Zvědavé vozítko si seřídilo hodinky

Pasadena (USA) - Řídicí středisko mise marsovské sondy Curiosity se bude od nynějška řídit pozemským časem. Dosavadní tři měsíce přitom fungovalo podle času na Marsu, kde je den o 39 minut delší než na Zemi. Ze změny mají radost hlavně pracovníci NASA, protože se jim neustále posouval rozpis pracovních směn. To může vést ke stresu a k obdobě pásmové nemoci známé z dlouhých letů, která se vyznačuje únavou či poruchami spánku a biorytmu.

NASA k rozlišení zemského marsovského času používá latinské slovo pro slunce „sol“ jako ekvivalent pro marsovský den. Podle času na Marsu tým z kalifornského střediska pro výzkum a vývoj proudových motorů Jet Propulsion Laboratory (JPL) v Pasadeně pracoval prvních 90 „solů“. Kvůli tomu se každý týden směny a plánovací porady vždy o několik hodin posouvaly.

Tunové vozítko přistálo počátkem srpna ve velkém kráteru poblíž rovníku Marsu. Jeho hlavním cílem je v následujících nejméně dvou letech pátrat po možné existenci života.

Bude u Měsíce základna?

NASA prý také vážně uvažuje o vytvoření obývané základny v sousedství Měsíce. Příslušné plány, kterým otevírá cestu znovuzvolení Baracka Obamy prezidentem, americká vesmírná agentura podle expertů brzy zveřejní. Pro mise v hlubším vesmíru a k vnějším planetám sluneční soustavy vyvíjí NASA obří raketový nosič Space Launch System (SLS) a pro pilotované lety pak vesmírnou loď Orion. Tu má do kosmu vynášet právě SLS. Očekává se, že SLS s Orionem bude s astronauty startovat nejpozději v roce 2021.

Stanice, která by měla být za odvrácenou stranou Měsíce, má být ustavujícím krokem pro přítomnost lidí v hlubokém vesmíru a také se má stát hybnou silou pro plánovaný pilotovaný let k asteroidu. S novými plány je podle všeho prezidentova administrativa srozuměna, zveřejněny ale kvůli možnému vítězství Obamova neúspěšného republikánského soka Mitta Romneyho nebyly, domnívá se expert na vesmírnou strategii John Logsdon.

Superúplněk
Zdroj: ČT24/ISIFA

Vesmírnou stanici by NASA chtěla mít v Lagrangeově libračním bodě L2, který je vzdálen od Země asi 1,5 milionu kilometrů. Librační centrum je bod v soustavě dvou těles rotujících kolem společného těžiště, kde se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly. Taková oblast je proto vhodná k umístění stacionárních zařízení, jejichž polohu je možné udržet jen s minimálními nároky na pohonné látky. U libračního bodu L2 je umístěn kosmický dalekohled Planck nebo Herschelova vesmírná observatoř.

Načítání...