Soudcovská unie vystoupila proti tomu, že někteří předsedové či místopředsedové soudů opakují svůj mandát, což je prý v rozporu se starším nálezem Ústavního soudu. Unie dá proto podnět k žalobě ve veřejném zájmu, která může znamenat i jejich odchod z funkcí.
Soudcovská unie dá podnět k žalobám: Nelíbí se jí opakované mandáty předsedů soudů
„Soudcovská unie musí trvat na tom, aby nálezy ÚS byly respektovány,“ řekla prezidentka unie Daniela Zemanová po skončení shromáždění v Mikulově na Břeclavsku. Žalobu ve veřejném zájmu může podat buď veřejná ochránkyně práv, anebo nejvyšší státní zástupce.
ÚS se proti opakování mandátů postavil před šesti lety kvůli riziku „personální korupce“ a přílišnému propojení soudní a výkonné moci. Debata o nálezu však v justici dosud zcela neutichla, což potvrdil i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).
Proti opakování mandátů se v pátek jasně vyslovil předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal. Podle něj není vhodné ani to, aby soudci například po vypršení funkcionářského mandátu u jednoho soudu přešli na místo předsedy či místopředsedy dalšího soudu a stali se „profesionálními funkcionáři“. Měli by se vrátit k běžné práci soudce, zdůraznil Šámal.
Problém se podle Zemanové týká vyšších soudů
Soudcovská unie podle Zemanové ví o několika případech místopředsedů soudů, kteří se možná do funkcí dostali v rozporu s nálezem ÚS. Média v tomto kontextu v minulosti informovala o místopředsedovi Vrchního soudu v Praze Stanislavu Bernardovi, který byl po vypršení svého řádného funkčního období pouze pověřen výkonem pravomocí místopředsedy a poté znovu řádně jmenován.
„Ta situace nastala na několika soudech, jedná se o vyšší soudy, to znamená: nejsou to okresní soudy, u kterých by se případně v krajních možnostech dalo i předpokládat, že z nedostatku uchazečů se předseda soudu k této možnosti uchýlí,“ uvedla Zemanová.