Které zvíře je nenahraditelné? Pátral po tom americký paleontolog

Informace o tom, jak vymírala zvířata v době ledové, mohou vrhnout nové světlo na to, jak bude probíhat vymírání v nejbližší budoucnosti – a také, jaké budou jeho důsledky.

Vědec Matt Davis popsal, jak se lidstvo může poučit z masového vymírání, které zasáhlo Zemi v době ledové. Podle jeho práce již brzy vymře tolik savců, jako v době ledové všech druhů zvířat dohromady. „Duchové zvířat z doby ledové nám mohou dát lekci o tom, co se stane s ekosystémem, když jeho nejdůležitější články vyhynou,“ uvedl výzkumník z Yale University.

Sledoval dějiny vymírání několika klíčových druhů savců a roli, jakou měli v jejich životním prostředí. Výsledek zveřejnil v lednovém čísle odborného časopisu Proceedings of the Royal Society B. Podle Davise je pozitivní zprávou, že přestože tehdy zasáhlo vymírání výrazná a důležitá zvířata, na ekosystémy to mělo jen relativně malý dopad. Negativní zprávou naopak je, že vymírání v současnosti postihlo Zemi natolik, že momentálně ztrácíme tolik druhů savců, jako Země všech druhů zvířat za celé období nehostinné doby ledové – respektive dob ledových.

Nahrávám video
Česká vědkyně popsala, proč vymírají medvědi
Zdroj: ČT24

Během doby ledové zmizelo velké množství velkých druhů zvířat, prokázala studie, která sledovala 94 největších druhů savců (včetně člověka) od roku 50 000 př. n.l. v Severní Americe. Přestože šlo o ty největší druhy tehdy žijících zvířat, byl dopad jejich zmizení z planety na funkční biodiverzitu relativně malý. Celkem zmizelo během dob ledových 38 procent druhů těchto savců. V současnosti je však situace výrazně horší.

Stan už se naklání

„Můžete si to (ekosystém, pozn. redakce) představit jako velký stan, kde každý zvířecí druh drží jednu z tyčí, aby udržela stan stát, “popsal Davis. „Když lidé poprvé dorazili do Severní Ameriky, přišli jsme o velké množství druhů, takže se část stanu zřítila, ale ne tak velká, jak jsme si doposud mysleli. Nicméně teď už tyče stanu drží jen několik zvířat. Když zemřou, celý stan se může zřítit.“

Davisův výzkum ukázal, jaký je vztah mezi funkční diverzitou a pravděpodobností vyhynutí. Byly ty nejodlišnější druhy zvířat těmi nejohroženějšími? Ukázalo se, že ne – druhy, které přežily do současnosti, byly svým způsobem života stejně rozmanité jako ty, které vymřely. A zvířata dokázala velmi úspěšně nahradit role v ekosystému po tvorech, kteří vymřeli. Například mamuti byli v podstatě nezastupitelní a nenahraditelní – už jen pro jejich velikost. Tak velké zvíře má zcela mimořádný dopad na ekosystém; prokázaly to i výzkumy na dnešních slonech.

Některá zvířata jsou dnes již nenahraditelná

Přesto se jiným velkým savcům v Severní Americe podařilo nahradit roli mamutů docela úspěšně. Šlo zejména o zvířata, která se do Ameriky dostala s Evropany – ta podle Davise významně pomohla obnovit funční diverzitu na kontinentu. Například osel domácí velmi dobře nahradil v ekosystému roli obřího vymřelého pozemského lenochoda.

Dnešní situace je ale zcela odlišná; vyhynutím jsou ohrožení již i tvorové, jejichž role v ekosystému je zcela nenahraditelná: neexistuje zvíře, které by lovilo jako lední medvěd, nebo by suplovalo roli mravenečníka velkého a jeho jedinečný způsob života i to, co dělá v ekosystému. „Zkoumat minulost zachovanou ve fosiliích nám umožňuje přesněji předvídat budoucí masová vyhynutí,“ dodal vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mladé Evropanky kouří víc než jejich vrstevnice ve světě, varuje WHO

Evropské dívky ve věku 13 až 15 let mají nejvyšší míru užívání tabáku ve své věkové skupině na celém světě, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Mladí Evropané vynikají také v konzumaci elektronických cigaret: užívá je nejméně každý sedmý mladistvý Evropan.
před 32 mminutami

Vegetariáni méně trpí na časté rakoviny, prokázal rozsáhlý výzkum

Vegetariáni mají podstatně nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny než lidé, kteří běžně konzumují maso, popsala nová studie, která se věnovala vlivu stravy na pravděpodobnost rozvoje rakovinného bujení. Opačnou situaci ale vědci zjistili u nejčastějšího druhu rakoviny jícnu.
před 1 hhodinou

Čeští přírodovědci popsali jednoho z nejmenších savců na Zemi

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR) ho objevil v etiopských horách a popsal ho jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.
před 6 hhodinami

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 18 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 20 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 21 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
včera v 11:46

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026
Načítání...