Znečištěné ovzduší v těch částech měst, kde vedou rušné silnice, může zvrátit pozitivní dopady cvičení. Platí to zejména u starších lidí, uvádí nová studie.
Sportem ve městě ku zdraví? Jak kde. Podél silnic plných aut to ztrácí smysl
Londýnští vědci měřili, co dělá s lidským tělem krátkodobé vystavení zplodinám a prachu z dopravy. Zajímalo je, jak tyto jemné částice ovlivňují člověka při fyzické aktivitě.
Pracovali se skupinou 119 dobrovolníků ve věku nad 60 let. Ti měli za úkol procházet se dvě hodiny buď v relativně klidném Hyde Parku, nebo podél velmi rušné Oxford Street. Všichni účastníci byli na počátku experimentu zdraví anebo relativně zdraví a stabilizovaní.
Studie prokázala, že všem procházka v parku prospěla – již v průběhu první hodiny se jim zvětšila kapacita plic, artérie nebyly tak ztuhlé a obecně se zlepšil oběh krve v organismu.
Úplně jiné výsledky se ale objevily, když se lidé procházeli po rušné Oxford Street. Na plicích a oběhovém systémy byly pozitivní změny minimální. Vědci to popsali v renomovaném odborném časopise The Lancet: „Tato zjištění jsou důležitá pro mnoho lidí, zejména ty starší trpící chronickými chorobami – procházky jsou pro ně často jedinou možností, jak sportovat. Naše práce naznačuje, že bychom měli starším lidem doporučovat, aby se procházeli v zeleni, co nejdál od znečištění, které způsobuje doprava.“
Vědci také věří, že by jejich studie mohla pomoci s nastavením lepších pravidel pro stanovování limitů kvality vzduchu. „Ukazuje to, že nemůžeme tolerovat úroveň znečištění, kterou nyní můžeme pozorovat na našich ulicích. Opravdu musíme snížit znečištění, které přináší do našich měst doprava.“
Studii financovala British Heart Foundation, jejíž ředitel Simon Gillespie popsal, jak závažným problémem se ve městech znečištění ovzduší stalo: „Přispívá ve Velké Británii k asi 40 000 předčasných úmrtí ročně – teprve nyní vidíme, jak nebezpečné může být.“
Problém pro celý svět
Znečištění životního prostředí – od špinavého vzduchu po kontaminovanou vodu – každoročně zabije víc lidí než všechny války a násilí na světě. Víc než kouření, hlad nebo přírodní katastrofy, více než AIDS, tuberkulóza a malárie dohromady.
Každé šesté předčasné úmrtí ve světě v roce 2015, tedy asi devět milionů případů, lze přičíst onemocnění v důsledku znečištění. Náklady spojené s komplikacemi, které život v takovém prostředí přináší, přitom dosahují astronomických 4,6 bilionu dolarů (téměř 100 bilionů korun) ročně, což představuje 6,2 procenta světové ekonomiky.
„Existuje mnoho studií týkajících se znečištění, ale nikdy nevyvolaly takovou pozornost jako například AIDS nebo změna klimatu,“ uvedl epidemiolog Philip Landrigan z newyorské lékařské fakulty Icahn School of Medicine v Mount Sinai. Jeho studie poprvé porovnává data o nemocech a úmrtích způsobených rozličnými formami znečištění. Podle odborníků je devět milionů předčasných úmrtí jen částečným odhadem. Až budou vyvinuty nové analytické metody, toto číslo se nepochybně zvýší.
Na Zemi je stále spousta potenciálních zdraví škodlivých látek, neboť dosud byla testována toxicita jen necelé poloviny z 5000 chemikálií, které se do životního prostředí dostaly po roce 1950.
Znečištění je problém sociální
Znečištěním trpí především ti nejchudší. Nejvíce jsou ohroženi lidé v Asii a Africe, přičemž z hlediska jednotlivých zemí je nejhorší situace v Indii, kde lze dopadům životního prostředí přičíst každou čtvrtou předčasnou smrt, neboli 2,5 milionu osob jen za rok 2015. Na druhém místě je Čína s každým pátým předčasným úmrtím – jde o více než 1,8 milionu lidí. Těsně následují Bangladéš, Pákistán, Severní Korea, Jižní Súdán a Haiti.
Horizont: Robotický vodní had pomůže analyzovat znečištění vody (zdroj: ČT24)
Přesto, že zmíněný odhad devět milionů je zdrženlivý, je toto číslo 1,5krát vyšší než počet lidí, které zabilo kouření, a třikrát vyšší v porovnání s AIDS, tuberkulózou a malárií dohromady. Na silnicích umírá šestkrát méně lidí a ve válkách patnáctkrát méně.