Smlouvy nezařazené v registru budou neplatné, poslanci přehlasovali senátory

UDÁLOSTI: Sněmovna odmítla senátní verzi registru smluv (zdroj: ČT24)

Poslanci schválili zákon o registru smluv v původní podobě. Současně odmítli změny, se kterými se jim předloha vrátila ze Senátu. Horní komora chtěla zamezit tomu, aby byla nezveřejněná smlouva neplatná. S tím však senátoři ve sněmovně navzdory stanovisku KSČM a části ČSSD neuspěli.

Pro změnu zákona o registru smluv podle přání senátorů hlasovalo 27 poslanců zejména z ČSSD a KSČM, dalších 92 bylo proti. Horní komora tak neprosadila, aby za nezveřejnění smlouvy v registru hrozila pouze desetitisícová pokuta. Poté poslanci schválili zákon v původním znění, které podpořili i někteří z poslanců, již předtím byli pro senátní verzi. Nyní tedy prezident dostane k podpisu návrh zákona v podobě, kterou poslanci poprvé schválili v září.

Registr smluv vymezil ve sněmovně jinou dělicí čáru než obvykle. Za zákon v původním znění se jednoznačně stavěly ANO, TOP 09 a Úsvit, ke kterým se připojila také ODS. „Je fiasko, že jsme nebyli schopni registr smluv doposud prosadit,“ prohlásil předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Většina stran považuje senátní verzi za zbytečnou

Představitelé stran, které podpořily sněmovní verzi registru smluv, současně odmítli připustit, že by senátní verze stačila. „Registr smluv ve formě, ve které přichází ze Senátu, je cárem papíru,“ řekl předseda poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch. Andrej Babiš dodal, že nechápe, proč Senát pozměněnou verzi navrhl.

Jeden z navrhovatelů zákona Jan Farský (TOP 09) potom řekl, že než aby prošel senátní návrh, tak „raději žádný“.

Proti sněmovnímu návrhu, eventuálně za senátní znění, se potom hromadně postavili komunisté a část ČSSD. „Nadnárodní kapitál tlačí na státy, aby se vzdaly svých regulačních možností. Registr smluv v tom hodně pomáhá,“ zdůvodnil odpor levice komunistický poslanec Jan Klán. Štěpán Stupčuk (ČSSD) potom řekl, že poslanci vlastně nevědí, co chtějí schválit. „Nevíme, jaké všechny dopady toho zákona budou,“ poznamenal.

Za senátní variantu postavil také Tomio Okamura (SPD), který naopak vnímá registr smluv jako narušení konkurenčního boje. Stejně jako někteří sociální demokraté ale po neúspěchu senátního návrhu hlasoval pro sněmovní verzi.

Různé postoje k registru koalici nerozloží

ČSSD měla rozhodující slovo v Senátu, kde její zástupci mají většinu. Sociální demokracie ale ohlásila, že budou mít její poslanci volnou ruku. Řada z nich se při hlasování o senátní verzi zdržela, pět jich bylo proti. KDU-ČSL potom chtěla prosadit jiné změny ve verzi prosazené sněmovnou a schválit takovou variantu. Její poslanci ale v rozpravě naznačili, že zatím zákon podpoří a poté připraví novely. Senátní variantu její poslanci odmítli. „Zákon zůstal někde na půli cesty, ale to, co navrhoval Senát, už bylo za čarou,“ uvedl předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Místopředseda lidovců Jan Bartošek však podotkl, že různé názory vládní koalice neohrozí její další existenci. Registr smluv podle něj není v koaliční smlouvě. „Materiál je poslanecká iniciativa, vztahují se na ni jiná pravidla než na vládní návrhy,“ uvedl.

Registr začne fungovat v polovině roku 2016

Předloha předpokládá, že stát, kraje, větší obce a další organizace budou mít povinnost zveřejňovat smlouvy v centrálním internetovém registru od poloviny příštího roku. Po dalším roce by začalo platit pravidlo, podle kterého nebude nezveřejněná smlouva účinná. Pod normu budou spadat smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun bez DPH.

Trvalou výjimku z povinného uveřejňování smluv dostanou podle předlohy malé obce a firmy, v nichž mají většinový podíl. Zákon se nebude vztahovat na společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž akcie se obchodují na burze. Konkrétně jde o energetický gigant ČEZ.