Schuman položil první stavební kámen evropské integrace

Paříž - Evropské státy včetně Česka si připomínají Den Evropy - 9. května 1950 totiž tehdejší francouzský ministr zahraničí Robert Schuman ve vládním prohlášení navrhl novou formu politické spolupráce na kontinentu. Chtěl tak po druhé světové válce předejít dalšímu konfliktu mezi evropskými státy. Na základě Schumanova projevu pak vzniklo Evropské společenství uhlí a oceli - tedy základ dnešní Evropské unie.

Návrh na vytvoření prvního evropského hospodářského společenství podal Robert Schuman společně se svým poradcem Jeanem Monnetem. Nejdůležitějším úkolem při pokusu o toto sjednocení bylo odstranění táhnoucího se německo-francouzského rozporu. Schuman s Monnetem navrhli, aby se oba státy společně podílely na evropských projektech a vzdaly se národního vlastnictví uhlí a oceli, tedy surovin patřících k páteři veškeré vojenské moci. Návrh nabádal k vytvoření nadnárodní organizace pro výrobu a obchod s těmito surovinami.

Schumanův plán byl přijat a v dubnu roku 1951 bylo Pařížskou smlouvou zřízeno Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), také nazývané Montánní unie. Kromě Francie a Německa byly zakládajícími členy Itálie a země Beneluxu, tedy Belgie, Nizozemsko a Lucembursko. Smlouva uzavřená na 50 let předpokládala odstranění cla uvnitř společenství a sjednocení cla pro třetí země.

Hlubší integrace na sebe nenechala dlouho čekat. Už v březnu 1957 totiž stvrdily tytéž země podpisem vznik Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). Tyto tři organizace sloučily v roce 1967 své správní orgány, vznikla například Evropská komise (EK) a Rada ministrů, a začaly se nazývat Evropská společenství (ES).

EU vznikla jako protiváha trhu USA

Rok 1972 byl výjimečný tím, že se země - stále jen šestičlenného společenství - dohodly na vytvoření Evropské unie. Ta ale oficiálně vznikla až v roce 2009 podepsáním Lisabonské smlouvy. Až podle ní totiž unie získala právní subjektivitu. Uskupení se však označuje jako Evropská unie už od roku 1993, kdy začala platit Maastrichtská smlouva. Ta totiž poprvé definovala EU jako unii hospodářskou, měnovou a politickou. Papírově jsou všechny tyto tři cíle již splněny, otázkou ale zůstává jejich praktické fungování a zejména jejich úspěšnost.

Podnětem k vzniku největšího jednotného trhu na světě, v němž funguje volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb, byla snaha čelit v 80. letech vzrůstající konkurenci USA a Japonska. V roce 2000 si dokonce EU stanovila cíl do deseti let Spojené státy předhonit. V polovině desetiletky však lisabonská strategie EU metu omezila na obnovu ekonomického růstu a snížení nezaměstnanosti. Po nesplnění strategie jedné přišla EK s novou strategií, která nese název Evropa 2020.

  • Evropská komise autor: ČT24, zdroj: ČT24
  • Euro autor: ČT24, zdroj: ČT24

Lisabonská smlouva postavila do čela unie prezidenta

Jako nejsložitější se v dějinách evropské integrace ukázala být unie politická, která dostávala na frak zejména s nebývalým nárůstem členů EU po roce 2004. Výstižným příkladem může být téměř osmiletý proces vzniku nové smlouvy, nutné k reformě institucí a chodu unie. Náhradním řešením se stala Lisabonská smlouva, která zavedla i úřad prezidenta EU (předseda Evropská rady), jehož postavení je ale umenšeno zachováním rotujícího předsednictví členských zemí, jejichž představitelé vedle předsedy EK rovněž vystupují jako zástupci unie. V roce 1999 se 11 členů EU rozhodlo pro ještě užší integraci, když založilo Evropskou měnovou unii (EMU), ve které se platí společnou měnou zvanou euro.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěNedělní debata o odolnosti české demokracie

Tématem Nedělní debaty je tento týden nadcházející 37. výročí sametové revoluce a odolnost české demokracie. Pořad se zaměří rovněž na důvěru společnosti v autority a instituce či na reálné hrozby, jimž čelí tuzemsko a Evropa. Pozvání do diskuse moderované Janou Peroutkovou přijali ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka, expremiér Petr Fiala (ODS), předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura a lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Politickou debatu doplňuje panel expertů moderovaný Jiřím Václavkem.
před 18 mminutami

Sněmovna se pře o novely trestního zákoníku. Opozici vadí roztříštěnost

Ve sněmovně panují spory ohledně novel trestního zákoníku. Koalice předložila do dolní komory vládní i poslanecké návrhy. Chce tak třeba zpřísnit tresty za týrání zvířat. Celkem jich je pět. Opozici vadí, že se změnami nepřichází v ucelené podobě.
před 5 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 15. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Do potravinové sbírky se zapojil rekordní počet obchodů

Do sobotní Sbírky potravin se zapojilo více než 3560 prodejen, což je dosud nejvíce v historii podzimních sbírek. Pomáhalo na šest tisíc dobrovolníků. Ve vybraných internetových obchodech mohou lidé přispívat až do 24. listopadu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Konsolidační balíček dosáhne až sto miliard, řekla Schillerová

Vládní konsolidační balíček pro rok 2028 zřejmě bude větší, než vláda plánovala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že by kroky zvyšující příjmy a snižující výdaje mohly v součtu dosáhnout až sto miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud mluvil o poklesu schodku zhruba o šedesát miliard. Zároveň podle Schillerové budou například důchody, platy nebo investice i v dalších letech růst. Opoziční strany plánům kabinetu snižovat deficit nevěří.
před 15 hhodinami

Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler rezignoval

Prezident České stomatologické komory (ČSK) Roman Šmucler v sobotu rezignoval. Představenstvo navrhovalo jeho odvolání, informovala v sobotu tisková tajemnice ČSK Karolina Slavíčková. Šmucler byl v čele komory od roku 2017, současný mandát mu měl vypršet za tři roky. Na sociálních sítích uvedl, že práce jeho i celého týmu bude mít velké místo v historii oboru.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Kyberútok plošně neohrozil uživatelské účty, uvedla Univerzita Karlova

Při nedávném kybernetickém útoku na Univerzitu Karlovu (UK) pachatel plošně neohrozil uživatelské účty ani nenarušil provoz centrálních informačních systémů. Univerzita poslala všem zhruba 55 tisícům studujících e-mail, aby si změnili heslo do Centrální autentizační služby UK. Útočník v minulých dnech kompromitoval jednu z webových aplikací vysoké školy a získal neoprávněný přístup k údajům z centrálního Studijního informačního systému (SIS).
včera v 11:05‌‌

Ministerstvo zemědělství plánuje poplatek za odvádění dešťových vod

Stovky až tisíce korun ročně by mohly domácnosti zaplatit za srážkovou vodu, pokud ji nechají odtéct do kanalizace. Záměr ministerstva zemědělství je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Poplatky mají motivovat k zadržování srážkové vody. Příjmy mají zároveň sloužit k pokrytí investic za desítky miliard na zavedení evropské směrnice, dle které musejí členské státy vybudovat oddělené kanalizační systémy pro srážkovou a splaškovou vodu. Podle opozice má vláda hledat cesty, které nezatíží domácnosti.
včera v 06:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.