Domy stojí na uhelném bohatství, které už zničilo řadu obcí

Praha – Surovina v dolech na severozápadě Čech dochází. Limit těžby uhlí v okolí Mostu by se mohl zvýšit jenom částečně, což by nemuselo zničit celý Horní Jiřetín. Ten by ale nebyl první obcí, která by kvůli těžbě mohla zmizet z mapy úplně. Než by se ale s novou těžbou začalo, čekalo by na těžaře ještě mnoho práce – zajištění spousty posudků a odkoupení domů, pod kterými jsou zásoby uhlí na další desítky let.

Jako poslední zanikly Libkovice na Mostecku (zdroj: ČT24)

Pokud nedojde k rozšíření těžby, práce v dolech se zastaví za sedm let. Právě proto ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) jako přibližný termín, kdy by se mohlo prolomení těžebních limitů projevit v praxi, udává roky 2020 nebo 2021. Ať už by byla schválena kterákoliv varianta prolomení limitů, předcházelo by tomu vypracování řady studií a provedení řady přípravných prací. Nicméně vláda musí svoje rozhodnutí vyjádřit již brzy. Nejpozději v březnu musí ministr průmyslu a obchodu předložit vládě varianty, o kterých se bude hlasovat. Pokud vláda nerozhodne do poloviny roku, těžaři musí začít s razantním útlumem prací.

Spolu s případným stanoviskem o prolomení limitů by se rozjela série teoretických prací a další politická jednání. Jednak bude zapotřebí získat řadu odborných posudků. K věci se bude třeba vyjadřovat ministerstvo životního prostředí a také dotčené obce jako Horní Jiřetín a Černice, případně firmy. Nezbytná bude projektová dokumentace, plán sanací a rekultivací, výstavba komunikací a vynětí pozemků z půdního fondu. Po předložení všech stanovisek se bude čekat na získání povolení k hornické činnosti, které řeší orgány státní báňské správy.

Pokud by se pozitivní rozhodnutí o prolomení limitů odsouvalo, neslo by to s sebou vážné finanční potíže. Horní zákon totiž těžařům udává povinnost zahájit po skončení těžby rekultivační práce, čímž dojde k zahlazení vybudované struktury dolů. Pokud by například byla zvolena varianta zatopení, pakliže by politici změnili v budoucnu názor, vyžádaly by si přípravné práce na znovuotevření velké množství času.

Povolení k těžbě znamená stavební uzávěru

Včasné rozhodnutí je prospěšné i pro obyvatele okolních obcí. Dokud trvá nejistota, zda bude část města zničena, nebo dokonce většina, nebude velký zájem investovat zde peníze a zamrznou i jakékoliv opravy. Ale ani jednoznačné rozhodnutí o bourání domů obyvatelům příliš optimismu nepřinese. Kde je povolení k těžbě, je také automaticky stavební uzávěra. A to by znamenalo, že v těchto místech už se nadále neopraví jediná silnice, vodovod nebo nepostaví školka ani dům. Těžaře naopak čeká postupné uzavírání dohod na odkup domů, nemohou je totiž automaticky vyvlastnit.

Prolomení limitů podle odpůrců navíc přinese zhoršení životního prostředí, zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Bedřich Moldan navíc oponuje údajné potřebě udržet objem vytěženého hnědého uhlí vysoko. Podle něj je třeba vzít v potaz energetický vývoj. Hraje se zde přitom o zhruba 280 milionů tun uhlí a těžbu nejméně na dalších 50 let při částečném prolomení limitů. Při úplném prolomení by zdroje měly vystačit až na 100 let.

Most přišel o historické centrum, poslední padly Libkovice

Za oběť těžbě uhlí nebo i jiné krajinné úpravě jako třeba stavbě vodní nádrže padly desítky obcí, které tak čas vymazal z map. Dosud posledním příkladem jsou Libkovice na Mostecku, jejichž konec nastal v roce 1992. O likvidaci vesnice, v níž žilo zhruba 800 obyvatel, bylo rozhodnuto v roce 1987. Bagry do ní vjely v roce 1991. Poslední připomínka někdejších Libkovic - ruina kostela svatého Michala - byla stržena v létě 2002. Paradoxně se v místě, kde stávaly, přitom netěží dodnes. Mušov na Jižní Moravě musel zase ustoupit vodě - zaplavila ho v roce 1987. Nejsilněji takové změny krajiny zasáhnou ty, kteří si ji pamatují v původní podobě z vlastní zkušenosti. Na ty už v bývalém prostoru Mušova čeká jenom kostelík, situovaný na ostrůvku uprosřed dolní nádrže. „Je to maják minulosti, dá se říct,“ zmínil pamětník Vlastimil Binder.

Zřejmě jako první musela těžbě uhlí ustoupit v roce 1959 podkrušnohorská osada Ervěnice. Uhlí padlo za oběť i historické jádro města Most, které bránilo vytěžení 100 milionů tun této suroviny. Do začátku 90. let potkal podobný osud mimo jiné obce a osady Jezeří, Albrechtice, Čtrnáct Dvorců, Boudy, Palody, Malé Březno, Podhůří, Kundratice, Dřínov, Komořany, Holešice, Hořany, Újezd, Kyjice, Záluží, Šimperk nebo Dolní Jiřetín. Jestli se k němu připojí i jeho „Horní“ soused, by už brzy měli politici rozhodnout.