Praha - Lobbista a bývalý člen ODS Ondřej Palounek je na Praze 4 známá firma. Naposledy na sebe upozornil menším mezinárodním pozdvižením, které vyvolala jeho cesta na severní Kypr, do země, kterou Česko neuznává a považuje ji za okupovanou tureckou nadvládou. Vzal tam s sebou přední představitele čtvrtého pražského obvodu včetně starosty Pavla Caldra. Mělo prý jít o dovolenou, nakonec se ale vedly politické diskuse. „Prostě jsme se domluvili. Byli jsme dvakrát na lyžích, tak teď pojedeme někam jinam. Tak nás napadlo vydat se možná trošku, řekl bych, zvláštním směrem - na severní Kypr,“ řekl Caldr v pořadu Reportéři ČT. Tématu se věnovala Stáňa Raupachová.
Starosta Prahy 4 cestoval na sever Kypru společně s místostarostou Jiřím Bodenlosem (ČSSD) a radním Martinem Píšou, na místě se potom setkal s podnikatelem Ondřejem Palounkem. Ten je považován za šedou eminenci Prahy 4. „Tento lobbista stojí za řadou sporných developerských projektů, jako je například Administrativní centrum Kačerov,“ uvedla zastupitelka městské části Alžběta Rejchrtová (SZ). Navíc se ukázalo, že o cestě tří členů rady městské části, kteří spolu s Palounkem a jeho manželkou navštívili severokyperského vicepremiéra, psala místní média jako o oficiální návštěvě pražského primátora.
ČR Severokyperskou tureckou republiku neuznává. Nevadí…
„Mým cílem bylo kolegům Kypr ukázat, aby viděli, jak se tam žije. Je to země, která není úplně obvyklá, navštěvovaná, ale je to standardní země se standardní demokracií,“ vysvětluje podnikatel Ondřej Palounek.
„Česká republika takzvanou Severokyperskou tureckou republiku neuznává,“ říká mluvčí ministerstva zahraničí Johana Grohová.
Směr výletu - severní Kypr: místo výletu politická jednání
Díky fotografiím se ukázalo, že starosta Caldr, místostarosta Bodenlos a radní Píša z Prahy 4 vedli politická jednání s okupační tureckou vládou na Kypru. Pravděpodobně tedy o žádnou soukromou dovolenou nešlo.
„Politik, byť ve funkci starosty, má právo na své soukromí a co činí ve svém soukromí, je přece čistě jeho soukromá věc,“ podotkl Caldr s tím, že dvojí setkání s představiteli severního Kypru bylo dílem náhody. „Při jídle jsme se tam dali do řeči s místními a zjistili jsme, že tam sedí starosta. Tak jsme se s ním dali do řeči a na základě toho potom nastalo jeho pozvání,“ doplnil.
Pozvání vicepremiéra na sebe nedalo dlouho čekat. „Probíraly se čistě takové obecně zahraničněpolitické aspekty a kulturní záležitosti,“ říká ke schůzce Martin Píša, člen rady MČ Praha 4. Podle politologa Jana Kubáčka však šlo o pracovní prostředí, o pracovní pole severokyperských politiků.
Proč je severní část Kypru problematická?
V roce 1960 Kypr získal nezávislost na Velké Británii. Od té chvíle začaly narůstat konflikty mezi jeho obyvateli – řeckou většinou a tureckou menšinou. Ty vyvrcholily velkými ozbrojenými střety, jejichž oběťmi byli hlavně Turci. „Tohle eskalovalo konflikt do té podoby, že do něj vstoupilo aktivně i Turecko, které vzápětí poté podniklo invazi na ostrov (na severní část ostrova, kde žila hlavně turecká menšina). Do současné doby je tedy severní část Kypru v podstatě pod tureckou nadvládou, pod tureckou okupací, jak to vnímají Řekové,“ podotkl Jaroslav Šebek, historik Akademie věd ČR.
„Česká republika v souladu s Evropskou unií a také s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN neuznává takzvanou severokyperskou tureckou republiku. Z toho vyplývá, že ani na komunální úrovni by představitelé neměli navazovat kontakty s místními úřady a s místními politiky. My jsme v tomto směru starostu Prahy 4 také informovali dopisem,“ upozornila Johana Grohová, mluvčí ministerstva zahraničních věcí.
V článku, který na oficiálních stránkách severokyperského vicepremiéra informuje o schůzce s pražskými zastupiteli, se píše, že vicepremiér jednal se starostou Caldrem o partnerství měst. Zprávu poté převzala severokyperská média. „Zdůrazňuji, že jsem nic prokazatelně nepodepsal, ani ústně nesjednal,“ obhajuje Caldr.
Reakce zástupců oficiální Kyperské republiky na sebe nenechala dlouho čekat. „Jsme si vědomi výše zmíněné návštěvy a rozhodnutí pana Caldra navázat partnerství mezi Prahou 4 a nelegální obcí na území okupovaném tureckým režimem. Tato akce je velmi politováníhodná, protože je v rozporu s mezinárodním právem, včetně rezoluce Rady bezpečnosti OSN.“
Jednání způsobila poprask
Svoji dovolenou museli radní vysvětlovat na zasedání zastupitelstva Prahy 4. Opozice chtěla vědět, jak je možné, že představitelé radnice jednali se severokyperskými představiteli, a vyzvala k hlasování o odvolání starosty. „Jaká je asi věrohodnost radnice, když lidé zvoleni na třech různých kandidátkách, disponujících většinou v zastupitelstvu, odjedou s panem Palounkem na dovolenou? Ani jeden z vás se to tady nepokusil vysvětlit, protože to prostě vysvětlitelné není,“ podotkl zastupitel Prahy 4 ze Strany zelených Petr Štěpánek.
Opozice chtěla starostu potrestat a odvolat ho. To se nepodařilo, Pavel Caldr tak i nadále zůstává starostou Prahy 4: z celkových 44 přítomných zastupitelů bylo pro jen sedm. Kyperská anabáze tak pro její aktéry skončila bez následků. „Je to ostuda, je to neprofesionální,“ doplnil na závěr politolog Kubáček.
Na Praze 4 se politika bez Palounka léta neobejde. Jeho jméno se objevuje u zrodu 4-Energetické, a. s., kterou vlastní městská část Praha 4. Ta byla založena s příslibem, že cena tepla pro obyvatele klesne. Ve skutečnosti ale teplo razantně zdražilo a 4-Energetická se zároveň propadla do několikamilionové ztráty. V jejím vedení jsou členové ODS a sociální demokracie. Velkým propagátorem vzniku společnosti byl právě Palounek a další významný člen ODS Marek Benda (více čtěte zde).
