Moskva 1943: Beneš otočil československé kormidlo na Východ

Moskva - Svět byl čtvrtý rok ve válce a Velká Británie se opakovaně odmítala jasně vyslovit k územnímu uspořádání střední Evropy v momentu, kdy spojenci porazí Adolfa Hitlera. Za těchto okolností přijel Edvard Beneš do Moskvy a 12. prosince 1943 uzavřel s Josifem Vissarionovičem Stalinem smlouvu o spolupráci, která československou zahraniční politiku nasměrovala od Londýna k Moskvě – na více než čtyřicet let.

Československo-sovětskou smlouvu „o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci“ podepsal v Moskvě 12. prosince 1943 československý velvyslanec v Sovětském svazu Zdeněk Fierlinger a sovětský komisař zahraničních věcí Vjačeslav Molotov. Celý akt dozoroval exilový prezident Edvard Beneš spolu s vůdcem Sovětského svazu Josifem Vissarionovičem Stalinem.

Úmluva historického významu obsahovala ustanovení o vzájemné pomoci ve válce proti fašismu a závazek neuzavírat separátní mír s Německem. Její čtvrtý článek explicitně stanovoval, že se ani jedna ze stran nebude vměšovat do záležitostí partnera. Pro podpis ji připravil sám Beneš, přičemž vycházel z obdobné listiny, již už na jaře roku 1942 podepsal Sovětský svaz s Velkou Británií.

„Byla to naprosto standardní smlouva psaná podle britsko-sovětského vzoru,“ potvrzuje historik z Akademie věd Jan Němeček v rozhovoru pro ČT24. „Stěží můžeme Velkou Británii podezřívat z toho, že by zatáhla impérium do područí Stalina. Problém je v tom, že smlouvy platí jen do té doby, dokud jsou obě strany ochotny je naplňovat.“

Přimknutí k Moskvě pomohl Fierlinger. A Beneš?

Smlouva kromě jiného určovala linii příští spolupráce (mj. v oblasti vojenství) a závazek vzájemné pomoci při poválečné obnově. Původně měla být uzavřena jen na pět let, Fierlinger však bez vědomí londýnského exilu ujednal její dvacetiletou platnost. „Fierlinger dohodl prodloužení smlouvy z vlastní vůle a bez mandátu své vlády. To je naprosto bezprecedentní krok,“ podotýká Němeček. „Kdyby si československý diplomat jakéhokoli ranku v předmnichovské republice dovolil zlomek toho, co si dovolil Fierlinger opakovaně během let 1941 až 1945, okamžitě by šel. A šel by nejen z funkce, šel by z diplomacie vůbec.“

Československo se tak ještě před okamžikem, než došlo v roce 1945 k jeho resuscitaci, osudově připoutalo k Sovětskému svazu. To ostatně potvrzuje i memorandum Molotovova náměstka Ivana Majského o sovětské politické strategii, které vzniklo jen měsíc po podpisu dohody – Československo je v něm označováno za baštu sovětského vlivu ve střední a jihovýchodní Evropě.

Na vině přitom nebyl jen Fierlingerův příklon k moskevské linii (spekulace, nakolik plnil přání Kremlu, se vedou dodnes - podívejte se na Historii.cs), ale také postoj samotného Beneše. Podle historika Víta Smetany totiž i on moskevskou interpretaci přiživoval ujištěními, že se nové Československo postaví po bok Sovětů v příští válce, kdy západní mocnosti využijí Německo proti Východu.

„Vykládal to v červenci 1944 sovětskému velvyslanci Lebeděvovi v Londýně a v březnu 1945 Molotovovi v Moskvě,“ uvádí Smetana ve své studii pro revue Dějiny a současnost a dodává: „Efektivně tak podporoval paranoidní Stalinův pocit ohrožení ze strany Západu a současně podemílal základ své politické koncepce – poválečnou spolupráci velmocí coby nezbytnou podmínku existence nezávislého Československa“.

Původně totiž Beneš usiloval o smlouvy tři - s Velkou Británií, Sovětským svazem a Spojenými státy, tedy se všemi mocnostmi protihitlerovské koalice. Nejvstřícnější byl ovšem právě SSSR, který jediný souhlasil s tím, že bude Československu garantovat návrat k předmnichovským hranicím.

Úspěch sovětské politiky: Sféry vlivu místo konfederací

Spojené státy navštívil Beneš v květnu 1943, mise ale zůstala bez výraznějšího úspěchu a Spojené království potom přímo odmítalo dát jasné slovo k vedení poválečných hranic, jakkoli šlo zároveň o první zemi, která zavrhla platnost mnichovského diktátu. „Velká Británie všechna jednání přikláněla až poválečnému vývoji, čili mírovým jednáním s poraženým Německem, a do té doby se nechtěla vyjadřovat k tomu, kde budou jaké hranice. To se netýkalo jen Československa, ale i Polska a jiných zemí,“ uvádí historik Němeček.

Již zmiňovaný Vít Smetana potom ve své studii upozorňuje na to, že obecným cílem Británie bylo stabilizovat střední a východní Evropu vytvořením dvou velkých konfederací: polsko-československé a jugoslávsko-řecké. Sovětský svaz to ovšem chápal jako vytváření nárazníkového pásma vůči němu samému a preferoval rozdělení Evropy do vlivových sfér.

Vstřícný krok k požadavkům Benešovy politiky mu tyto dveře otevřel, neboť československo-sovětská úmluva představovala vůbec první smlouvu svého druhů – Sovětský svaz v ní poprvé uzavřel spojenectví s menším státem. „Podle Benešova záměru měla zabránit zasahování SSSR do vnitřních záležitostí poválečného Československa. Podle Stalinovy interpretace však právě zásahy tohoto druhu legalizovala,“ shrnuje na stránkách Totalita.cz Daniel Růžička.

Po svém vypršení byla smlouva v roce 1963 prodloužena na dalších dvacet let – to už za zcela jiných geopolitických okolností. Na Pražském hradě tehdy seděl Antonín Novotný, v pořadí již třetí komunistický prezident, kterého si do čela státu osobně vybral vládce Kremlu Nikita Chruščov.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoHosté Událostí, komentářů týdne debatovali o protestu na Letné i situaci v ODS

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o protestním shromáždění na Letné, kde stovky tisíc lidí vyjádřily podporu veřejnoprávním médiím. Věnovali se i situaci v ODS, kde někteří regionální členové kritizují vedení strany kvůli propadu preferencí, ztrátě primátorských postů či nejasnému programu. Probrali také mírová jednání v Abú Dhabí mezi Ukrajinou, Ruskem a USA, jejichž výsledkem byla rozsáhlá výměna zajatců. Konala se i debata evropských lídrů v Dublinu a hovory americké delegace v Kremlu. Zmínili i výroky ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) o sportovkyních. Pozvání přijali publicista a spisovatel Jan Vávra, komentátor Lidových novin Petr Kamberský, strategická manažerka spolku Díky, že můžem Hana Strašáková, novinář a kastelán Matěj Stropnický a literární historik Martin C. Putna. Pořadem provázel Petr Obrovský.
před 1 hhodinou

Babiš nezvažuje, že by vyhověl požadavkům z demonstrace na Letné

Premiér Andrej Babiš (ANO) nezvažuje, že vyhoví požadavkům spolku Milion chvilek z nedělní demonstrace na Letné na odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny a na odebrání ministerstva obrany hnutí SPD. Řekl to v pondělí ráno před odletem do Izraele. Na nedělním protestu na pražské Letné se podle organizátorů shromáždilo 350 tisíc až 450 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

VideoNa zrušení poplatků je široká koaliční shoda, říká Nerušil. Grolich chce záruky nezávislosti

Vláda by podle poslance Josefa Nerušila (SPD) neměla stáhnout návrh na změnu financování České televize a Českého rozhlasu, protože je na něm široká koaliční shoda. S tím nesouhlasí hejtman Jihomoravského kraje a senátor Jan Grolich (KDU-ČSL), zmínil vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), který avizoval změny v předkládaném zákoně. Grolich mimo jiné vyzval k zárukám nezávislosti obou médií. Po shromáždění na pražské Letné, kde lidé protestovali proti změně financování veřejnoprávních médií, Nerušil prohlásil, že „rozhodují volby“ a některá část společnosti se dle něj odmítá s výsledky voleb smířit. Grolich reagoval, že opozice „nevybízí k žádnému násilí, žádnému převratu, žádnému omezování výkonu vlády“. Duelem ČT24 provázela Tereza Kručinská.
před 1 hhodinou

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
před 3 hhodinami

VideoChřipka se letos objevila nezvykle brzy, respirační onemocnění se šíří hlavně mezi dětmi

Počet případů akutních respiračních onemocnění v tuzemsku za poslední týden vzrostl o třetinu. Podle epidemiologů zatím nemocnost odpovídá roční době, chřipka se však letos začala objevovat dříve a ve větší míře než obvykle. Nejvíce nemocných evidují hygienici v Olomouckém a Jihomoravském kraji, nárůst nákaz ale zaznamenaly všechny regiony. Onemocnění se nyní šíří především mezi dětmi, nejvyšší nemocnost je u těch do pěti let. V některých oblastech může příchod sezony respiračních infekcí dále zkomplikovat dlouhodobý nedostatek pediatrů. Zdravotní pojišťovny se proto snaží podpořit vznik nových ordinací, například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabízí lékařům za jejich otevření ve vybraných regionech až milion korun.
před 3 hhodinami

O čem plánujeme informovat v pondělí 16. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 13 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.