Německo musí kvůli zvyšující se hladině Severního moře v příštích letech zpevnit a zvýšit přes dvě stě kilometrů hrází podél pobřeží. Platí to i pro deset takzvaných haligů u břehů Šlesvicka-Holštýnska. Práce měly začít už letos, kvůli dohadům o náklady se ale odsouvají nejméně na příští rok.
Zvýšit pozemek, pak teprve stavět dům. Se stoupající hladinou moře bojují i unikátní německé haligy
Obyvatelé unikátních haligů v mělčině u pobřeží severního Německa stojí v první linii boje se zvyšující se hladinou moře. Včetně rodu Nommena Kruseho, který tu žije více než tři sta let. „Návrší musíme ve směru na severozápad zpevnit, zvýšit o metr a půl, vystavět desku a na ní o další metr výš nový dům,“ vysvětluje Kruse.
Až čtyřicetkrát ročně odřízne jeho farmu voda a silná bouře ji dokáže i zaplavit. Pro místní to není nic nového. Největší problém ovšem je, že i klidná hladina je nyní výš a stoupá rychleji než dřív. Navýšit stávající návrší o metr a půl proto nestačí. Vytvořila by se vana, ze které by nemohla voda odtékat, a při silné bouři by se v ní šedesát let starý dům v podstatě utopil.
„Všech 270 lidí, kteří bydlí v podstatě před pobřežím, v této velmi dynamické krajině, má zpevnění či zvýšení návrší ochránit tak, aby tam mohli žít další desítky let,“ říká ředitel úřadu pro ochranu pobřeží Johannes Oelerich.
U Kruseů se mělo začít stavět už letos. Nabídky firem ale výrazně přesáhly představy státu, který stavbu návrší financuje. Nový dům pak rodina platí ze svého. „Jsme tady už tři sta let a je velká zodpovědnost v tom pokračovat. Neřekneme proto najednou, že kvůli tomu, že je to moc náročné, strčíme hlavu do písku,“ ujišťuje Nommen Kruse.
Dodává, že někdy se víc než vody obává byrokracie. S úřady se snaží najít řešení a zůstává optimistou. Pokud ale vše selže, z jeho rodiny mohou být první klimatičtí uprchlíci Německa.