Vzájemnou pomoc mohou alkoholici anonymně vyhledávat už 80 let. Podle psychiatra Karla Nešpora sdružení Anonymních alkoholiků přispělo k demokratizaci medicíny a významným způsobem ji posunulo vpřed. Podle jeho názoru by zasluhovali Nobelovu cenu za lékařství, protože organizováním lidí s určitým zdravotním problémem značně předběhli další podobné spolky.
Psychiatr Nešpor: Anonymní alkoholici přispěli k demokratizaci medicíny
Dva roky poté, co ve Spojených státech amerických skončila prohibice, vytvořili úspěšný makléř William Wilson a chirurg Robert Smith společenství na podporu lidí závislých na alkoholu. „Počet lidí, kteří jsou závislí na alkoholu, souvisí se spotřebou alkoholu. Když jde spotřeba alkoholu nahoru, stoupá i počet závislých. To se stalo ve Spojených státech i po skončení prohibice,“ podotknul k historické souvislosti psychiatr z bohnické nemocnice Karel Nešpor. Wilson se Smithem byli oba alkoholici a i přes řadu léčení a hospitalizací se jim ze závislosti nepodařilo vysvobodit, až ve společném setkání našli cestu od alkoholu.
„Anonymní alkoholici neměli miliony členů. Byl to ti dva, kteří na sebe nabalovali pár a pár dalších, obrátky to nabralo až mnohem později,“ zdůraznil Nešpor. Hlavním cílem nového společenství bylo pomoci alkoholikům zůstat střízliví a pomáhat ostatním alkoholikům dosáhnout stavu střízlivosti. Společenství se za desítky let rozrostlo do víc než sto čtyřiceti zemí světa. Anonymní alkoholici se v roce 1988 dostali i do České republiky. Po celé zemi dnes funguje na 50 skupin.
Nešpor: Anonymní alkoholici by zasluhovali Nobelovu cenu (zdroj: ČT24)
Skupina uvítá každého, je bontonem neuvádět příjmení
Existují skupiny otevřené i uzavřené. Významné jsou právě ty otevřené, jejichž přínos spočívá v tom, že člověk může přijít bez nějaké předchozí registrace nebo domluvy. Stačí si na internetových stránkách Anonymních alkoholiků vyhledat, kde a kdy se skupina schází. „Je to anonymní, je to zadarmo, člověk se nemusí předem objednávat. Když cítí, že potřebuje, tak tam jde. V Praze se setkávají dvakrát denně česky, dvakrát denně v angličtině,“ doplnil Nešpor, podle kterého je toto sdružení nesporně pružné. „Někdo bude těžko shánět psychiatra kromě krizových linek na Vánoce, na Silvestra, v době prázdnin a dovolených. Kdežto anonymní alkoholici se schází s železnou pravidelností,“ uvedl. Dokládá to na příkladu skupiny, která se navzdory povodni a absenci elektřiny dál setkávala, i když s pomocí svíček.
Dřív neexistovaly skupinové terapie, při nichž by si lidé se stejným problémem mohli navzájem pomoci. Proto Nešpor považuje Anonymní alkoholiky za příspěvek k demokratizaci medicíny. Třeba první terapeutická komunita pro závislé na drogách byla založena člověkem se zkušeností z Anonymních alkoholiků. „Myslím si, že by Anonymní alkoholici zasluhovali Nobelovu cenu za lékařství,“ řekl Nešpor s tím, že medicínu posunuli podstatným způsobem vpřed.
V roce 1939 pak Wilson se Smithem sepsali svou cestu k uzdravení v podobě dvanácti kroků. S dalšími členy pak o sedm let později vytvořili 12 tradic, které udržují společenství jednotné a odolné vůči vnějším vlivům.
12 kroků Anonymních alkoholiků
- Přiznali jsme svoji bezmocnost nad alkoholem – naše životy se staly neovladatelné.
- Dospěli jsme k víře, že síla větší než naše může obnovit naše duševní zdraví.
- Rozhodli jsme se předat svoji vůli a svůj život do péče Boha, tak jak ho my sami chápeme.
- Provedli jsme důkladnou a nebojácnou morální inventuru sebe samých.
- Přiznali jsme Bohu, sami sobě a jiné lidské bytosti přesnou povahu svých chyb.
- Byli jsme zcela připraveni k tomu, aby Bůh odstranil všechny tyto naše charakterové vady.
- Pokorně jsme Ho požádali, aby naše nedostatky odstranil.
- Sepsali jsme listinu všech lidí, kterým jsme ublížili a dospěli jsme k ochotě jim to nahradit.
- Provedli jsme tyto nápravy ve všech případech, kdy situace dovolila, s výjimkou kdy toto počínání by jim nebo jiným uškodilo.
- Pokračovali jsme v provádění osobní inventury, a když jsme chybovali, pohotově jsme se přiznali.
- Pomocí modlitby a meditace jsme zdokonalovali svůj vědomý styk s Bohem, jak jsme Ho chápali my, a modlili se pouze za to, aby se nám dostalo poznání Jeho vůle a síly ji uskutečnit.
- Výsledkem těchto kroků bylo, že jsme se duchovně probudili a v důsledku toho jsme projevili snahu předávat toto poselství ostatním alkoholikům a uplatňovat tyto principy ve všech našich záležitostech.