Atlas prachů. Nový český projekt ukazuje, jak vypadá nebezpečný svět prachových částic

Tým vědců z Ústavu struktury a mechaniky hornin a Geologického ústavu AV ČR vytváří elektronický Atlas prachových částic. Jde o první podobnou aplikaci zaměřenou na prezentaci informací o jednotlivých složkách atmosférického prachu, a to nejen pro odborníky, ale i pro laiky.

„Prach negativně ovlivňující lidské zdraví je v dnešní době aktuálním tématem nejen v Praze, ale ve všech velkých městech. Proto jsme zkoumání problematiky prachových částic zařadili do programu Přírodní hrozby,“ vysvětluje ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin Josef Stemberk.

Spoluautorka atlasu Martina Havelcová, vedoucí Oddělení geochemie Ústavu struktury a mechaniky hornin, pak dodává, že atmosférické šíření prachových částic a jejich ukládání přináší řadu rizik, ať už zdravotních či ekologických.

„Ukládají se jak organické a anorganické částečky z lokálních zdrojů, tak i prach ze vzdálených požárů, sopečných výbuchů nebo vojenských operací, a všechen tento materiál se ještě před dopadem na zem promísí. Původ a zdroj atmosférického znečištění ale není z velké části ani známý,“ vysvětlila.

K čemu bude atlas prachu?

Věda a technologie tak podle ní stojí před úkolem zpřesnit rozpoznávání jednotlivých částic o rozměru několika mikrometrů až několika desítek či dokonce stovek mikrometrů a naučit se rozlišovat jejich strukturu, složení a zejména původ. Ke snazší identifikaci sestavil vědecký tým, který řeší otázky rozpoznávání částic, a tím i původu a zdrojů atmosférického znečištění, webovou aplikaci Atlas of Dust Particles.

„Odborník i laik si v ní bude moci vyhledat informace o složení prachu v lokalitě, která ho zajímá, prohlédnout si mikroskopické fotografie a získat další poznatky z podrobně popsaných analýz. Současná databáze vzorků v atlase bude průběžně doplňována,“ dodal jeden ze spoluautorů atlasu Tomáš Hrstka z Geologického ústavu Akademie věd.

Velká část práce prý byla také věnována metodice a vývoji nových přístupů pro analýzu prachových částic za pomoci automatizované mikroskopie a umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
před 4 hhodinami

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
před 6 hhodinami

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
před 8 hhodinami

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
včera v 17:01

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
včera v 13:16

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
včera v 12:03

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
včera v 11:07

Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.
včera v 10:16

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.