Jak se ve vesmíru pěstuje salát? Teď si to může vyzkoušet kdokoliv

Na konci listopadu 2016 poprvé sklidili na Mezinárodní vesmírné stanici salát – v rámci experimentu, který má astronautům zajistit živiny.

NASA chce tento důležitý experiment veřejnosti ještě více přiblížit, a tak vyvinula počítačovou hru, kde si každý může vyzkoušet, jaké to je, pěstovat bez gravitace salát.

Samotný experiment byl tak významný především proto, že z člověka udělal ve vesmíru nejen konzumenta, ale také producenta. O šest rostlinek salátu se postaral americký astronaut Shane Kimbrough, jemuž pomáhali s teoretickými radami experti ze Země.

 
Na ISS se pěstují rostlinky červeného římského salátu, neboli lociky seté. Tato listová zelenina je nejen ideálním zdrojem živin, ale navíc skvěle snáší výjimečné podmínky, jež na ISS panují. Nejvíc pomoci astronaut potřeboval hned na začátku experimentu, kdy udělal několik začátečnických chyb. „Během prvního týdne dostávaly sazeničky příliš mnoho vody,“ popsala problém vedoucí tohoto projektu Nicole Dufourová. „Kvůli tomu rostly zpočátku o něco pomaleji, ale poté, co jsme Kimbroughovi poradili, aby větrákem vysušil vlhkost, se vzpamatovaly.“

Všechny tyto peripetie i radost ze sklizně teď mohou všichni, kdo chtějí, vyzkoušet sami – a navíc si ještě projít Mezinárodní vesmírnou stanici. Vše pochopitelně jen virtuálně, v rámci počítačové hry.

Jmenuje se NASA Science Investigations: Plant Growth a umožňuje dokonce ještě víc, než mohou dělat dnešní „zemědělci“ na ISS. Potravin na pěstování je víc a jsou různorodější. Hra ale především ukazuje detailně, jak to vypadá na Mezinárodní vesmírné stanici; NASA tvrdí, že každá krabice a každý šroubek jsou umístěné zcela realisticky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.