Které zvíře je nenahraditelné? Pátral po tom americký paleontolog

Informace o tom, jak vymírala zvířata v době ledové, mohou vrhnout nové světlo na to, jak bude probíhat vymírání v nejbližší budoucnosti – a také, jaké budou jeho důsledky.

Vědec Matt Davis popsal, jak se lidstvo může poučit z masového vymírání, které zasáhlo Zemi v době ledové. Podle jeho práce již brzy vymře tolik savců, jako v době ledové všech druhů zvířat dohromady. „Duchové zvířat z doby ledové nám mohou dát lekci o tom, co se stane s ekosystémem, když jeho nejdůležitější články vyhynou,“ uvedl výzkumník z Yale University.

Sledoval dějiny vymírání několika klíčových druhů savců a roli, jakou měli v jejich životním prostředí. Výsledek zveřejnil v lednovém čísle odborného časopisu Proceedings of the Royal Society B. Podle Davise je pozitivní zprávou, že přestože tehdy zasáhlo vymírání výrazná a důležitá zvířata, na ekosystémy to mělo jen relativně malý dopad. Negativní zprávou naopak je, že vymírání v současnosti postihlo Zemi natolik, že momentálně ztrácíme tolik druhů savců, jako Země všech druhů zvířat za celé období nehostinné doby ledové – respektive dob ledových.

Nahrávám video

Během doby ledové zmizelo velké množství velkých druhů zvířat, prokázala studie, která sledovala 94 největších druhů savců (včetně člověka) od roku 50 000 př. n.l. v Severní Americe. Přestože šlo o ty největší druhy tehdy žijících zvířat, byl dopad jejich zmizení z planety na funkční biodiverzitu relativně malý. Celkem zmizelo během dob ledových 38 procent druhů těchto savců. V současnosti je však situace výrazně horší.

Stan už se naklání

„Můžete si to (ekosystém, pozn. redakce) představit jako velký stan, kde každý zvířecí druh drží jednu z tyčí, aby udržela stan stát, “popsal Davis. „Když lidé poprvé dorazili do Severní Ameriky, přišli jsme o velké množství druhů, takže se část stanu zřítila, ale ne tak velká, jak jsme si doposud mysleli. Nicméně teď už tyče stanu drží jen několik zvířat. Když zemřou, celý stan se může zřítit.“

Davisův výzkum ukázal, jaký je vztah mezi funkční diverzitou a pravděpodobností vyhynutí. Byly ty nejodlišnější druhy zvířat těmi nejohroženějšími? Ukázalo se, že ne – druhy, které přežily do současnosti, byly svým způsobem života stejně rozmanité jako ty, které vymřely. A zvířata dokázala velmi úspěšně nahradit role v ekosystému po tvorech, kteří vymřeli. Například mamuti byli v podstatě nezastupitelní a nenahraditelní – už jen pro jejich velikost. Tak velké zvíře má zcela mimořádný dopad na ekosystém; prokázaly to i výzkumy na dnešních slonech.

Některá zvířata jsou dnes již nenahraditelná

Přesto se jiným velkým savcům v Severní Americe podařilo nahradit roli mamutů docela úspěšně. Šlo zejména o zvířata, která se do Ameriky dostala s Evropany – ta podle Davise významně pomohla obnovit funční diverzitu na kontinentu. Například osel domácí velmi dobře nahradil v ekosystému roli obřího vymřelého pozemského lenochoda.

Dnešní situace je ale zcela odlišná; vyhynutím jsou ohrožení již i tvorové, jejichž role v ekosystému je zcela nenahraditelná: neexistuje zvíře, které by lovilo jako lední medvěd, nebo by suplovalo roli mravenečníka velkého a jeho jedinečný způsob života i to, co dělá v ekosystému. „Zkoumat minulost zachovanou ve fosiliích nám umožňuje přesněji předvídat budoucí masová vyhynutí,“ dodal vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 14 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 16 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 17 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 19 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled