Praha - Předsednictvo Rady vysokých škol je hluboce znepokojeno skutečností, že Kancelář prezidenta republiky znovu nepozvala dva rektory na slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti svátku 28. října. Je to svátek České republiky, nikoliv Miloše Zemana, glosoval tuto skutečnost předseda rady Jakub Fischer.
Pozvánku znovu nedostali rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek a jeho kolega z Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer, kteří v minulosti měli s prezidentem Zemanem spor. Česká konference rektorů to v úterním prohlášení označila za nedůstojné a podpořilo ji i předsednictvo Rady VŠ.
Řada pozvaných rektorů se ceremoniálu, který bude v úterý na Hradě, nezúčastní. Ti, kteří na slavnost nepřijdou, se však většinou omluvili kvůli jiným povinnostem, nikoli na protest proti selekci zvaných. Hned pět rektorů například bude slavit státní svátek na českém velvyslanectví v Dillí během pracovní cesty po Indii.
Konkrétní doporučení, zda mají ostatní rektoři pozvání přijmout, předsednictvo Rady vysokých škol nevydalo. „Rektoři jsou moudří a svéprávní lidé a určitě se dobře rozhodnou, zdali tam jít, nebo nejít,“ řekl předseda Jakub Fischer.
Osobně prý chápe obě strany. „Chápu jak ty, kteří tam půjdou, a vyjádří tím úctu České republice a těm, kteří převezmou státní vyznamenání, ale stejně tak chápu i ty, kteří tam nepůjdou, a vyjádří tím solidaritu s těmi nepozvanými,“ doplnil.
Odplata za urážku přetrvává
Vlna kritiky, která se loni po vynechání části rektorů snesla na prezidentovu hlavu, vycházela především z toho, že se rektoři slavnosti neúčastní jako fyzické osoby, nýbrž jako představitelé univerzit. Opominutím Mikuláše Beka tak podle nich Miloš Zeman opovrhl celou Masarykovou univerzitou, jejíž založení přitom bylo úzce spjato se vznikem Československa a osobou jeho prvního prezidenta.
Sám Bek vysvětlil své vynechání při zasílání pozvánek tím, že nedlouho předtím nenechal prezidenta vystoupit před studenty ekonomie, což Zeman potvrdil. Šlo o předvolební období, rektor poukázal, že Zeman tehdy vystupoval v kampani jako čestný předseda jedné z kandidujících stran. „Jeho tvář na nás shlíží z volebních billboardů této strany. Jeho vystoupení na půdě univerzity v době volební kampaně by bylo jasným narušením principu politické neutrality univerzity vůči soutěži demokratických stran o přízeň voličů, studentů a zaměstnanců univerzity,“ napsal tehdy Bek v textu určeném akademické obci, který zveřejnil na univerzitním portálu.
Zeman své odmítnutí považoval za urážku: „Jestliže tedy pan rektor Masarykovy univerzity prohlásil, že zakázal moji přednášku na této univerzitě, o kterou jsem mimochodem nepožádal já, ale Jihomoravský kraj, z důvodů, že bych tam prováděl předvolební agitaci, považuji to za urážku hlavy státu a na tuto urážku jsem reagoval jeho nepozváním.“
Libor Grubhoffer se dostal do střetu s prezidentem loni na jaře, kdy se nezúčastnil slavnostního jmenování profesorů, kde Zeman odmítl jmenovat Martina C. Putnu. „Jestliže někdo odmítne jedno pozvání, je zcela jasné, že není pozván podruhé,“ zdůvodnil Zeman Grubhofferovo nepozvání.
Poté, co vyšlo najevo, že nebyli pozváni Mikuláš Bek a Libor Grubhoffer, odřekla účast i tehdejší hlava České konference rektorů a Univerzity Karlovy Václav Hampl i řada dalších rektorů. Někteří naopak na slavnost přišli, spor považovali za nedůstojný. Dorazili tak například představitelé Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Akademie výtvarných umění a také hlavy obou státních vysokých škol.
Novela vysokoškolského zákona má podporu akademiků
Ministerstvo školství po zpracování připomínek připravilo kompromisní verzi novely vysokoškolského zákona. Návrh normy, který nyní míří do vlády, má podporu akademiků. Kladný postoj k němu má předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer. „Sám za sebe mohu říci, že s výsledkem jsem spokojený,“ řekl Fischer. „V případě, že by byla témata, na nichž je křehká dohoda, znovu otevřena, bude Rada vysokých škol velmi aktivně působit ve prospěch akademické obce,“ dodal Fischer.
Ve srovnání s návrhem, který ministerstvo předložilo do připomínkového řízení, bylo upraveno například ustanovení o způsobu jmenování předsedy Národního akreditačního úřadu. Bylo doplněno, že ho ministr před předložením vládě projedná s orgány reprezentace vysokých škol. „Akademická suverenita vysokých škol je nedotknutelná,“ řekl vedoucí komunikace EDUin Bohumil Kartous. Národní akreditační úřad bude mít nově rozhodovací pravomoc, už nebude jen vydávat doporučení pro ministerstvo školství. Mění se také systém akreditací na takzvané institucionální akreditace pro určitou oblast vzdělávání a typ studijních programů. Studijní programy, které nyní musejí být akreditovány jednotlivě, by si vysoké školy vytvářely samostatně.
