Lékařům v Česku se podařilo transplantovat dělohu. První ženou, která tuto operaci v historii naší medicíny podstoupila, je třicetiletá Jana. Dárkyní se stala její třiapadesátiletá matka. Od zákroku zatím uplynuly dva týdny a obě pacientky se cítí dobře. Čeští lékaři vlivem této události chystají jako první na světě transplantaci dělohy od zemřelých dárkyň.
IKEM poprvé transplantoval dělohu. Češka tak může normálně porodit
První česká transplantace dělohy (zdroj: ČT24)
Operace obou žen trvala asi šestnáct hodin a proběhla 30. dubna. Dcera dárkyně tak má šanci normálně otěhotnět a porodit zdravého potomka. Operace neměla ani dalekosáhlé přípravy, stačilo hlavně předoperační vyšetření. Ani jedna z nich se prý před nástupem do nemocnice dlouho nerozmýšlela, protože je lékaři předem informovali o všech rizicích. Sama operace byla náročná, protože v děloze jsou milimetrové cévky.
To, že má vrozenou vadu a nikdy nebude moci mít vlastní děti, Jana zjistila v 16 letech. „Tehdy žádné řešení nebylo. Smířila jsem se s tím a vzala to sportovně,“ říká blondýnka. Později začala uvažovat o adopci. Pořád ale doufala, že moderní medicína přijde s nějakým novým způsobem léčby.
O možnosti transplantace dělohy poprvé slyšela před časem od své tety, která je gynekoložka. Pak už se zapojila do experimentu. „Pro mne je to super možnost, že budu mít konečně se svým mužem vlastní miminko,“ uvedla. Dodává, že její manžel se vším souhlasil a podpořil ji.
Pacientka Jana (třetí zprava) a její matka Marta (druhá zprava), která jí darovala dělohu.
První dítě z transplantované dělohy se ve světě narodilo v září 2014 ve Švédsku. Žena, která dělohu darovala, byla zdravá dárkyně v menopauze a měla už dříve sama dvě děti. Profesor Mats Brännström, jenž je hlavním průkopníkem, loni získal za svou metodu výroční cenu. Podařilo se mu už jedenáct úspěšných transplantací završených narozením čtyř zdravých dětí.
Přednosta kliniky transplantační chirurgie v IKEMU Jiří Froněk se na části švédské studie osobně podílel. Své znalosti uplatnil v Česku poprvé. Už dříve však uvedl, že tento zákrok by se do budoucna mohl zařadit do programu léčby vrozených či získaných vad. Dle jeho názoru jde totiž o další z mnoha orgánových transplantací v řadě, ačkoliv oproti výměně srdce, ledvinám nebo plicím je velký rozdíl.
Děloha od zemřelých?
Čeští lékaři se však chystají postoupit o krok dál. Kromě transplantace od živých dárkyň společně s motolskou nemocnicí chystají jako první na světě studii, která má ověřit možnosti transplantace dělohy od těch zemřelých.
V připravené studii chtějí provést dvacet zákroků. Polovina pacientek by měla dostat orgán od živé dárkyně, polovina od zemřelé. „Bude to druhá studie na světě a první, která porovná transplantace od živých a mrtvých dárkyň. Jak známe své lékaře, věřím, že laťku (první studie) přeskočí,“ uvedl šéf IKEMu Aleš Herman.
Příprava na český projekt trvala čtyři roky. Čeští lékaři spolupracovali se švédskými experty. Jejich práci nechtějí opakovat, ale posunout dál. Zatím oslovili sto pacientek. Z nich postupně vybrali dvě desítky, které by se do studie mohly zapojit. Musejí ale splňovat zdravotní i jiná kritéria. U první desítky se dokončují testy. Zákrok je zatím experiment. Studie má také nastavit postup.
Záznam tiskové konference o transplantaci dělohy (zdroj: ČT24)