Až polovina populace má občasné problémy s nespavostí. Navíc se během posledních čtyřiceti let průměrná doba spánku zkrátila o tři čtvrtě hodiny. Může za to stres v práci i doma, vliv televize, notebooků nebo dalších podsvícených zařízení v ložnici. I to jsou faktory negativně ovlivňující naše usínání. O problémech se spánkem a jejich řešení mluvil v Hyde Parku Civilizace neurolog Karel Šonka.
Trápí vás nespavost? Je to problém, ale má řešení
Deformovaný spánek nemusí nutně značit jen skrytou nemoc, ale i špatně nastavený životní styl. K dosažení lepší kvality spánku je často potřeba změnit špatné návyky, jako je nezdravé stravování, nadměrná konzumace alkoholu, málo pohybu a kouření. Často však kvalita spánku závisí na kvalitě bdělosti.
„Kvalita spánku se odvíjí i od toho, jaká byla předchozí bdělost. Není dobré si během dne navršit úkoly, které nezvládáme, a pak si je vzít s sebou do postele. Dobrým receptem na snazší usnutí je relaxace v době před spaním a dostatek pohybové aktivity v průběhu dne; nesmíte se ale vyčerpávat těsně před spaním, například cvičením,“ poradil Karel Šonka. K lepšímu usnutí pomůže i správně uspořádaná ložnice – ta by měla sloužit primárně ke spánku a ne k práci nebo sledování televize.
Samozřejmě existuje řada dalších rad, které sice nedokážou vyléčit nespavost, ale při občasných problémech s usínáním mohou pomoci rychleji usnout: například vyvarování se pití nápojů s kofeinem, poslední se má pít maximálně čtyři hodiny před spaním.
Doporučená délka spánku podle věku
Podle Karla Šonky se během života setká 20 procent populace s významnou nespavostí. „Člověk se obejde bez spánku relativně dlouho, ale záleží na tom, v jaké je kondici – při velké motivaci dokáže fungovat ještě 32 až 36 hodin od probuzení, potom ale koncentrace výrazně klesá. Avšak taková krátká spánková deprivace nemá na lidský organismus nijak zvláštní vliv,“ vysvětlil Šonka. „Pokud však oddalování spánku a nespavost trvá delší dobu, vliv na lidský organismus je zásadní – projevuje se třeba zhoršenou náladou, úzkostí a eventuálně i některými somatickými poruchami.“
Nespavost může být i vážná nemoc
Kromě klasické nespavosti existují i další časté poruchy spánku: parasomnie (nepřirozené jevy doprovázející spánek, jako třeba náměsíčnost, noční můry, spánková opilost) a narkolepsie – porucha, při které mozek nedokáže správně regulovat cykly spánku a bdění a člověk usíná nečekaně během dne. Nebezpečnou poruchou je i tzv. spánková apnoe, při které dochází k nečekanému, opakovanému a tím i nebezpečnému zadržování dechu. Podle profesora Šonky je důsledkem spánkové apnoe často vysoký tlak a zvýšený výskyt diabetu nebo cévních mozkových příhod. „Spánková apnoe je četným onemocněním, kterým trpí dvě až čtyři procenta lidí,“ uvedl Šonka.
Hype Park Civilizace odpovídá na otázky o spánku a nespavosti (zdroj: ČT24)
Co je to spánková laboratoř?
V současné době existuje v Česku kolem dvaceti spánkových laboratoří a cesta do nich vede většinou přes praktického lékaře a neurologa. Samotnému vyšetření pacienta předchází důkladný vstupní pohovor s lékařkou a následné umístění snímacích sond na několika místech na těle – ty následně monitorují aktivitu během spánku, zasílají informace do monitorovacího přístroje a ten je finálně vyhodnotí. Spánek pacienta se obvykle sleduje osm hodin, nejčastěji mezi 22. hodinou večerní a 6. hodinou ranní.
Spánek
Za nespavost dětí často mohou rodiče
Problémy se spánkem však nejsou jen záležitostí dospělých, často trápí i děti a tím i jejich rodiče. Ale právě ti jsou podle Karla Šonky častým důvodem, proč děti poruchami spánku trpí. „Rodiče někdy nerespektují přirozený cirkadiánní rytmus dětí, tedy kolísání aktivity a bdělosti. často tak rodiče nedokážou v oblasti spánku nastavit přesná pravidla,“ vysvětlil Šonka.
V dřívější době bylo usínání i samotný spánek dětí přirozenější, protože se jim rodiče nemohli tak věnovat a pečovat o ně jako v dnešní době. Pokud však mají děti již v útlém věku problémy se spánkem, mají větší predispozice k tomu, že budou v budoucnu trpět nespavostí nebo jinou poruchou spánku. „Lze předpokládat, že se spánek u dětí bude postupem času sjednocovat do běžného rytmu, takže je potřeba vydržet,“ doplnil Šonka.