Zemřel aktivista Harry Wu. Svět seznamoval s tím, co zažil v čínských táborech

Ve věku 79 let zemřel v úterý známý čínský disident a bývalý politický vězeň Harry Wu. Aktivista, který zasvětil svůj život odhalování krutostí v čínských pracovních táborech, v nichž sám strávil 19 let, žil od roku 1985 v USA. Několikrát návštívil i Českou republiku, v roce 2010 se zúčastnil v Praze konference o zločinech komunismu.

Wu pocházel z bohaté šanghajské rodiny, které úřady zkonfiskovaly většinu majetku po nástupu Mao Ce-tungových komunistů k moci v roce 1949. Wu začal studovat geologii na univerzitě, v roce 1960 byl však ve věku 23 let zatčen jako „pravičák a kontrarevolucionář“ a odsouzen do pracovního tábora.

Do těchto nechvalně proslulých táborů byli posíláni intelektuálové a političtí vězni, odsouzení zpravidla k mnohaletým trestům. Kruté podmínky v táborech si mezi vězni vyžádaly miliony mrtvých. Podle svého životopisu Wu strávil různě dlouhou dobu v celkem 12 táborech, pracoval na poli, v uhelných dolech i na stavbách a stal se obětí bití, mučení i hladovění.

Propuštěn byl tři roky po Maově smrti v roce 1979 a v roce 1985 odešel do Spojených států, kde působil jako učitel, spisovatel a šéf nadace zaměřené na oběti čínských pracovních táborů. Do Číny se často vracel, aby sbíral důkazy o systému pracovních táborů.

Harry Wu u soudu v roce 1995
Zdroj: Reuters

Již jako americký občan byl Wu při jedné ze svých návštěv Číny v roce 1995 znovu zatčen a odsouzen k 15 letům odnětí svobody za špionáž. Následně byl ale vypovězen do USA, kde pokračoval v dokumentaci porušování lidských práv v Číně. Často přednášel projevy v Kongresu i na akademické půdě.

V roce 2008 jeho nadace založila muzeum, jehož cílem je „uchovat památku na množství obětí pracovních táborů a sloužit k informování veřejnosti o zločinech spáchaných čínským komunistickým režimem“. Čína sice oficiálně pracovní tábory i takzvanou převýchovu prací již zrušila, práce trestanců je ale nadále klíčovou součástí čínského vězeňského systému.

Disident Harry Wu
Zdroj: Reuters

Katolík Harry Wu během svého života vedl rovněž kampaň za svobodu vyznání, proti trestu smrti, obchodování s orgány i proti přísné kontrole porodnosti v Číně. Byl hlasitým zastáncem politických vězňů a oponentů vlády v Pekingu, včetně tibetského duchovního vůdce dalajlamy a stále vězněného nositele Nobelovy ceny za mír z roku 2010 Liou Siao-poa.

Harry Wu je také autorem několika knih a dokumentárních filmů na téma lidských práv. Snímky Čínský gulag a Komunistická charita, které poukazují na kruté podmínky v pracovních táborech a na velké množství popravených lidí v Číně, byly promítnuty také na festivalu Jeden svět v Česku v roce 2004 za autorovy přítomnosti. V roce 2010 se Harry Wu zúčastnil v Praze konference o zločinech komunismu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 37 mminutami

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 5 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...