„Ivan Medek, Hlas Ameriky, Vídeň“ – věta, která pomáhala přežít

Praha – V roce 2004 skončilo vysílání americké rozhlasové stanice Hlas Ameriky v češtině i slovenštině. Stanice v našich jazycích vysílala rovných 62 let. Zemím, kde panovala jistá dezinformovanost nebo cenzura, se snažila nabídnout alternativu. „Každý den v tuto hodinu vám nabídneme válečné zpravodajství. Možná to budou zprávy dobré, možná zlé. Budeme vám říkat pravdu,“ pronesl v první relaci do nepřátelského Německa americký hlasatel William Hale. Psal se rok 1942. 80. léta pak charakterizovala věta: „Ivan Medek, Hlas Ameriky, Vídeň“.

Ze zahraničních stanic, které zasáhly do naší historie, na sebe více pozornosti poutá Svobodná Evropa. Hlas Ameriky přitom československé posluchače oslovoval hned ve dvou složitých obdobích našich dějin. V době druhé světové války posílal do protektorátu Čechy a Morava slova naděje ústy například populární dvojice Jana Wericha a Jiřího Voskovce. A během komunistické vlády informoval o životě v zemi, která na nás údajně útočila mandelinkou bramborovou.

„Svobodná Evropa se snažila spíše zaměřit na vývoj v zemích, kam vysílala, zatímco Hlas Ameriky se snažil informovat o životě ve Spojených státech. Ale nevyhnul se komentování i zahraničních událostí. Zprávy z počátku 50. let, kdy u nás komunistická propaganda brojila proti mandelince bramborové, americkému brouku, který měl likvidovat úrodu, Hlas Ameriky dementoval,“ popsal historik Jan Koura.

Nahrávám video

Hlas Ameriky měl v určité době dokonce větší poslechovost než známější Svobodná Evropa. „Pro režim v Československu bylo složitější rušit nebo ignorovat vysílání vládní stanice USA, protože tady měla jednoznačnou legitimitu a právní statut, a proto nebyl Hlas Ameriky tolik rušen jako Svobodná Evropa. Zejména v 80. letech nebyl rušen vůbec, takže se dal snáze naladit,“ řekl Koura.

V osmdesátých letech začali Češi slýchat hlas Ivana Medka. Ten po útoku StB na svou osobu po podepsání Charty 77 emigroval do Rakouska. V době totality pak pracoval pro Svobodnou Evropu a Hlas Ameriky. Za rok 2008 získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky.

„Ivan Medek je asi tou nejvýznamnější osobností, která československým vysíláním Hlasu Ameriky prošla. Jeho známou větu: 'Ivan Medek, Hlas Ameriky, Vídeň', si pamatuje snad každý,“ podotkl historik Koura.

Vysílací čas do Československa byl tříhodinový, rozdělený na ranní a večerní relaci. Štvavá vysílačka, jak ji režim označoval, propagovala akce Charty 77, věnovala se tématům náboženské svobody, svobody kulturního projevu i sdružování. Přinášela rovněž zprávy z USA, kupříkladu cestopisné črty Martina Čermáka (Ivo Ducháčka), recenze Josefa Škvoreckého o nových knihách a další. 

Hlas Ameriky vznikl vstupem USA do druhé světové války

V prosinci 1941 vstoupily Spojené státy do druhé světové války a chtěly zajistit alternativu vůči německé propagandě. Proto v roce 1942 založily stanici, která byla placena přímo americkou vládou. Úkolem stanice bylo dodávat zprávy do Evropy a severní Afriky okupované Německem. VOA využíval krátkovlnných vysílačů, které sloužily CBS a NBC. V roce 1947 odstartovalo vysílání do Sovětského svazu a zhruba o patnáct let později i pro Kubu.

V březnu 1993 se po rozdělení ČSFR také 28členná československá redakce rozdělila na dvě samostatné redakce: českou a slovenskou. Po reorganizačních opatřeních, zejména po drastickém snížení vysílání v roce 2000, pak zůstalo už jen pár redaktorů. V pátek 27. února 2004 se vysílání VOA pro naše země definitivně odmlčelo. V současné době vysílá Hlas Ameriky ve 40 jazycích, například na Blízkém východě, v Číně nebo na Kubě.

Ucelený archiv Hlasu Ameriky v češtině bohužel neexistuje. Je rozptýlen mezi jednotlivé zaměstnance. Před nedávnem některé nahrávky odvysílal Český rozhlas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda řekne, jak změnila složení delegace na summit NATO po rozhodnutí soudu

Vláda bude po pondělním jednání informovat o složení delegace na summit Severoatlantické aliance v Ankaře. Ústavní soud jí uložil doplnit na seznam prezidenta Petra Pavla. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) trvá na tom, že hlava státu výpravu nepovede, protože soud nezrušil usnesení z minulého pondělí, které počítá s touto úlohou pro premiéra Andreje Babiše (ANO). Že Macinka naplnil usnesení soudu Pavla akreditovat, v neděli ministr potvrdil jen nepřímo.
před 1 hhodinou

Absolutní tuzemský teplotní rekord padl druhý den v řadě. Podívejte se na mapu

Stanice v Doksanech na Litoměřicku opět naměřila nové absolutní teplotní maximum pro Česko. V neděli vzrostlo na 41,9 stupně, proti sobotě je tak rekord o stupeň vyšší. Současně to bylo poprvé v historii, co Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zaznamenal ve své oficiální síti stanic jedenačtyřicetistupňovou teplotu. Tu v neděli naměřila i Tuhaň na Mělnicku, uvedli na facebooku meteorologové. Připomněli, že je třeba ještě počkat na ověření nového absolutního rekordu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 5 hhodinami

Část lidí na vedra nehleděla. Běhali do vrchu nebo koncertovali

S horkou nedělí se potýkali pořadatelé a účastníci sportovních a kulturních akcí, tedy těch, které se navzdory tropům konaly. Například Janské Lázně v Krkonoších hostily dlouho plánované Mistrovství světa veteránů v běhu do vrchu. V Hukvaldech se s vysokými teplotami museli vyrovnat hudebníci. Vedro nesvědčilo ani elektrokolům. Častěji než jindy pak byli v akci záchranáři.
před 6 hhodinami

Macinka: Delegaci na summit NATO povede premiér, ÚS nezrušil usnesení vlády

Vedoucím delegace na summitu NATO v turecké Ankaře bude premiér Andrej Babiš (ANO), zúčastní se obou částí akce, uvedl v neděli na CNN Prima News ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Zdůvodnil to tím, že Ústavní soud, který uložil vládě prezidenta Petra Pavla na akci akreditovat, v předběžném opatření nezrušil platné pondělní usnesení vlády o složení delegace. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) věří, že je na každé členské zemi, aby si rozhodla, koho do delegace zařadí. Ostatní státy tak podle něj tuzemskou delegaci komentovat nebudou, řekl v Nedělní debatě ČT moderované Terezou Kručinskou.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Stát není na vlny veder připraven, míní Svárovská. Červený kritiku odmítl

Současné vlny veder s teplotními rekordy dle poslankyně Gabriely Svárovské (Zelení, za Piráty) ukazují, že stát nemá dostatečně připravenou krizovou komunikaci ani praktická opatření. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v Nedělní debatě ČT oponoval, že resorty veřejnost informují a vláda připravuje i konkrétní kroky. Podle exministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) ale web ani sociální sítě nenahradí komunikační kampaň. Místopředseda SPD Radim Fiala zdůraznil potřebu praktických adaptačních opatření. Hosté pořadu, který moderovala Tereza Kručinská, se přeli také o personální změny na resortu životního prostředí.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 13 hhodinami

Schillerová nesouhlasí s výstupy Motoristů ve Strážnici, výměnu ministrů odmítla

Vicepremiérka Alena Schillerová (ANO) nesouhlasí s tím, jak vystupovali v pátek a v sobotu koaliční Motoristé na folklorním festivalu ve Strážnici. Lidé tam podle ní chodí za zážitky, ne poslouchat politiky. Omezit dotace pro festival, jak po vypískání ministrů Oty Klempíře a Petra Macinky navrhl na sociálních sítích další z ministrů Motoristů Boris Štastný, odmítla stejně jako Macinka. Uvedli to v debatě televize CNN Prima News. Podle předsedy opozičních Pirátů Zdeňka Hřiba je Klempíř extrémně neoblíbený a vláda by měla uvažovat o jeho náhradě. Podle Schillerové žádná výměna ministrů na pořadu dne není.
před 14 hhodinami
Načítání...