Na oslavy 70. výročí konce války pojede prezident Miloš Zeman do Moskvy mimo jiné proto, aby uctil památku vojáků Ruské osvobozenecké armády generála Andreje Vlasova, kteří se na konci války podíleli na osvobození Prahy. „Má účast na akcích v Moskvě bude na památku vojáků takzvané Osvobozenecké armády,“ řekl Zeman v rozhovoru pro Český rozhlas s tím, že v době osvobození Prahy už nebyli vlasovci pod německým velením. „To máte jako v lidském životě. Vykonáte špatné skutky, což Vlasov nepochybně vykonal, ale na závěr svého života uděláte jednu dobrou věc. Vlasovovi vojáci byli také Rusové,“ dodal Zeman.
Zeman k návštěvě Moskvy: Uctím památku vlasovců
„Jedu do Moskvy, abych se poklonil památce mrtvých. Nikoli živých, ale mrtvých. Památce 20 milionů sovětských občanů, včetně vojáků, kteří zahynuli ve Velké vlastenecké válce. To je cíl mé návštěvy. A to je všechno,“ řekl Zeman ke sporům o jeho moskevskou cestu. „Přirozeně není možné klanět se před všemi pomníky, ať v Česku, anebo v jiných státech. Ale na rozdíl od jiných evropských vůdců, jejichž země neosvobozovala Rudá armáda, jedu do Moskvy. Uctít mrtvé je hlavní cíl mé návštěvy Moskvy,“ dodal prezident v rozhovoru pro ruské vysílání Českého rozhlasu.
Většina Rusů dodnes na generála Vlasova a jeho vojáky hledí jako na zrádce. „Vlasovci byli Rusové, kteří byli přesvědčeni, že Stalin je pro Rusko zkázou,“ vysvětlil historik Tomáš Jakl. „Mnozí byli odhodláni bojovat proti Stalinovi, i když Německo už se hroutilo,“ doplnil historik. Vlasovci podle něj chápali nebezpečí, které tehdejší Německo představovalo, a bojovali tak spíše sami za sebe. „Velké množství Pražanů vděčí za svůj život tomu, že se vlasovci dohodli s organizátory pražského povstání a odrazili německý útok,“ připomněl Jakl.
Oslavy v Moskvě: Dorazí i Fico
Do Moskvy na květnové oslavy konce druhé světové války má přijet také slovenský premiér Robert Fico. S odvoláním na vysoce postavený diplomatický zdroj to uvedl slovenský zpravodajský server Pravda.sk. Předseda slovenské vlády se ale údajně stejně jako český prezident Miloš Zeman nezúčastní slavnostní vojenské přehlídky na Rudém náměstí. Před dvěma týdny mluvčí Zemana Jiří Ovčáček uvedl, že se Zeman v Moskvě místo účasti na této přehlídce sejde právě se slovenským premiérem Ficem. Úřad slovenské vlády tehdy ale tuto informaci nepotvrdil a stále nevydal ani oficiální stanovisko k Ficově údajné cestě do Moskvy. Ficovu účast přitom už v březnu avizoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Pohledy na vlasovce jsou dodnes rozporuplné
Bývalý sovětský generál Andrej Andrejevič Vlasov sestavil pod patronátem hitlerovského Německa Ruskou osvobozeneckou armádu, aby svou vlast zbavil Stalina. Někteří historici ve Vlasovovi vidí zrádce, který si hleděl zachránit kůži, jiní vytýkají západním spojencům, že nepochopili důsledný antibolševismus vlasovovských vojsk.
Vlasov se narodil 1. září v gubernii Nižnij Novgorod. Zatímco Stalinova diktatura revolucionalizovala agrární Rusko – často krvavě –, dělal syn rolníka rychlou kariéru. Důkazem jeho loajálnosti je fakt, že přežil velké čistky v důstojnickém sboru. Rozhodnutí Stalina o jeho vyslání do Číny ve funkci vojenského poradce bylo dokonce vysokou poctou.
Po návratu do vlasti udělal z proslulé 99. střelecké divize elitní jednotku. V září 1941 se postavil u Kyjeva úspěšně na odpor jednotkám wehrmachtu. Když v listopadu téhož roku němečtí vojáci pronikli až na okraj Moskvy, podařilo se nově utvořené 20. armádě pod vedením Vlasova jejich postup zastavit, o půl roku později ale byla tato armáda jižně od Leningradu rozprášena.
V březnu 1942 Stalin Vlasova jmenoval zástupcem velitele Volchovského frontu. Zakrátko byl pověřen velením 2. úderné armády. Útvar, úderný jen podle jména, byl tehdy vinou chybných rozkazů vrchního velení v kritické situaci. Vlasov, odpovědný za armádu a operaci, kterou nepřipravoval, neplánoval a nezačal, dostal příkaz, aby útvar vyvedl z obklíčení. Rozdělil ho na tři skupiny, aby se vojáci snáze dostali z uzavřeného kruhu. Podařilo se to však pouze jedné z nich. Velitel druhé skupiny se v bezvýchodné situaci zastřelil a Vlasov s třetí skupinou padl 12. července 1942 do nacistického zajetí.
V listopadu 1944 dal Hitler na naléhání Himmlera svůj souhlas s vytvořením „Ruské osvobozenecké armády“. Sovětští zajatci do ní vstupovali nejčastěji proto, aby unikli nelidským podmínkám v zajateckých táborech, část chtěla bojovat proti Stalinovi z přesvědčení. Z vězňů byly sestaveny dvě slabé divize, které po výcviku v Dabendorfu u Berlína byly špatně vyzbrojené vyslány na frontu. Nacistické velení nasazovalo Vlasovovu ROA zejména v týlu ke strážní službě a k potlačování partyzánského hnutí. Pouze některé oddíly bojovaly před koncem války na Odře.
Koncem války byla větší část Vlasovovy armády soustředěna v Čechách. O chystaném povstání v Praze informovali generála Vlasova 2. května představitelé domácích ilegálních vojenských skupin. Vlasovovy jednotky zasáhly 6. až 7. května do bojů na straně povstalců. Zpevnily obranu Prahy na jižních přístupech k městu, na linii Modřany-Podolí-Pankrác a v prostoru Hrdlořezy-Strašnice. Zasáhly v bojích na Pankráci, na Vinohradech a na Smíchově. V noci na 8. května dobyly Ruzyň a obsadily letiště, odkud startovaly německé stíhačky k útokům na Prahu. V bojích padlo asi 300 vojáků.
Prozatímní československá vláda však nechtěla mít s vlasovci nic společného – Česká národní rada 7. května sice poděkovala Vlasovově armádě za pomoc, odmítla jí však poskytnout azyl. O den později zahájili příslušníci ROA ústup z Prahy a pokusili se neúspěšně o přechod do amerického zajetí – v prostoru Lnáře orgány NKVD popravily tisíce vlasovců. Generál Vlasov se bez úspěchu pokusil získat azyl ve Švédsku a uprchnout do Španělska. Američané ho 3. července 1946 předali sovětským úřadům. Téhož měsíce byl s 11 nejvyššími veliteli své armády odsouzen k smrti za velezradu, špionáž, sabotáž a teroristickou činnost proti SSSR, kterou prováděl jako agent německé výzvědné služby.