Zemřel Saddámův ministr zahraničí Tárik Azíz

Bagdád - V jihoirácké Násiríji zemřel na infarkt 79letý bývalý irácký ministr zahraničí a vicepremiér Tárik Azíz. Patřil mezi nejbližší spolupracovníky popraveného diktátora Saddáma Husajna. Byl nejvyšším křesťanským činitelem jeho režimu a po mnoho let ho reprezentoval v zahraničí. V říjnu 2010 byl odsouzen k trestu smrti. Zemřel v nemocnici, kam byl předtím převezen z vězení kvůli zdravotním problémům.

Po svržení Saddámova režimu v dubnu 2003 bylo už v Iráku popraveno několik jeho prominentů. Kvůli masakru 148 šíitů v městečku Dudžail z roku 1982 byl 30. prosince 2006 v Bagdádu oběšen exprezident Saddám Husajn, ve stejné kauze pak v lednu 2007 i jeho nevlastní bratr. V lednu 2010 byl popraven Saddámův bratranec Alí Hasan Madžíd, známý jako Chemický Alí.

Azíz se v roce 2003 se sám vzdal americkým invazním silám - dva týdny poté, co Saddáma svrhly. V říjnu 2010 byl odsouzen k trestu smrti za pronásledování členů šíitských náboženských politických stran, které nyní v zemi dominují. Souzen byl však i kvůli řadě dalších provinění, za něž dostal dlouholeté tresty vězení.

Oprátce se vyhnul mimo jiné díky své víře. Poté co byl odsouzen k absolutnímu trestu, Vatikán pro něj požádal o milost. Tehdejší irácký prezident Džalál Talabání pak odmítl rozsudek smrti podepsat s poukazem na Azízův věk, zdravotní stav a náboženství. Sám Azíz v roce 2011 požádal tehdejšího premiéra Núrího Málikího o uspíšení popravy vzhledem ke svému špatnému zdraví. Delší dobu trpěl srdečními a dýchacími problémy, měl zvýšený krevní tlak, žaludeční vředy a cukrovku.

Tárik Azíz byl jediným křesťanem ve vedení Iráku a patřil k nejznámějším exponentům režimu Saddáma Husajna od jeho nástupu k moci v roce 1979. Obratný diplomat s velkými kostěnými brýlemi, šedivějícím knírem a zálibou v kouření kubánských doutníků, který udivoval mistrnou angličtinou, někdy na Západě vzbuzoval až přehnaně optimistické naděje. Ve skutečnosti byl loajálním a věrným Saddámovým spojencem.

Narodil se jako chaldejský katolík 28. dubna 1936 ve vesnici Til Kaíf u Mosulu na severu Iráku v rodině chudého rolníka. Původně se jmenoval Michail Juhanna, později se ale přejmenoval na Tárika Azíze, což znamená „slavná minulost“. Po nástupu Saddáma Husajna do funkce prezidenta v červenci 1979 se Azíz stal vicepremiérem (tuto funkci zastával až do pádu režimu v roce 2003). Jeho hvězda začala stoupat po vypuknutí války s Íránem v roce 1980, kdy svojí diplomatickou obratností zajistil Iráku ve válce vojenskou podporu USA, přičemž si ale Bagdád nezpřetrhal silné ekonomické vazby na Sovětský svaz. Po Azízově setkání s americkým prezidentem Ronaldem Reaganem ve Washingtonu škrtly USA v únoru 1982 Irák ze seznamu zemí podporujících terorismus.

Šéfem diplomacie byl Azíz od ledna 1983 do března 1991. Před první válkou v Zálivu byl jednou z nejdůležitějších osobností iráckého režimu, která často navštěvovala OSN i západní státy. Po irácké invazi do Kuvajtu v srpnu 1990 na Západě vysvětloval tento irácký krok s poukazem na to, že Kuvajt „krade iráckou ropu z nalezišť pod společnou hranicí“.

tárik Azíz před portrétem Saddáma Husajna
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 10 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...