosti. „Není dost dobře možné, aby kdokoliv kohokoliv spojoval s pomluvou. Druhá žaloba se týká nečinnosti pana prezidenta ve věci našeho profesorského jmenování,“ uvedl. „Není právo prezidenta nepodepsat jmenovací dekret, je to v prvé řadě právo vlády, protože to je kontrasignovaný akt - a na to už je i judikát Nejvyššího správního soudu. Nepochybně bych se soudil,“ uvedl poslanec za ANO a předseda výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Jiří Zlatuška.
Jan Eichler (1952) přednáší o mezinárodních bezpečnostních vztazích na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE. Je absolventem Vojenské akademie v Bratislavě (1975). Za minulého režimu pracoval na ministerstvu obrany a také československém velvyslanectví ve Francii, po revoluci krátce působil v armádním generálním štábu. Od roku 1994 pracuje v Ústavu mezinárodních vztahů v Praze a přednáší na VŠE.
Jiří Fajt (1960) je ředitel Národní galerie a působí také na Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty UK. Vystudoval Zemědělskou univerzitu (1983) a dějiny umění na Univerzitě Karlově (1994). V 80. letech zprvu pracoval jako myč oken, od roku 1988 působil v Lapidáriu Národního muzea a později v Národní galerii. Byl kurátorem výstav Magister Theodoricus, dvorní malíř císaře Karla IV., Karel IV., císař z Boží milosti, či Europa Jagellonica. Jeho profesorské jmenování se protahuje již dlouho, na podzim uvedl ministr školství Marcel Chládek, že jeho úřad zkoumá podnět, podle kterého Jiřímu Fajtovi odmítla udělit profesuru Humboldtova univerzita v Berlíně kvůli plagiátorství.
Ivan Ošťádal (1959) pracuje na Katedře fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, působí také ve Fyzikálním ústavu Akademie věd. Na MFF působí 32 let.
Tři kandidáti, které prezident odmítl jmenovat profesory
Podle předsedy konference a rektora Univerzity Karlovy v Praze Tomáše Zimy bude účast na jmenování zbývajících profesorů standardní, chybět na něm nebudou představitelé vysokých škol, jmenovaní kandidáti či zástupci ministerstva školství. Zima zopakoval, že nejmenování tří kolegů konference nadále považuje za nenaplnění zákonů.
Štafetu převezme po Chládkovi Valachová
Spor o jmenování Zeman řešil koncem května s nyní již odvolaným ministrem školství Marcelem Chládkem (ČSSD) a rektory dotčených vysokých škol. Svůj postoj nezměnil a dekrety tří kandidátů na profesuru stále odmítá podepsat. Rektoři prezidenta požádali, aby jim své rozhodnutí dal písemně, aby se s ním obrátili na premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), protože jmenování profesorů je sdílenou odpovědností s vládou. Spor spadne po odchodu Chládka do agendy jeho nástupkyně Kateřiny Valachové, se kterou se prezident sejde ve čtvrtek.
Jak se do budoucna k postojům prezidenta postavit, řeší nejen akademici, ale i politici. Měnit zákony ale většinou nechtějí. „Pan prezident musí dodržovat zákon, tak jak slíbil ve svém slibu, když se ujímal úřadu,“ uvedl poslanec za ANO a předseda výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Jiří Zlatuška. „Vysokoškolský zákon to úplně vyřešit nemůže, protože se předpokládá, že je nějaká minimální součinnost mezi prezidentem, vládou a univerzitou,“ dodává další členka výboru Anna Putnová z TOP 09. Samotný Zeman dlouhodobě usiluje, aby byl prezident zbaven povinnosti jmenování profesorů.
Ministr školství Petr Fiala (vlevo) předává dekret profesoru Martinu C. Putnovi (vpravo)
Odmítnutí prezident opakuje po dvou letech
Nejde ovšem o první případ, kdy se Miloš Zeman vzepřel jmenování profesora, kterého Univerzita Karlova navrhla. Již krátce po svém nástupu do funkce odmítl na jaře 2013 jmenovat literárního historika Martina C. Putnu. Odmítnutí zdůvodnil Putnovým veřejným vystupováním, které Zeman považoval za nevhodné. Po ostrém sporu s rektory - který později eskaloval do dalších konfliktů, kvůli nimž chyběli představitelé nejvýznamnějších českých vysokých škol na posledních dvou shromážděních k 28. říjnu – sice prezident Putnovo jmenování podepsal, předával je však tehdejší ministr školství Petr Fiala.
Po sporu o Martina C. Putnu se uvažovalo o tom, že by tato pravomoc přešla z prezidenta na ministra školství nebo předsedu Senátu. Myšlenku podpořil i Miloš Zeman, ale rektoři si přáli současný stav zachovat. Pravomoc tak prezidentovi zůstane i podle novely vysokoškolského zákona, kterou nedávno schválila vláda. Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek však vzhledem k novému sporu uvedl, že by bylo na místě novelu ještě prostřednictvím poslaneckého návrhu změnit.
Profesoři z Univerzity obrany dostali dekrety osobně od prezidenta (zdroj: ČT24)