Brno – Soudkyně Jana Lorencová souhlasí s dohodou o částečném narovnání platů, na kterém se v pátek dohodli zástupci vlády a justice. Oznámil to předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa. Ministři dnes podobu dohody schválili, rozpočet by díky tomu mohl ušetřit kolem čtyř miliard korun. Výplata peněz je podmíněná tím, že se soudci a žalobci vzdají části nároků. Pokud soudce na dohodu nepřistoupí, tak nedostane žádný doplatek. O svůj plat se ale bude moci soudit. Předsedové Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu ale doufají, že na dohodu přistoupí většina soudců.
S dohodou o platech souhlasí vláda i soudkyně, která spor vyvolala
Podle dohody vlády s představiteli justice dostanou soudci a státní zástupci peníze, o které přišli kvůli nesprávně stanovené platové základně. Stát jim však zpětně nevyplatí platy, o které přišli, protože zákonodárci dlouhodobě nepřiznávali soudcům trojnásobek základny. Soudkyně Jana Lorencová, jejíž žaloba je ve sporu klíčová, s takovou dohodou souhlasí. „Jsem ochotna uzavřít dohodu a vzdát se svého nároku. Já očekávám od všech, že udělají to stejné co já a budou následovat moje kroky,“ uvedla pro ČT.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ovšem minulý týden hovořil o 1 300 žalobách, které soudci kvůli svým platům podali. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) takový počet zvyšuje možnost, že se neshodnou. Ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) je naopak přesvědčena, že dohoda je natolik silná, že kdyby na ni někdo nepřistoupil, ztratil by veškerý kredit. „Tím vyšle signál: Nám nejde vůbec o to, že jsme lépe placení a ještě chceme maximum nároků do budoucnosti. Jde nám jenom o to, abychom na tom vydělali co nejvíce,“ je ministryně přesvědčena. Očekává proto, že soudci stáhnou 80 až 90 procent žalob.
Helena Válková:
„Je to jedna ku třem. Státu se tím ušetří asi čtyři miliardy. Stát vyplatí – pokud by dohodu o narovnání všichni podepsali, to znamená 4 200 soudců a státních zástupců – jednu miliardu a 200 milionů korun.“
Nejvyšší soudní autority chtějí ovlivnit své kolegy
Předsedové nejvyšších soudů Pavel Šámal a Josef Baxa předpokládají, že dohodu o částečném doplacení mezd přijme převážná většina soudců. Oba se pokusí kolegy svou autoritou ovlivnit – budou prý probíhat jednání se všemi předsedy soudů. Nikdo ale soudce nemůže nutit, záleží na nich, zda podepíšou, anebo budou pokračovat v individuálních sporech.
„My jsme vstoupili do jednání, aniž bychom měli mandát od všech tří tisíc soudců, také jsme nemohli dávat garance, jak se celá soudcovská komunita zachová. Ale protože známe své kolegy a kolegyně, tak věříme, že rozum, který musí být u každodenního rozhodování soudce přítomen, i v tomto směru zvítězí a obnoví se ztracená rovnováha. Budeme o tom se svými kolegy dále mluvit prostřednictvím předsedů jednotlivých soudů, abychom je ujistili, že jsme nejednali o své vůli,“ uvedl na brífinku Baxa. Šámal v Událostech, komentářích potom vládě vyjádřil dík za to, že na jednání přistoupila.
Vláda dohodu schválila, nikoli však jednomyslně
Znění dohody se soudci dnes schválila vláda. Někteří ministři však měli výhrady, podle ministryně Válkové bylo hlasování těsné, nechtěla však upřesnit, kteří ministři měli jaký názor. Podle zdroje agentury ČTK hlasovali pro ministři za ČSSD a KDU-ČSL, zatímco většina zástupců ANO včetně Andreje Babiše se zdržela. Alternativou podle ní bylo přistoupit na veškeré požadavky soudců. Například ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) již před hlasováním hovořil o výběru mezi možností špatnou a ještě horší. Po vládě však musí na dohodu přistoupit také další soudci. „Jestli v té dohodě bude pokračováno, tam už je míček na straně soudců,“ podotkl Petr Jirsa.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na tiskové konferenci po jednání kabinetu uvedl, že vláda rozhodovala mezi dvěma špatnými možnostmi a pro dojednané řešení hlasovala s „velkým skřípěním zubů“. Řešení Sobotka považuje za nejbezpečnější pro daňové poplatníky. Upozornil také, že asi třetina vyplacených peněz se vrátí do státního rozpočtu.
Opoziční poslanec a bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) závěr vládního hlasování označil za předčasnou rezignaci. „Vláda podlehla justičnímu diktátu, aniž využila všechny prostředky, které ještě má,“ řekl s tím, že Válková na páteční schůzi „odkývala to, co si justice připravila“. Ministryně podle Blažka měla požádat předsedu Nejvyššího soudu, aby další žaloby soudců předal jinému senátu. „Aby vznikl další, konkurenční senát, který by mohl projednávat další žaloby, aby tam byl konkurenční názor,“ uvedl Pavel Blažek. Odmítl přitom, že by stát díky dohodě Válkové ušetřil.
Pavel Blažek:
„Ušetří? Protože si justice vymohla, že hrozí šest, tak budeme žít v jakési představě, že se teď ušetří nějaké 4,5 nebo kolik miliardy.“
Podoba dohody se nelíbí ani další opoziční straně TOP 09. Kritizovali ji zástupce strany ve sněmovním ústavně právním výboru Martin Plíšek i poslanec Jan Farský. „Vláda se zbytečně brzy nechala zatlačit do kouta v situaci, kdy 1 300 soudců podalo individuální žaloby,“ komentoval krok vlády v Událostech, komentářích Plíšek (TOP 09). Podle Farského jde zase o záplatu, která však ve skutečnosti nemůže nikomu zabránit domáhat se peněz u soudu. „Neexistuje způsob, jak je odmítnout,“ podotkl. Podobný názor má také poslanec KSČM Stanislav Grospič.
GALERIE
videogallery_506910
Ústavní stížnost je možná, podat ji musí předseda soudu
Vláda ovšem má vedle dohody ještě jednu možnost, jak postupovat. Jde o ústavní stížnost na verdikt Nejvyššího soudu schvalující zpětné dorovnání platů soudců. Podat ji však může pouze předseda okresního soudu Petr Jirsa. Vyzvala ho k tomu ministryně spravedlnosti Helena Válková, podle které by ji podat měl kvůli péči řádného hospodáře. Jirsa se však zatím nerozhodl, zda stížnost podá. Premiér Sobotka k tomu po jednání vlády uvedl, že má ústavní stížnost připravit ministryně Válková.
Jenže právě souhlas soudkyně Lorencové s navrženou dohodou může znamenat, že už se Petr Jirsa na Ústavní soud nebude moci obrátit. „Kolegyně Lorencová by se měla vzdát svého nároku, tím pádem by okresnímu soudu, potažmo státu v tomto konkrétním případě neměla vzniknout žádná škoda,“ uvedl předseda okresního soudu.
Páteční dohoda by státní kasu vyšla na 1,2 miliardy korun, ovšem žaloby a případné prohrané soudní spory by rozpočet podle odhadů zatížily pětkrát více. Předpokladem pro zisk části peněz přitom je, že se soudci, kteří na dohodu přistoupí, zavážou, že se kvůli platům nebudou soudit. Podle ministryně Válkové by měly být náhrady vyplaceny do června. Naznačila přitom, že by dodatečné peníze na platy mohly jít z rezerv ministerstva a státního rozpočtu. V rozpočtu ministerstva dostatek prostředků není.
GALERIE
zdroj: ČT24
Čím se řídí platy soudců u sousedů?
K čemu došel Nejvyšší soud?
Český statistický úřad pravidelně zveřejňuje údaje o průměrné hrubé měsíční mzdě fyzických osob v nepodnikatelské sféře. Ministerstvo práce a sociálních věcí údaj používalo při stanovení platové základny soudců a představitelů státní moci. Podle verdiktu Nejvyššího soudu však mělo ministerstvo správně vycházet z jiného údaje, který mzdy fyzických osob přepočítává na plné úvazky. Dosud používaný údaj totiž zahrnuje zkrácené úvazky, které průměr stlačují níž. Ministerstvo spravedlnosti, které dlužnou částku vyčísluje, odhaduje náklady na 1,7 miliardy korun. Většina z této sumy by šla právě soudcům. Část rozhodnutí Nejvyššího soudu je ale podle Sobotky v rozporu s předcházejícím rozhodnutím Ústavního soudu, který se platy soudců zabýval.