Schuman položil první stavební kámen evropské integrace

Paříž - Evropské státy včetně Česka si připomínají Den Evropy - 9. května 1950 totiž tehdejší francouzský ministr zahraničí Robert Schuman ve vládním prohlášení navrhl novou formu politické spolupráce na kontinentu. Chtěl tak po druhé světové válce předejít dalšímu konfliktu mezi evropskými státy. Na základě Schumanova projevu pak vzniklo Evropské společenství uhlí a oceli - tedy základ dnešní Evropské unie.

Návrh na vytvoření prvního evropského hospodářského společenství podal Robert Schuman společně se svým poradcem Jeanem Monnetem. Nejdůležitějším úkolem při pokusu o toto sjednocení bylo odstranění táhnoucího se německo-francouzského rozporu. Schuman s Monnetem navrhli, aby se oba státy společně podílely na evropských projektech a vzdaly se národního vlastnictví uhlí a oceli, tedy surovin patřících k páteři veškeré vojenské moci. Návrh nabádal k vytvoření nadnárodní organizace pro výrobu a obchod s těmito surovinami.

Schumanův plán byl přijat a v dubnu roku 1951 bylo Pařížskou smlouvou zřízeno Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), také nazývané Montánní unie. Kromě Francie a Německa byly zakládajícími členy Itálie a země Beneluxu, tedy Belgie, Nizozemsko a Lucembursko. Smlouva uzavřená na 50 let předpokládala odstranění cla uvnitř společenství a sjednocení cla pro třetí země.

Hlubší integrace na sebe nenechala dlouho čekat. Už v březnu 1957 totiž stvrdily tytéž země podpisem vznik Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). Tyto tři organizace sloučily v roce 1967 své správní orgány, vznikla například Evropská komise (EK) a Rada ministrů, a začaly se nazývat Evropská společenství (ES).

EU vznikla jako protiváha trhu USA

Rok 1972 byl výjimečný tím, že se země - stále jen šestičlenného společenství - dohodly na vytvoření Evropské unie. Ta ale oficiálně vznikla až v roce 2009 podepsáním Lisabonské smlouvy. Až podle ní totiž unie získala právní subjektivitu. Uskupení se však označuje jako Evropská unie už od roku 1993, kdy začala platit Maastrichtská smlouva. Ta totiž poprvé definovala EU jako unii hospodářskou, měnovou a politickou. Papírově jsou všechny tyto tři cíle již splněny, otázkou ale zůstává jejich praktické fungování a zejména jejich úspěšnost.

Podnětem k vzniku největšího jednotného trhu na světě, v němž funguje volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb, byla snaha čelit v 80. letech vzrůstající konkurenci USA a Japonska. V roce 2000 si dokonce EU stanovila cíl do deseti let Spojené státy předhonit. V polovině desetiletky však lisabonská strategie EU metu omezila na obnovu ekonomického růstu a snížení nezaměstnanosti. Po nesplnění strategie jedné přišla EK s novou strategií, která nese název Evropa 2020.

  • Evropská komise autor: ČT24, zdroj: ČT24
  • Euro autor: ČT24, zdroj: ČT24

Lisabonská smlouva postavila do čela unie prezidenta

Jako nejsložitější se v dějinách evropské integrace ukázala být unie politická, která dostávala na frak zejména s nebývalým nárůstem členů EU po roce 2004. Výstižným příkladem může být téměř osmiletý proces vzniku nové smlouvy, nutné k reformě institucí a chodu unie. Náhradním řešením se stala Lisabonská smlouva, která zavedla i úřad prezidenta EU (předseda Evropská rady), jehož postavení je ale umenšeno zachováním rotujícího předsednictví členských zemí, jejichž představitelé vedle předsedy EK rovněž vystupují jako zástupci unie. V roce 1999 se 11 členů EU rozhodlo pro ještě užší integraci, když založilo Evropskou měnovou unii (EMU), ve které se platí společnou měnou zvanou euro.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poslance čeká schvalování konce zdražování dálničních známek

Poslanci by ve středu měli schvalovat návrh na zastavení pravidelného zdražování dálničních známek. V závěrečném čtení je rovněž novela, která veřejnosti zpřístupní více údajů o dopravě. V úvodním kole by se zákonodárci mohli zabývat také změnami pravidel penzijního spoření či zvýšením důchodů starších penzistů.
před 34 mminutami

Poslanci přerušili mimořádnou schůzi k řadě předloh, jednat budou dál ve středu

Sněmovna nedokončila druhé kolo debaty o rozšíření trestnosti neplacení výživného. Poslanci zatím představili některé pozměňovací návrhy, které se týkají například nepromlčitelnosti vraždy a některých dalších trestných činů, úpravy kuplířství na internetu a takzvaného dětského certifikátu. Schůzi zákonodárci přerušili podle dohod klubů v 21:00 do středečního rána.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Policie zasahovala v sídle Akademie věd, má podezření na fiktivní dohody

Policie v úterý od rána zasahovala v sídle Akademie věd v centru Prahy. Podle Deníku N tam shromažďovala dokumenty a faktury kvůli podezření z uzavírání fiktivních dohod o provedení práce. Mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej pro ČT potvrdil, že kriminalisté v budově sbírali důkazy. Městské státní zastupitelství zatím nezahájilo žádné trestní stíhání.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
před 9 hhodinami

ČNB vydala pětitisícikorunu se speciálním přítiskem, vytvořily se na ni fronty

Pětitisícikorunu se speciálním přítiskem si na pobočkách České národní banky (ČNB) v Praze, v Brně, v Ostravě a v Hradci Králové během úterka pořídily tisíce lidí, uvedla mluvčí centrální banky Petra Vlčková. Bankovky budou k dispozici na pokladnách ČNB i ve středu opět od 7:30 do 16:00. Centrální banka je bude nabízet do vyčerpání zásob. Celková emise je 200 tisíc kusů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
před 12 hhodinami

VideoPolicie prověřuje možné týrání koní v Hradci nad Svitavou

Týrání koní hladem a dlouhodobě špatná péče – k tomu zřejmě roky docházelo ve stáji v Hradci nad Svitavou. Dva koně tam museli být nedávno utraceni. Na situaci upozornila žena ze Slovenska, která do stáje svěřila svou oblíbenou klisnu. Nakonec ji vyhublou a ve vážném stavu musela předčasně odvézt zpět. Na nedostatek krmení a špatnou péči si stěžují i další lidé, kteří tam své koně ustájili. Závažným případem se nyní zabývá Policie ČR a Krajská veterinární správa. Odebrání zvířat považují inspektoři za krajní opatření. Na statku by mělo být devět koní, poníci, mula a osel. Okolnosti chovu zjišťovali také Reportéři ČT.
před 14 hhodinami

Nejvyšší soud přerušil trest ženám odsouzeným za vraždu vůdce kutnohorské sekty

Nejvyšší soud (NS) přerušil výkon trestu oběma ženám odsouzeným za vraždu vůdce takzvané kutnohorské sekty. Dokud nerozhodne o jejich dovoláních, zůstanou na svobodě. Na základě pravomocného verdiktu si zubařka odpykávala devět let a vysokoškolská učitelka tělocviku v důchodu Irena Stejskalová dvanáct let ve vězení. Po předběžném posouzení jejich dovolání dospěl předseda senátu k závěru, že nelze předem vyloučit jejich důvodnost ani případné zrušení napadených rozhodnutí, uvedla mluvčí NS Gabriela Tomíčková.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.