Které zvíře je nenahraditelné? Pátral po tom americký paleontolog

Informace o tom, jak vymírala zvířata v době ledové, mohou vrhnout nové světlo na to, jak bude probíhat vymírání v nejbližší budoucnosti – a také, jaké budou jeho důsledky.

Vědec Matt Davis popsal, jak se lidstvo může poučit z masového vymírání, které zasáhlo Zemi v době ledové. Podle jeho práce již brzy vymře tolik savců, jako v době ledové všech druhů zvířat dohromady. „Duchové zvířat z doby ledové nám mohou dát lekci o tom, co se stane s ekosystémem, když jeho nejdůležitější články vyhynou,“ uvedl výzkumník z Yale University.

Sledoval dějiny vymírání několika klíčových druhů savců a roli, jakou měli v jejich životním prostředí. Výsledek zveřejnil v lednovém čísle odborného časopisu Proceedings of the Royal Society B. Podle Davise je pozitivní zprávou, že přestože tehdy zasáhlo vymírání výrazná a důležitá zvířata, na ekosystémy to mělo jen relativně malý dopad. Negativní zprávou naopak je, že vymírání v současnosti postihlo Zemi natolik, že momentálně ztrácíme tolik druhů savců, jako Země všech druhů zvířat za celé období nehostinné doby ledové – respektive dob ledových.

Nahrávám video
Česká vědkyně popsala, proč vymírají medvědi
Zdroj: ČT24

Během doby ledové zmizelo velké množství velkých druhů zvířat, prokázala studie, která sledovala 94 největších druhů savců (včetně člověka) od roku 50 000 př. n.l. v Severní Americe. Přestože šlo o ty největší druhy tehdy žijících zvířat, byl dopad jejich zmizení z planety na funkční biodiverzitu relativně malý. Celkem zmizelo během dob ledových 38 procent druhů těchto savců. V současnosti je však situace výrazně horší.

Stan už se naklání

„Můžete si to (ekosystém, pozn. redakce) představit jako velký stan, kde každý zvířecí druh drží jednu z tyčí, aby udržela stan stát, “popsal Davis. „Když lidé poprvé dorazili do Severní Ameriky, přišli jsme o velké množství druhů, takže se část stanu zřítila, ale ne tak velká, jak jsme si doposud mysleli. Nicméně teď už tyče stanu drží jen několik zvířat. Když zemřou, celý stan se může zřítit.“

Davisův výzkum ukázal, jaký je vztah mezi funkční diverzitou a pravděpodobností vyhynutí. Byly ty nejodlišnější druhy zvířat těmi nejohroženějšími? Ukázalo se, že ne – druhy, které přežily do současnosti, byly svým způsobem života stejně rozmanité jako ty, které vymřely. A zvířata dokázala velmi úspěšně nahradit role v ekosystému po tvorech, kteří vymřeli. Například mamuti byli v podstatě nezastupitelní a nenahraditelní – už jen pro jejich velikost. Tak velké zvíře má zcela mimořádný dopad na ekosystém; prokázaly to i výzkumy na dnešních slonech.

Některá zvířata jsou dnes již nenahraditelná

Přesto se jiným velkým savcům v Severní Americe podařilo nahradit roli mamutů docela úspěšně. Šlo zejména o zvířata, která se do Ameriky dostala s Evropany – ta podle Davise významně pomohla obnovit funční diverzitu na kontinentu. Například osel domácí velmi dobře nahradil v ekosystému roli obřího vymřelého pozemského lenochoda.

Dnešní situace je ale zcela odlišná; vyhynutím jsou ohrožení již i tvorové, jejichž role v ekosystému je zcela nenahraditelná: neexistuje zvíře, které by lovilo jako lední medvěd, nebo by suplovalo roli mravenečníka velkého a jeho jedinečný způsob života i to, co dělá v ekosystému. „Zkoumat minulost zachovanou ve fosiliích nám umožňuje přesněji předvídat budoucí masová vyhynutí,“ dodal vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 17 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...