Nobelovu cenu za fyziku dostali vědci za výzkum toho, jak divná může být hmota

Nobelovu cenu za fyziku dostali David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz za pochopení topologických vlastností hmoty a jejích změn.

Stockholmský Karolinský institut v úterý před polednem oznámil držitele letošní Nobelovy ceny za fyziku. Dostali ji vědci, kteří se věnují zkoumání hmoty: David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz.

Vědci zkoumali takzvané fázové přechody, tedy to, co se děje, když hmota mění skupenství. Při tom se vždy náhle mění některá makroskopická vlastnost látky, například hustota, tepelná vodivost, měrná tepelná kapacita a další.

Při stálých podmínkách mohou současně existovat dvě fáze - v tom případě mezi nimi je takzvané fázové rozhraní (napříkoad led taje pouze na povrchu) nebo dokonce tři.

Když se hmota zahřeje nebo naopak extrémně ochladí, mohou vznikat i jiná skupenství, než ta, na něž jsme zvyklí (tekuté, kapalné a plynné). V nich se hmota chová velmi podivně, a právě změny jejích topologických vlastností popsala trojice letošních laureátů Nobelovy ceny za fyziku.

Tato trojice otevřela dveře do zcela neznámého světa, kde hmota nabývá nezvyklých vlastností nebo stavů.
Královská švédská akademie věd

Tento výzkum může vést v budoucnosti ke vzniku nových materiálů s nečekanými vlastnostmi, jaké dnes stvořit neumíme. Topologické vlastnosti hmoty totiž mají vliv na jiné její vlastnosti: například čím více otvorů hmota má, tím je vodivější: 

Topologie hmoty
Zdroj: http://www.nobelprize.org/

Právě z toho důvodu by mohly tyto exotické materiály vést ke vzniku supervodičů nebo naopak superizolantů.

  • Nobelova cena je udělována každoročně od roku 1901 na základě poslední vůle švédského vědce a průmyslníka Alfreda Nobela, vynálezce dynamitu. Ve všech oblastech, v nichž je udělována, je považována za nejprestižnější ocenění.

Připravujeme další podrobnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 10 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 12 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 16 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...