31 procent pracujících Čechů a Češek ve věkovém rozmezí od 25 do 65 let trpí depresemi, hrozbu vyhoření jich cítí o tři procenta více. Říkají to výsledky výzkumu psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a agentury STEM/MARK. Odborníci mají za to, že deprese, stres a vyhoření jsou u nás poměrně časté, souvisí to podle nich i s pasivním životním stylem a nadměrným pitím alkoholu. Výzkum proběhl na podzim 2014, zapojilo se do něj přes tisíc účastníků.
„Často v tomto moderním světě panuje představa, že spolknu prášek nebo pilulku a všechno bude v pořádku. Není tomu tak, byť jsou prášky také důležité,“ upozornil psychiatr Jiří Raboch, podle kterého je asi nejdůležitější prevencí péče o vlastní psychiku. Podotýká pro srovnání, že statistické výsledky České republiky jsou ve srovnání s jinými státy o něco horší.
KVÍZ: Víte, jak předcházet stresu? Vyzkoušejte si ZDE.
Mírné projevy deprese uvedlo v posledním měsíci 13 procent lidí, střední příznaky každý devátý a závažné sedm procent dotázaných. Projevy deprese mělo 22 procent žen, o sedm procent méně mužů. Nejčastěji se vyskytovaly u lidí mezi 35 a 44 roky a nad 51 let. Devět procent dotázaných se přiznalo k myšlenkám o ukončení života, každý stý člověk uvedl vážné úvahy o sebevraždě.
Co je depresivní fáze:
Nemocný má zhoršenou náladu‚ sníženou energii a aktivitu. Je narušen smysl pro zábavu‚ osobní zájmy a schopnost koncentrace. Po minimální námaze se objevuje únava. Je narušen spánek a je zhoršená chuť k jídlu. Sebehodnocení a sebedůvěra jsou zhoršeny‚ pocity viny a beznaděje jsou přítomny i u lehkých případů. Zhoršená nálada se v časovém průběhu příliš nemění‚ nereaguje na okolní změny. Může být provázena tzv. „somatickými“ symptomy‚ jako je ztráta zájmů a pocitů uspokojení. Ranní probouzení je o několik hodin dříve před obvyklou hodinou. Deprese se horší nejvíce ráno. Je zřetelná psychomotorická retardace a agitovanost. Je ztráta chuti k jídlu‚ hubnutí a ztráta libida. Podle počtu a tíže příznaků je možno fázi hodnotit jako mírnou‚ střední nebo těžkou.
(Mezinárodní klasifikace nemocí MKN – 10)
Každý třetí se cítí ohrožen vyhořením
Vyhoření představuje silné vyčerpání, způsobuje ho neustálý stres, časový tlak a emoční napětí. Třetina lidí cítí, že by jim mohlo hrozit. U pětiny se objevily konkrétní projevy. Častěji vyhoření postihuje ženy a mladší lidi, projevilo se u dvou pětin osob, které mají v práci velkou odpovědnost. Nejčastěji se syndrom vyskytuje v Moravskoslezském kraji, méně pak v Praze, potíže lidí tu však bývají intenzivnější. Nejméně vyhořením trpí lidé na Vysočině.
Odborníci přisuzují vliv životnímu stylu
Podle lékařů je pro zachování duševního zdraví důležité zdravě jíst, nekouřit, přiměřeně se hýbat, nepít příliš alkoholu a věnovat se koníčkům. Podstatnou roli hraje také dobré citové zázemí a spokojenost v zaměstnání. Zásady zdravého životního stylu dodržuje jen 17 procent lidí. Zhruba třetina dotázaných kouří běžné cigarety, čtyři procenta ty elektronické. Příležitostně se napije alkoholu sedm z deseti lidí. Úplně abstinuje každý sedmý člověk, denně či velmi často naopak alkohol konzumuje 17 procent osob. Sportu se vůbec nevěnuje 31 procent respondentů. Jednou až dvakrát týdně si nejméně půl hodiny zasportuje 44 procent lidí. Ryby jí pravidelně jen čtvrtina Čechů a Češek.
Deprese jako globální strašidlo
V roce 2012 odhadovala Světová zdravotnická organizace (WHO), že deprese postihuje čtvrt miliardy lidí na světě, a varovala před stále rostoucím číslem. Podle odhadů WHO hrozí, že do roku 2020 bude onemocnění druhé nejčastější, do roku 2030 už by mohla mezi diagnózami dominovat.
