V kauze tunelování firmy Oleo Chemical zazněly u soudu závěrečné řeči, promluvil i lobbista Ivo Rittig. Své stíhání opět označil za absurdní. Rozsudek u pražského městského soudu zazní 10. února. Státní zástupce požaduje pro Rittiga a většinu dalších obžalovaných pětiletý trest vězení za krácení daní, zpronevěru nebo praní špinavých peněz. Všichni vinu popřeli.
Rittigovi hrozí za tunelování Oleo Chemical pět let. Lobbista tvrdí, že nedostal ani korunu
Podle obžaloby mířilo 20 milionů korun z petrochemické firmy Oleo Chemical k Rittigovi jako odměna za fiktivní poradenství Oleu od Cokeville Assets, karibské společnosti lobbistova obchodního partnera Petera Kmetě.
Kromě Rittiga a Kmetě jsou obviněni právníci Karolína Babáková a David Michal nebo bývalí šéfové Olea Michal Urbánek a Kamil Jirounek. Svědčí proti nim spoluobviněný účetní Jaroslav Kubiska, který podle vyšetřovatelů pomohl rozkrýt podezřelé finanční machinace.
Rittig označil závěry státního zástupce za „lživé a naprosto absurdní“. Od Olea prý nikdy nedostal ani korunu, spojitost s Cokeville Assets odmítl. Urbánek zase apeloval na soudkyni, aby se rozhodovala pouze na základě daného skutku, a ne dalších okolností a vlivů kolem případu. „Všechny nás už dávno odsoudili kvůli jménu Rittig,“ podotkl.
Podle Michala „je soudní soustava zatím jediná, kterou rakovina nenapadla“. Babáková si položila řečnickou otázku, proč by páchala majetkovou trestnou činnost, když by z ní podle obžaloby nic neměla. Obžaloba pak podle ní vůbec nedává smysl: „Viní majitele Olea, že zpronevěřovali peníze své vlastní společnosti tím, že platili faktury z obchodních vztahů,“ řekla ČT.
Žalobce ve své dřívější závěrečné řeči naznačil, že motivem k vyvedení peněz k lobbistovi mohlo být to, že Rittig by dokázal firmě zajistit odbyt ve společnostech, kde měl vliv – například v pražském dopravním podniku.
Soudkyně Kateřina Radkovská vynese 10. února rozsudek v Rittigově nepřítomnosti, podnikatel se z vyhlášení předem omluvil. Radkovská je jednou z nejmladších soudkyň městského soudu, v minulosti rozhodovala například v případech vraždy Bohumíra Ďurička nebo v kauze pražského zastupitele Karla Březiny.