Dvojice paleontologů z Velké Británie identifikovala fosilní pozůstatky nalezené v Rumunsku jako ostatky obřího ptakoještěra. Vědci mu dali jméno Hatzegopteryx.
Ptakoještěr, který žil v Transylvánii, se živil dinosaury, prokázala rekonstrukce
- Ptakoještěři bývají mylně zahrnováni k dinosaurům. Žili sice ve stejné době jako oni, ale společně s krokodýly jsou jen jejich příbuznou vývojovou skupinou.
Pravěký svět vypadal zcela odlišně než ten současný. Na konci Křídy (v době před 70 miliony lety) se moře táhlo od Mexického zálivu přes dnešní Itálii až po Malajský poloostrov – rozdělovalo kontinent Pangea na dvě poloviny; geologové mu říkají moře Tethys.
Dnešní hornaté Rumunsko v něm tvořilo ostrov jménem Hateg. Ležel poblíž pobřeží moře Tethys a díky jeho izolaci představoval místo v mnoha ohledech podobné dnešnímu Madagaskaru. Mohlo na něm vzniknout mnoho unikátních druhů zvířat s jedinečnými vlastnostmi a celý tamní ekosystém byl výjimečný.
Mezi typické obyvatele tohoto ostrova patřili trpasličí dinosauři. Jde o typickou ukázku ostrovního nanismu – protože omezené prostředí ostrova poskytuje méně zdrojů, evolučně se zvířatům vyplatilo být menšími.
Naopak nález obrovského ptakoještěra je opakem přesně opačného fenoménu – tzv. ostrovního gigantismu. Zmenšení rozměrů u jedněch zvířat umožnilo jiným druhům, aby těžily ze své velikosti. Řada predátorů tak na ostrovech dorůstá mnohem větších rozměrů než na kontinetu. V současné době to známe například u varanů komodských, na ostrově Hateg se to týkalo ptakoještěrů.
Vrcholný predátor velký jako autobus
Paleontologové Mark Witton a Darren Naish potvrdilii v článku zveřejněném v odborném časopise Peer, že v dnešní Transylvánii žili ptakoještěři Hatzegopteryx. Šlo o jednoho z největší ptakoještěrů, jaký kdy žil. Jen lebka tohoto tvora musela měřit až tři metry, jeho rozpětí křídel překonávalo 11 metrů. Celková hmotnost těch největších Hatzegopteryxů se pohybovala kolem 250 kilogramů. Podle studie mohli tito pterosauři lovit až zvířata o velikosti dnešních oslů, že byli draví, dokazují vlastnosti jejich lebky.
Hatzegopteryx
Drtivá většina ptakoještěrů, jejichž kosterní pozůstatky se dochovaly do dnešní doby, byla poměrně malá; lovili zvířata o velikosti krys. Stavba jejich těl byla často značně podobná – měli dlouhý krk i nohy. V tom byl Hatzegopteryx odlišný: jeho krk byl spíše kratší a silný s pevnými masivními kostmi. Také jeho čelisti vypadaly jinak než u ostatních ptakoještěrů; protože byly hodně široké, mohl jimi zřejmě lovit velmi rozměrnou kořist – silný krk mu zase umožňoval ji udržet.
Analýza krčního obratle naznačuje, že mohli kráčet i po zemi a lovit kořist podobně jako dnešní čápi. Není to ale potvrzené, jde pouze o úvahu, kterou není možné doložit dříve, než se podaří nalézt další fosilie.
Předchozí nálezy na ostrově Hateg ukázaly, že zde žili vlastně jen zakrslí dinosauři velikosti oslíka a také pravěcí drobní koně s dlouhým krkem. Nic neprokázalo, že by zde žili silnější predátoři než právě Hatzegopteryx. Vědci doposud nebyli schopní určit, jaká je evoluční historie tohoto ptakoještěra, mají však podezření, že by mohl být příbuzným moderních krokodýlů.